Academia Rerum Civilium – Vysoká škola politických a společenských věd, sídlící v Kutné Hoře, bojuje o přežití. Týdeník Hrot o tom informoval v minulém čísle (32/2022). Kvůli velkým dluhům na ni byl podán insolvenční návrh a podle většinového vlastníka jí už není pomoci. Situací na škole se nyní kromě Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství začalo zabývat i ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pod vedením Vladimíra Balaše (STAN).

Úředníci resortu rozhodují, zda škole neodebrat státní souhlas. V takovém případě by musela okamžitě skončit. Zvrátit by to ale ještě mohl nový záhadný kupec.

Kutnohorské „schizma“

Článek Hrotu o kutnohorské ostudě vzbudil velké množství reakcí. Kromě současných studentů se redakci ozvali i bývalí absolventi či učitelé. A bobříka mlčení prolomil i Vladimír Srb, menšinový majitel školy s desetiprocentním podílem, který podle bývalých rektorů i současného většinového vlastníka Michala Kapitána nese za kritickou situaci v instituci hlavní vinu. Srb redaktorovi Hrotu opakovaně nebral telefon, rozepsal se však v obsáhlém vyjádření na sociální síti Facebook.

„Pokud se kdokoliv rozhodne projít internet, zjistí, že ani jeden absolvent školy v její historii nebyl nikdy označen jako plagiátor, jako rychlostudent nebo by se v souvislosti s ním objevila jakákoliv zmínka o podvodném jednání během studia. Naopak, škola má prestižní absolventy (…). A i v budoucnu, ať se stane se školou cokoliv, se budou tito absolventi objevovat ve všech funkcích našeho politického systému. Lepší vizitka pro profesní vysokou školu není a jsem na ni patřičně hrdý,“ píše Srb, podle kterého škola byla za doby, kdy byl jejím jednatelem, v dobré kondici a nedlužila ani korunu.

Do problémů se prý dostala až v době, kdy její majoritu drželi jiní vlastníci. Nicméně i ze současného dění je zřejmé, že na škole nepanuje standardní atmosféra. Srb totiž svůj příspěvek publikoval na oficiálním profilu školy, který byl jen okamžik poté přejmenován na „neoficiální profil“. Připomeňme, že nejvýznamnější absolventkou školy je Helena Langšádlová (TOP 09), která se vypracovala až na ministryni pro vědu a dodnes je členkou akademické rady školy.

V instituci tak pokračuje dvouvládí. Na jedné straně stojí většinový majitel a jednatel Michal Kapitán (podle obchodního rejstříku vlastní devadesátiprocentní podíl), bývalý vlivný člen SPD Tomia Okamury, který byl podle svých slov oklamán bývalými majiteli, když mu před nákupem školy nebyly podány veškeré informace o rozsahu dluhů. A na druhé politolog Vladimír Srb spolu s jeho někdejším asistentem a vedoucím knihovny školy Josefem Kysilkou, který byl v minulých týdnech údajně zvolen rektorem. Slovo údajně je záměrné – stav ve škole je natolik chaotický, že nelze zjistit a verifikovat, kdo je členem akademického senátu školy, jenž rektora podle zakládacích dokumentů volí. A rovněž zda Kysilka skutečně může být rektorem, když s tím nesouhlasí většinový vlastník. Webové stránky školy nejsou aktualizované, lidé uvedení v seznamu akademických senátorů již se školou několik let nespolupracují. Sám Kysilka seznam senátorů Hrotu neposkytl.

Kdo tam pracuje?

