Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Richard Shirreff, který byl zástupcem velitele ozbrojených sil NATO v Evropě v letech 2011 až 2014, tvrdí, že aliance se musí připravit na nejhorší možný scénář vývoje konfliktu na Ukrajině. Tím je přímá válka s Ruskem.
Severoatlantická aliance by měla zcela vážně pracovat s možností, že bude muset přímo bojovat s putinovským Ruskem. Zejména pokud se nebude vojenská situace na Ukrajině vyvíjet podle dosavadních předpokladů. Západní lídři stále častěji varují před použitím chemických, biologických, nebo dokonce taktických jaderných zbraní, pokud bude ruský diktátor zatlačen do kouta, protože se mu nedaří válku úspěšně skončit.
Britský generál sir Richard Shirreff, který sloužil jako důstojník v Kosovu nebo Iráku a v letech 2011 až 2014 působil jako zástupce nejvyššího velitele sil NATO v Evropě, varuje před tím, že Aliance nepracuje se scénářem přímé vojenské konfrontace s Ruskem. I na tuto variantu by totiž měly být členské země NATO připraveny.
Právě úspěch ukrajinské protiofenzivy a osvobozování východu a jihu Ukrajiny mohou pro Kreml znamenat nasazení zbraní hromadného ničení. V takovém případě by musely západní země a spojenci Kyjeva náležitě reagovat.
Zejména Spojené státy a Spojené království, jež patří mezi největší dárce zbraní na Ukrajinu a disponují také nejmodernějšími armádami světa. Příprava na konflikt s Moskvou by také mohla podle Shirreffa vyslat zprávu dalším členům Aliance, že jejich podpora byla dosud nedostatečná. Explicitně jmenoval Němce, jejichž vojenská pomoc Ukrajině je zatím „ubohá“.
„Způsob, jak zvládnout riziko eskalace, je v tom, že NATO bude připraveno na nejhorší případ, a to se stále neděje,“ řekl pro americký týdeník Newsweek. „Když mám na mysli nejhorší případ, tak je to NATO ve válce s Ruskem,“ dodal. Také je nezbytné, aby členské země NATO navýšily vojenskou pomoc napadené Ukrajině.
Od počátku války, kterou začal Putin 24. února, se vede debata o tom, jak velká pomoc Západu má směřovat na Ukrajinu, aby nedošlo k vyostření konfliktu a nestala se z něj třetí světová válka. V minulých měsících proto americký prezident Joe Biden odmítal dodat ukrajinským vojákům střely s delším dostřelem, aby to Kreml nemohl interpretovat jako „překročení červené linie“. O té vrcholní ruští politici rádi hovoří.
Naposledy mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová varovala před dodávkami střel dlouhého doletu do raketometů HIMARS. Mají dolet 300 kilometrů a mohly by úspěšně ničit vojenské cíle i hluboko na území Ruska. Spojené státy dosud na Ukrajinu poslaly šestnáct těchto systémů a oficiálně dodaly rakety s doletem osmdesát kilometrů.
V ruské státní televizi nicméně někteří vojenští analytici a prokremelští propagandisté hovoří o tom, že Západ už ve válce s Ruskem fakticky je. Vojenské úspěchy ukrajinské armády „svádí“ na výzbroj a výcvik zemí NATO.
Shirreff tvrdí, že je třeba počítat rovněž s variantou, že Rusko napadne některého z členů NATO a ostatní budou mít povinnost jej vojensky podpořit podle článku pět. „Být připraven na nejhorší případ znamená mobilizovat rezervy. Znamená to obnovit schopnosti ztracené v letech, kdy došlo ke snižování výdajů na obranu,“ doplnil britský veterán. Aliance není na kolektivní obranu napadeného člena připravena.
Znamená to změny i pro zbrojní průmysl a vytvoření zásob dělostřeleckých granátů nebo protiletadlových a protitankových střel. Členské země by měly nejen nahradit zásoby munice a vojenské techniky, jež poskytly Ukrajině, ale rovněž začít urychleně budovat vlastní kapacity pro dostatečnou produkci zbraní, pokud by došlo k válce.
I když šéf NATO Jens Stoltenberg označil Rusko za největší bezpečnostní hrozbu, konkrétní kroky se zatím neučinily. V případě nečekaného útoku Kremlu na další evropský stát by byla Aliance nepřipravená, obává se výkonný místopředseda poradenské firmy Sigma7 Global Risk Outcomes. Z třicítky členských zemí Aliance jen osmička poskytuje na obranu více než dvě procenta HDP.
Kritika přichází zejména s ohledem na kroky Německa, které je nejsilnější ekonomikou v Evropě, vojensky ani finančně ale Ukrajině výrazněji nepomohlo. Berlín podle Kyjeva bojkotuje výzvy na poskytnutí většího počtu obrněných vozidel, těžkých zbraní a tanků, ačkoli německý kancléř Olaf Scholz neustále slibuje dodávky dalších zbraní.
Německo na Ukrajinu dodalo deset samohybných houfnic Panzerhaubitze 2000, 24 protiletadlových systémů Gepard a různé lehčí zbraně, uvádí vládní seznam. Kyjev neustále čeká na tanky Leopard a bojové vozy pěchoty Marder. Scholz přitom tvrdí, že německé zbraně byly rozhodující pro úspěšnou ukrajinskou protiofenzivu.
