Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Kontrolu Černého moře si od anexe Krymu nárokuje Kreml. Válka na Ukrajině ale poměry zásadně změnila. Ukrajina už potopila třetinu ruské flotily a NATO navíc v Rumunsku vybuduje svou největší základnu v Evropě.
Znovuzvolený ruský prezident Putin musí polknout další hořkou geopolitickou pilulku. Kromě rozšíření Severoatlantické aliance o bohaté severské státy Finsko a Švédsko, jež omezí vliv Ruska v oblasti Baltu, musí trpně sledovat posilování Aliance také v černomořském regionu.
Nejsilnější vojenská aliance světa totiž vybuduje u rumunského pobřeží obrovskou vojenskou základnu pro alianční vojáky. Bude jedna z největších v Evropě. Právě s úmyslem odradit ruské černomořské námořní aktivity byl odsouhlasen projekt za 2,5 miliardy eur (63 miliard korun).
Jedná se o zásadní rozšíření letecké základny Mihail Kogălniceanu u přístavního města Constanța. Má tu vzniknout celé město pro deset tisíc vojáků a další tisíce jejich rodinných příslušníků, podobně jako na americké letecké základně Ramstein v Německu. Rumunská základna má mít celkovou plochu 2800 hektarů (tedy zhruba jako středočeský Beroun), což je dvakrát více než má Ramstein. Celkem by tu mohlo žít dvacet až třicet tisíc lidí, napsal rumunský web Capital.
Rumunsko se stává stále důležitějším logistickým centrem pro operace NATO, zejména v posledních dvou letech, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, jež s Rumunskem sousedí. Proběhla tu už řada pozemních i námořních cvičení aliančních zemí. Konají se tu také výcvikové mise za účasti amerických vojáků.
Práce na rozšíření, jako jsou přístupové cesty či budování elektrické sítě, už začaly, informoval web Euronews. Projekt zahrnuje vybudování dvou nových ranvejí pro všechny druhy aliančních letadel, leteckých hangárů, skladů paliva a munice, ale také kasáren a domů pro civilisty včetně škol, školek, obchodů a vlastní nemocnice. Celý projekt financuje rumunská vláda s tím, že tu vybuduje nejdůležitější a největší základnu NATO v Evropě.
NATO se rozhodlo zásadně posílit své východní křídlo v Evropě. Mnohonárodnostní bojové skupiny jsou umístěny v Pobaltí a Polsku a po ruské agresi také v Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku. Právě v Rumunsku mají sloužit vojáci Francie, Belgie, Lucemburska, Severní Makedonie, Polska, Portugalska a Spojených států.
Rumunsko usiluje o to, aby se stalo klíčovým spojencem zejména pro Spojené státy. „Rumunsko se již etablovalo jako kotva východního křídla NATO a EU,“ zdůraznil premiér Marcel Ciolacu s tím, že chce být spolehlivým spojencem i pro Spojené státy ve strategicky důležité oblasti Černého moře.
„Posílení strategického partnerství Rumunska s USA je naší nejvyšší prioritou,“ dodal rumunský premiér s varováním, že Rusko už nesmí mít vliv na jeho zemi, jako tomu bylo v minulosti, protože je zdrojem nestability a agrese.
