Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Slova ukrajinského ministra zahraničí, že Černé moře by mělo být „mořem NATO“, vyvolala v Rusku – a hlavně na Krymu – pořádnou hysterii.
Mezi Ukrajinou a Ruskem se v minulých dnech rozhořela pozoruhodná rétorická přestřelka o Černé moře.
Nejostřejší výstřel v ní vypálil předseda krymského parlamentu (a lokální předák Putinovy strany Jednotné Rusko) Vladimir Konstantinov, který v pátek – mezi nadávkami a spíláním – pro ruskou státní agenturu RIA Novosti prohlásil, že by Ukrajina měla kompletně přijít o přístup k moři: „Celý jihovýchod bývalé Ukrajiny patří nepochybně Rusku. Černomořské pobřeží je naší pravlastí.“
Vyprovokovalo ho k tomu čtvrteční vystoupení ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby na první černomořské bezpečnostní konferenci pořádané v Bukurešti. Šéf ukrajinské diplomacie v Rumunsku (mimo jiné) prohlásil, že by na březích Černého moře měl vzniknout komplexní bezpečnostní systém, do něhož by se zapojily „všechny národy regionu“.
Západ podle něj v minulosti zaspal, když se snažil Putina uchlácholit a udržet „maniaka šťastného“. Hrozba pro jednoho je podle Kuleby hrozbou pro všechny, a do vytvoření bezpečnostního systému by se proto měli zapojit všichni, kdo se cítí být oním maniakem ohroženi: „Je čas proměnit Černé moře v to, čím se stalo Baltské moře – v moře NATO.“
Kreml stručně reagoval hned ten samý den ústy Putinova mluvčího Dmitrije Peskova, který Kulebova slova odmítl. „Prohlášení je založeno na dvou rozporech. NATO a demilitarizace jsou vzájemně se vylučující pojmy. A Černé moře nikdy nebude mořem NATO,“ citovala Peskovova slova agentura Interfax. Mluvčí kromě toho v duchu nejlepších sovětských výlevů z dob studené války dodal, že Černé moře má být společným mořem všech příbřežních států: „Musí být mořem spolupráce, součinnosti a bezpečnosti. Musí jít o nedělitelnou bezpečnost.“
Slova jsou to hezká, ovšem z úst zástupce režimu, který jen během posledních dvaceti let napadl dva státy ležící při černomořském pobřeží (Ukrajinu a Gruzii), se poslouchají poněkud ztuha.
Korunu všemu pak nasadil již zmíněný šéf krymského parlamentu Konstantinov. „Žádné NATO tady nebude. NATO má mnoho jiných moří, ať si tam plují. V Černém moři plout nemohou, jen se utopit,“ nechal se slyšet rozzuřený Konstantinov. „Pokud budeme vycházet z bludných představ kyjevského narkopána a jeho bandy, pak by se i celý oceán musel stát vnitřním ukrajinským mořem. Dofantazírovali se už do takového stupně neadekvátnosti, že pro ně není nepředstavitelný ani ukrajinský glóbus.“
Ukrajina by podle Konstantinova měla přijít o celé černomořské pobřeží, protože jí prý připadlo „pouhou náhodou“ a „nyní nastal čas vrátit ho jeho právoplatnému majiteli“.
Nápad sebrat Ukrajině černomořské pobřeží není nový a pokoušel se ho před rokem realizovat sám ruský prezident Putin. Ovšem neuspěl. Hned první den invaze zaútočil křižník Moskva na černomořský Hadí ostrov. Rusové ho sice díky drtivé přesile obsadili, ovšem ukrajinští celníci stačili agresory ještě před zajetím poslat tam, kam patří – tedy „na chuj“.
Ruská invaze se poté zadrhla. O necelé dva měsíce později poslali Ukrajinci křižník Moskva ke dnu, v červnu utekla z Hadího ostrova ruská okupační posádka a z Putinových plánů na dobytí Oděsy a černomořského pobřeží nezbylo vůbec nic. Přesto má Rusko díky Černomořské flotile na vodě drtivou převahu, kontroluje zásobovací trasy a podniká z lodí na Ukrajinu raketové útoky.
Jenže nemusí to stačit. Už několik týdnů se spekuluje o tom, kdy začne nová ukrajinská ofenziva, na pobřeží Krymu hloubí ruští vojáci hluboké a mnoho kilometrů dlouhé zákopy, a tak není divu, že se z Konstantinova stal uzlíček nervů.
