I když byla firma Heckler & Koch založena až v roce 1949, dohnala ji nacistická minulost jednoho z jejích zakladatelů. Společnost, jež je největším německým výrobcem ručních zbraní a dodává zbraně i pro německou armádu, se tak dostala pod tlak německé veřejnosti.
Na dlouhé nacistické stíny jednoho ze zakladatelů, inženýra Edmunda Hecklera, upozornil Bild am Sonntag. Podle výpovědí přeživších se jednalo o fanatického člena NSDAP, který za války řídil továrnu na výrobu pancéřových pěstí v saském městě Taucha nedaleko Lipska.
V továrně pracovala i tisícovka vězňů z koncentračních táborů. Za nelidských podmínek docházelo k jejich bití, často zemřeli vyčerpáním. Heckler by tak podle listu měl být považován za nacistického zločince a nikoliv za jednoho ze tří zakladatelů respektované zbrojní firmy.
Útěk na západ Německa
Noviny vycházejí z důkladné rešerše archivních materiálů včetně výpovědí vězňů, kteří přežili nacistický režim. Často také docházelo k tomu, že byli vězni přímo v továrně zastřeleni.
Heckler na konci války uprchl a skrýval se v regionu Schwarzwald na jihozápadě Německa. Po vzniku Spolkové republiky Německo se stal úspěšným zbrojařem a v roce 1960 zemřel jako uznávaný zakladatel výrobce pušek a pistolí, který dodává zbraně mnoha zemím v rámci NATO. Firma vznikla na zbytcích firmy Mauser. V současnosti má pobočky i ve Spojených státech.
Firma se zavázala, že archivní materiály prověří. Podle dobových dokumentů měl Heckler také odmítnout pomoci po osvobození vězňům, kteří potřebovali ubytování, jídlo a oblečení.
Historik Christopher Kopper vysvětlil, že Hecklerova nacistická minulost není známá také proto, že po skončení války utekl do francouzské okupační zóny na jihozápadě Německa, kde byla denacifikace prováděna méně důsledně, než tomu bylo v americké nebo sovětské okupační zóně.
Po válce proplul bez povšimnutí
Při následných procesech s nacistickými zločinci tak „proplul“ bez povšimnutí, protože jeho funkce šéfa továrny Hasag byla o něco nižší než u jiných významnějších nacistů, dodal profesor historie z Univerzity v Bielefeldu. „Jako šéf továrny byl Heckler odpovědný za podmínky pracovníků. Byl vinen a zodpovědný za utrpení nuceně nasazených,“ zdůraznil Kopper.
Agentura DPA doplnila, že v publikaci z roku 1999, která mapuje 50. výročí založení zbrojovky, se o nacistické minulosti jednoho ze zakladatelů zájemce nic nedočte. Kopper tuto publikaci považuje za velmi nekritickou vůči zakladatelům firmy. Mluvčí Heckler & Koch ale odmítá, že by firma záměrně něco zatajovala.
Jeden z minoritních akcionářů světoznámého výrobce pušek – Jürgen Grässlin –, jenž je také mírovým aktivistou, vyzval vedení společnosti, aby se přejmenovala. „Vedoucí nacistický stoupenec nesmí být v humanistické společnosti patronem firmy,“ vyzval zakladatel skupiny, jenž požaduje ukončení obchodu se zbraněmi.
Dalšími zakladateli firmy byli Theodor Koch a Alex Seidel, kteří pracovali během války v továrně Mauser v Oberndorfu, kde i nyní sídlí současný výrobce útočných pušek, kulometů a granátometů. I Mauser využíval práci nuceně nasazených.
Současné vedení firmy Heckler & Koch se zavázalo, že prověří rovněž jejich činnost během nacistické vlády. Firma H & K už delší dobu nepatří rodinám zakladatelů, v současnosti ji ovládá lucemburský finanční holding CDE.
Německý průmysl vydělával na válce
V německém průmyslu existuje řada firem, které profitovaly z války rozpoutané Adolfem Hitlerem. Společnosti jako Daimler, Volkswagen, BASF nebo Bayer využívaly práci nuceně nasazených a vězňů z koncentračních táborů. Řada firem v posledních letech přistoupila k tomu, že si najala nezávislé historiky, aby na základě analýzy archivních pramenů prověřili roli průmyslových koncernů.
Jednou z posledních studií je role výrobce pneumatik Continental. Firma byla podle historika Paula Erkera oporou pro národní socialisty i pro válečnou ekonomiku a samozřejmě měla prospěch z válečné mašinérie.
Současný ředitel firmy Continental Elmar Degenhart vysvětlil, že dodavatel automobilových dílů chce přijmout odpovědnost za svou minulost a zároveň se z ní poučit. „V žádném případě neděláme tlustou čáru za touto odpovědností,“ zdůraznil Degenhart. Ze studie vyplývá, že firmy, které dnes patří pod Continental, celkově zaměstnávaly deset tisíc nuceně nasazených pracovníků a využívaly otrockou práci vězňů koncentračních táborů.
