Kreml: Sankce na Gazprombank jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska

Nové sankce vůči ruskému finančnímu ústavu Gazprombank, které ve čtvrtek oznámily Spojené státy, jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska. Oznámil to dnes Kreml, podle kterého ale Moskva nalezne řešení a se situací si poradí. Sankce brání ruské bance provádět jakékoliv nové transakce, které souvisejí s energiemi a které se dotýkají amerického finančního systému. Také jí zakazují obchodovat s Američany a zmrazují aktiva, která má banka ve Spojených státech, uvedla agentura Reuters.

Nové sankce vůči ruskému finančnímu ústavu Gazprombank, které ve čtvrtek oznámily Spojené státy, jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska. Oznámil to dnes Kreml, podle kterého ale Moskva nalezne řešení a se situací si poradí. Sankce brání ruské bance provádět jakékoliv nové transakce, které souvisejí s energiemi a které se dotýkají amerického finančního systému. Také jí zakazují obchodovat s Američany a zmrazují aktiva, která má banka ve Spojených státech, uvedla agentura Reuters.

Celý článek
0

Plynovod NordStream chce „za hubičku“ koupit americký investor, Trumpův štědrý sponzor

Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.

Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.

Celý článek
0

Zdravotnictví v propasti. „Už dochází čas. Řešením je privátní pojištění a zavření části nemocnic,“ říká respektovaný lékař Netuka

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Celý článek
0

Němci vyvíjejí elektrotank. Má dojezd 150 kilometrů

Elektromobilita dorazila i do armády. V budoucnu by se mohly v nabídce vojenské techniky rozšířit hybridní pohony. Bude to ale ještě nějaký čas trvat, protože chybí logistika.

Němci vyvíjejí elektrotank. Má dojezd 150 kilometrů
Technický demonstrátor vozidla Genesis. | FFG

Zbrojní firma Flensburger Fahrzeugbau Gesellschaft (FFG) se chlubí tím, že sestrojila prototyp, respektive technologický demonstrátor, prvního německého elektrického tanku. Čtyřicetitunové vozidlo se vyznačuje tichým pohonem. Ve skutečnosti se jedná o hybridní model, který může jet pouze na baterie. K potenciální výrobě by mohl být osmikolový obrněnec, jenž se jmenuje Genesis, připraven za dva roky, tvrdí zástupci firmy. Demonstrátor má ukázat možnosti budoucí vojenské techniky. 

Šéfredaktor Armádních novin Jan Grohmann nadšení německých médií tlumí. Problém elektrifikace obrněnců je podle něj mnohem složitější, než se na první pohled zdá. „Nejde jen o to, postavit prototyp, ale vyrábět podobná vozidla udržitelně, kvalitně, levně a ve velkém množství. To je úplně jiný příběh než vyrobit jeden technologický demonstrátor,“ řekl týdeníku Hrot. 

Elektrický obrněný vůz Genesis: Ekologický a zároveň smrtící

V současnosti je nereálné o plně elektrických tancích uvažovat. „Genesis je pouze PR firmy FFG mající se zalíbit ekologům a mediálně imunizovat firmu před útoky zelených aktivistů, nemá nic společného s operačně nasaditelným bojovým vozidlem,“ dodal. Plnohodnotné testování si podle něj vyžádá dalších deset let, než někdo podepíše, že bude pro vojáky bezpečné sednout si na „tisíce tužkových li-ion baterek“. To také znamená investici v řádu miliard eur. 

FFG slibuje, že tank na akumulátory ujede 150 kilometrů při rychlosti 40 kilometrů za hodinu. K tomu má k dispozici i dieselový šestiválcový motor, jenž dokáže baterie dobíjet. Při kombinovaném nasazení obou motorů je možné docílit rychlosti 60 kilometrů za hodinu a dojezdu 600 kilometrů. Projektový manažer firmy připustil, že omezujícím faktorem je velikost nádrže a také rychlost. Moderní obrněná vozidla dokážou jet rychlostí přes 100 kilometrů za hodinu. To bude ještě znamenat další testování a vývoj. 

