Němečtí experti na vojenskou a bezpečnostní politiku Heinrich Brauß a Christoph Heusgen jsou přesvědčeni, že budoucí mírové uspořádání na Ukrajině musí garantovat státy Severoatlantické aliance, aby nedošlo k tomu, že se Kreml – ať s Putinem, nebo bez něj – po pár letech oklepe z vojenské porážky a začne opět agresivně napadat svého souseda, který nemá podle ruské propagandy vůbec nárok na samostatnou existenci.
Zejména Američané, ale i Britové nebo Němci by měli garantovat nezávislost ukrajinského státu tím, že na jeho území vyšlou vlastní jednotky. O jejich mírovém plánu pro Ukrajinu informoval německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Brauß je tříhvězdičkovým generálem německé armády ve výslužbě a specializuje se na problematiku evropské bezpečnosti, Heusgen je předsedou prestižní Mnichovské bezpečnostní konference. Prvně jmenovaný byl do roku 2018 zástupcem generálního tajemníka NATO, Heusgen byl hlavním poradcem pro zahraniční politiku Angely Merkelové a také zástupcem Německa v OSN.
Oba jsou přesvědčeni, že pouze přímá vojenská přítomnost Západu na Ukrajině zajistí, aby Rusko opět neporušilo mezinárodní dohody a sliby jako tolikrát v minulosti. Heusgen se nicméně obává, že ani úspěchy ukrajinských jednotek na východě země neznamenají, že se blíží příměří nebo uzavření míru mezi Ukrajinou a Ruskem.
Kyjev: S Putinem jednat nebudeme
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítá vůbec jednat s Putinem, který opakovaně vyhrožuje použitím jaderných zbraní a do čela „speciální vojenské operace“ nově jmenoval generála Sergeje Surovikina, jenž má pověst korupčníka, zloděje a násilníka. Jeho oblíbenou vojenskou strategií je bombardování civilních cílů, kterým se „proslavil“ už v Sýrii, a také proto se mu přezdívá generál Armagedon.
„Trvalý mír bude možný pouze tehdy, pokud si člověk vezme ponaučení z Putinových opakovaných porušení slibů, které Rusko učinilo ohledně ukrajinské suverenity a územní celistvosti,“ vysvětlil diplomat Heusgen, proč je nutné na Ukrajinu po skončení války vyslat alianční jednotky, které budou na dodržování klidu zbraní a budoucího míru dohlížet.
Západní spojenci musí aktivně poskytnout Kyjevu bezpečnostní záruky. Jejich přítomnost by měla mít fakticky stejnou váhu jako článek 5 smlouvy NATO o kolektivní pomoci. Právě členství v Alianci je například pro pobaltské země zárukou, že jejich malé území Rusko zatím neobsadilo.
Přijetí Ukrajiny do Severoatlantické aliance je zatím předmětem sporů nejen v samotných Spojených státech, ale i mezi evropskými členy NATO. V minulých letech byly největšími oponenty přijetí Německo a Francie.
Zeman podpořil Ukrajinu v NATO
Zelenskyj podal přihlášku do Aliance před několika dny, když Rusko protiprávně připojilo čtyři regiony na východě a jihu Ukrajiny k Ruské federaci, i když je nemá plně pod vojenskou kontrolou. Plné přijetí země do největší vojenské aliance světa podpořilo devět hlav států východoevropských zemí, včetně českého Miloše Zemana.
Heusgen, bývalý poradce kancléřky Merkelové, která přijetí Ukrajiny v minulých letech blokovala, nyní tvrdí, že se současná bezpečnostní situace na evropském kontinentu změnila. Po ruských krocích na Ukrajině včetně páchání válečných zločinů musí být Severoatlantická aliance připravena Ukrajinu mezi své členy přijmout. Pokud se tuto myšlenku nepodaří mezi všemi členy prosadit, je nutné poskytnout vojenské záruky, které zabrání tomu, aby Rusko „při první příležitosti“ na souseda opět zaútočilo.
Bývalý generál Brauß doplnil, že bezpečnostní záruky Západu musí být naprosto věrohodné, aby to Kreml odradilo od budoucích konfliktů: „To je možné pouze se západními jednotkami na území Ukrajiny.“ Ochranu bezpečnosti země by si mohly vzít na starost státy NATO, které jsou ve vojenské pomoci Kyjevu nejaktivnější. Přítomnost západních mírových sborů by mohla spolufinancovat i EU, která má zájem na tom, aby válka co nejdříve skončila a situace na Ukrajině zůstala i v následujících letech stabilní.
Oba němečtí experti jsou přesvědčení, že své vojáky musí vyslat nejen Spojené státy, ale i velké evropské země, jako je Británie, Německo a Francie. Počet vojáků nemusí být vysoký, klíčové je, aby měl „odstrašující“ dopad na Rusko.
