Nejvyšší správní soud (NSS) definitivně potvrdil pokutu 274 milionů korun, kterou v roce 2019 potrestal antimonopolní úřad České dráhy (ČD) za zneužití dominantního postavení. Vyplývá to z rozhodnutí zveřejněného na elektronické úřední desce soudu. Vyjádření Českých drah ČTK zjišťuje.

Podle rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), které potvrdil již dříve Krajský soud v Brně a nyní i NSS, zneužil národní dopravce dominantní postavení v soutěžích o rychlíky na tratích Pardubice - Liberec a Plzeň - Most, kde jezdily podle smlouvy do roku 2014. Z Pardubic do Liberce jezdily ČD podle uzavřené smlouvy od roku 2005, z Plzně do Mostu od roku 2006. V obou tendrech přišly s nabídkou nepřiměřeně nízké ceny.

Antimonopolní úřad původně ČD vyměřil pokutu 368 milionů korun. Dráhy ale podaly rozklad k tehdejšímu předsedovi Petru Rafajovi, který v roce 2019 pokutu snížil na konečných 274 milionů korun. Dráhy je musely zaplatit.

Dráhy toto rozhodnutí napadly správní žalobou ke Krajskému soudu v Brně, který ji v roce 2022 zamítl. Následovala kasační stížnost k NSS, ani ten ale argumenty Českých drah nevyslyšel a stížnost zamítl.

Na trati Plzeň - Most docházelo k protisoutěžnímu jednání v letech 2005 až 2014, na trati Pardubice - Liberec v letech 2006 až 2014. Svým jednáním způsobily České dráhy újmu dalším soutěžícím společnostem, které se v začátcích liberalizace železniční dopravy o zakázku ucházely.

Na obou tratích se o provoz ucházela také společnost Viamont, která v současnosti funguje pod názvem GW Train Regio a provozuje dopravu na několika regionálních tratích v Česku. O trať Pardubice - Liberec se ucházela ještě společnost Connex Česká železniční. Založena byla v roce 2004, aby provozovala železniční dopravu, což se jí nepodařilo, a v roce 2008 vstoupila do likvidace.

České dráhy na začátku tisíciletí pravidelně hospodařily se ztrátou. Ztrátová byla především osobní doprava, naopak nákladní byla v zisku. Například v roce 2005 vykázala osobní doprava ztrátu asi tři miliardy korun. Nákladní doprava měla zisk téměř dvě miliardy. Do zisku se dráhy dostaly až v roce 2007. Nákladní dopravu od prosince 2007 vyčlenily do samostatné dceřiné společnosti ČD Cargo.

Hrazení ztrát osobní dopravy Českých drah ze státního rozpočtu v roce 2006 kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Tehdy uvedl, že ztráty ČD se dají těžko ověřit a ministerstvo dopravy dostatečně nekontroluje nakládání s dotacemi na veřejnou dopravu. ČD a ministerstvo dopravy s tím nesouhlasily.

Za loňské první pololetí vykázala skupina České dráhy hrubý zisk 987 milionů korun, což je meziroční zlepšení téměř o dvě miliardy korun. Údaje za celý loňský rok zatím nejsou k dispozici. V roce 2022 skupina vykázala hrubý zisk 396 milionů korun, což byl meziročně lepší hospodářský výsledek o více než dvě miliardy Kč. Po zdanění však firma vykázala konsolidovanou ztrátu 139 milionů korun.