Modrý obrněnec měl být původně představen v červnu na pařížském veletrhu pozemní a letecké vojenské techniky Eurosatory, který byl kvůli pandemii zrušen. Firma doufá, že se podobné modely armádních vozidel postupně dostanou do výzbroje armád na celém světě, jako je tomu v případě automobilů. O obdobné pokusy se snaží i firmy v USA nebo ve Velké Británii. 

„Zavedení vozidla Genesis v nějakých smysluplných počtech (aby šlo o skutečnou nasaditelnou bojovou sílu), i když se jedná o hybrid, je v tomto desetiletí nereálné. Současné výkonné baterie li-ion jsou jednoduše příliš málo výkonné, mají malou kapacitu, jsou hořlavé a nebezpečné,“ míní Grohmann. 

Chybí logistika

Navíc je potřeba uvažovat také o logistice pro takové elektrotanky. „Dokážete si představit všechny ty nabíjecí kabely, které budou tahat vojáci? A odkud, z obřích pojízdných generátorů na naftu,“ klade otazníky. Ani tichá jízda už není zásadním bonusem v éře dronů a průzkumných systémů. Grohmann v článku z listopadu loňského roku navrhuje jako možné řešení využití českých baterií HE3DA

Jejich vývoj v minulosti provázely pochybnosti. Komerční výroba se několikrát odložila, před několika týdny firma Magna Energy Storage oznámila, že by výrobu v Horní Suché u Ostravy měla spustit příští rok

Navíc pro nabíjení těžkých vozidel bude třeba proudu o výkonu ve stovkách kilowattů, možná i jednotkách megawattů. Elektrifikaci obrněných vozů Grohmann úplně nezavrhuje, ale půjde spíše o „mild-hybridní obrněná vozidla“. Ani vodík nebo syntetická paliva podle něj nejsou cestou. Současné armády jsou až moc spojeny s tím, že spotřebovávají obrovské množství dostupné nafty. 

Vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr je k elektromobilitě ve vojenském sektoru smířlivější. Cestu vidí hlavně v hybridních řešeních. „V armádě se elektrické a hybridní pohony studují a občas používají už velmi dlouho, dokonce již za první světové války se objevily tanky s elektrickým přenosem výkonu,“ uvedl pro týdeník Hrot. Výhodou u těchto vozů je to, že mají snazší řazení nebo menší spotřebu paliva. V případě pohonu na baterie to je i tišší chod nebo menší tepelné vyzařování.

Trend je jasný

Visingr na druhou stranu připouští, že se jedná o trend v dopravě, který proniká i do vojenské techniky. „Také v Armádě Spojených států amerických se již plánuje, že by budoucí bojová vozidla mohla dostat hybridní pohon, což souvisí i s tím, že se pro ně zvažují i energetické zbraně, například elektromagnetická děla a lasery, které vyžadují velké elektrické příkony,“ dodal. Masovému rozšíření ale zatím brání potřebná infrastruktura. 

Výhodou vozidla Genesis má být hlavně obrovský točivý moment přenášený na jednotlivá kola. Má dosahovat 15 622 newtonmetrů, což by mělo pomoci hlavně při překonávání překážek a těžkého terénu

Mluvčí FFG zdůraznil, že představený model má podobu obrněného transportéru. Jedná se ale o modulární řešení, takže bude možné podle požadavků klienta vozidlo upravit. Současná verze má dělovou věž norského výrobce Kongsberg pro náboje ráže 30 milimetrů. Stroj může jet také pod vodou do hloubky čtyř metrů.

Německá firma tvrdí, že hybridní pohon by se mohl v budoucnu využívat v plánovaném francouzsko-německém tanku MGCS (Main Ground Combat System), jenž by měl po roce 2035 nahradit současné tanky Leclerc a Leopard 2. 

Už během druhé světové války firma Porsche pro německou armádu vyvíjela a vyráběla stíhače tanků Ferdinand na základě návrhu konstruktéra Ferdinanda Porscheho. Kromě dvanáctiválcového benzinového motoru byl vybaven také dvěma elektromotory Siemens.