Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
V sídle OSN se koná konference o omezení jaderných zbraní. Putin uvedl, že Rusko nepoužije rakety s nukleárními hlavicemi jako první. Kreml ale opakovaně atomovým arzenálem vyhrožuje v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Ačkoli se svět dostal nejblíže k vyvolání globálního jaderného konfliktu od konce studené války, ruský prezident Vladimir Putin nyní hovoří o tom, že jadernou válku nelze vyhrát a nesmí k ní dojít. Jeho slova připomenul Igor Višněvetskij z ruského ministerstva zahraničí v newyorském sídle Organizace spojených národů (OSN). Na její půdě se diskutuje o omezení jaderného zbrojení. Zasedání týkající se Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) se mělo konat už v roce 2020, kvůli pandemii covidu bylo odloženo.
Rusko přitom v minulých týdnech používalo jadernou kartu k tomu, aby odradilo západní spojence od vojenské pomoci Ukrajině. Výhrůžky jaderným útokem a zničením například Londýna zaznívaly od politiků nebo analytiků v ruské státní televizi. Kreml často připomíná, že je jadernou velmocí a použití nukleárního arzenálu by mělo pro svět strašlivé důsledky. Putin vyděsil řadu pozorovatelů na začátku konfliktu na Ukrajině, když nařídil uvést jaderné síly do stavu nejvyšší pohotovosti.
Konference se koná padesát let po začátku platnosti Smlouvy o nešíření jaderných zbraní v roce 1970. Tu ratifikovalo 191 zemí a jejím cílem je úplné jaderné odzbrojení. Pět jaderných mocností (Spojené státy, Rusko, Británie, Francie, Čína) to zatím odmítá.
Američané argumentují tím, že jaderné zbraně mají v rukou Západu hlavně odstrašující roli, aby je nepoužily autoritativní režimy, v současné době Rusko nebo komunistická Čína, případně Severní Korea. Podle ustanovení NPT se ale i jaderné mocnosti zavázaly, že se jednou svých jaderných arzenálů vzdají.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken připomenul Putinova slova o použití jaderných zbraní po invazi na Ukrajinu jako bezohledná a nebezpečná. Ukrajinští diplomaté kritizovali jaderné štvaní ruských médií, ve kterých se vojenští experti předhánějí, zda použít v konfliktu s Ukrajinou a Západem taktické, nebo dokonce strategické jaderné pumy. Rusko se brání argumenty, že bylo vystaveno hybridní vojenské kampani a hrozilo vyvolání konfliktu mezi jadernými mocnostmi.
Čínský diplomat a šéf oddělení kontroly zbrojení na ministerstvu zahraničí Fu Cchung delegátům OSN oznámil, že situace ve světě je velmi napjatá, smlouva NPT čelí největším výzvám od konce studené války a obává se závodů ve zbrojení. Vyzval jadernou pětku, aby více spolupracovala na snížení jaderných rizik. Blinken v této souvislosti připomenul, že Spojené státy reagovaly vždy zdrženlivě na ruské výhrůžky použitím jaderných hlavic. Je třeba odmítnout jaderné vydírání, zdůraznil šéf americké diplomacie.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval před použitím jaderných zbraní a připomenul válku na Ukrajině i rostoucí napětí mezi Čínou a jejími sousedy. K napětí mezi Pekingem a Washingtonem přispěla i návštěva Tchaj-wanu šéfkou Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiovou, i když Bílý dům její iniciativu v této době jednoznačně nepodpořil.
Připomíná se, že se globální sklady jaderných zbraní značně snížily, od poloviny osmdesátých let o 75 procent. Většina stále připadá na tradiční rivaly, Spojené státy a Rusko. Celkem obě země disponují třinácti tisíci atomových hlavic.
Válka na Ukrajině ale ukázala, že vlastnit ničivé jaderné zbraně může být výhodné. Kyjev se jich po rozpadu Sovětského svazu vzdal výměnou za garance svých hranic. Slib ale Rusko porušilo už v roce 2014, kdy okupovalo Krym. „Myšlenka, že se můžeme podívat jiným zemím do tváře a říct ‚Bez bomby je ti lépe‘, je nyní obtížná,“ prohlásil Michael O’Hanlon z think-tanku Brookings Institution ve Washingtonu.