Informace se rozcházejí i v tak základní věci, jako je personální zabezpečení instituce. Zatímco podle většinového vlastníka školy Kapitána již v instituci nepracují žádní zaměstnanci, neboť kvůli navyšujícímu se dluhu všechny úvazky ukončil, Kysilka tvrdí, že je stále zaměstnancem a rozhodně prý není jediným. „Zaměstnancem školy jsem od roku 2016. A pokud pan Kapitán dal všem zaměstnancům výpověď, patrně je o tom zapomněl informovat. Ani já, ale ani další akademičtí pracovníci jsme žádnou výpověď nedostali, dokonce nikoho z nás neinformoval ani o podání návrhu na insolvenční řízení,“ napsal Kysilka v prohlášení na Facebooku. Informace o akademických pracovnících by měl mít Národní akreditační úřad pro vysoké školství, který má možnost nahlížet do státem spravovaného Registru docentů a profesorů a rovněž by měl od školy v pravidelných zprávách dostávat informaci o personálním zabezpečení.

„Úřad ověřil, že od května 2022 nejsou do Registru docentů a profesorů hlášeni zaměstnanci vysoké školy, kteří mají studijní program dle platné akreditace zajišťovat, respektive nejsou hlášeni žádní jiní zaměstnanci v základním pracovněprávním vztahu,“ informovala Aneta Lednová, mluvčí ministerstva školství, pod které úřad spadá. Informace státní autority v tomto tedy dává za pravdu spíše Michalu Kapitánovi.

Velký spor se vede o tak zásadní věc, jako jsou státnice. Celkem dvanáct studentů a studentek obhajovalo bakalářské práce na začátku července v Praze. Obhajoby se konaly v sídle jiné firmy Michala Kapitána, neboť budova v Kutné Hoře již byla uzamčena z důvodu neplacení nájemného. Státnice však rektor Kysilka i menšinový vlastník kritizují a prohlašují za neplatné.

„Na společné schůzce v Praze s tehdejším rektorem Vlastimilem Vicenem prosadil jednatel Kapitán zcela zbytečně do funkcí dvou prorektorů své přátele ze skupiny kolem pana poslance Jiřího Kobzy ze strany SPD – pana Petra Žantovského, bývalého kandidáta za SPD do Senátu, a pana Tomáše Doležala, asistenta pana poslance Jiřího Kobzy z SPD. Zároveň se bez vědomí kohokoli ze zaměstnanců školy rozhodlo o změně složení komisí pro státní zkoušky – pozváni byli ti, kdo v komisi podle zákona zasednout nemohou, zkoušek se naopak nemohli jako zkoušející účastnit ti, kteří byli řádně akademickou radou do komise schváleni. I podle vyjádření pana bývalého rektora Vicena v článku Hrotu nebyla minimálně část státních zkoušek, organizovaných lidmi kolem pana Kapitána, v souladu se zákonem a vnitřními předpisy školy,“ napsal Josef Kysilka.

Pro úplnost tedy dodejme kompletní vyjádření exrektora Vicena pro Hrot. „Obhajoby jsem nesvolal. S jejich průběhem jsem nesouhlasil, a proto jsem se nepodepsal ani na protokoly o obhajobách,“ říká Vicen. To jednatel Kapitán přiznal, na protokoly o obhajobách i diplomy se prý podepsal osobně, neboť coby jednatel zastával i pozici rektora. Obhajoby prací byly podle něj legální. Případný spor o platnost zkoušek by tak musel rozhodnout až soud.

Hraje se o čas

Otázkou zůstává, co bude se školou dál. Většinový majitel a jednatel Kapitán sdělil, že žádné zásadní kroky již nepodniká. „Čekáme na soud a jmenování insolvenčního správce. Ten následně rozhodne, jakým způsobem budou vypořádány pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení,“ říká Hrotu. Oproti tomu Srb s Kysilkou se školu snaží, alespoň podle svých slov, zachránit. „Z pověření majitelů jsem zahájil jednání o možné dohodě s několika věřiteli a věřím, že se podaří dohody dosáhnout. Ale kdyby ne, jak jsem již sdělil příslušným státním orgánům, máme pro zbývající studenty zajištěno dostudování na jiné vysoké škole,“ uvádí Kysilka. „Nebojím se problémy řešit, a i to, že jsem si nechal při prodeji školy vlastnický podíl a zůstal až do zásahu neoprávněných osob do studijního programu zaměstnancem, myslím dokazuje, že jsem nikam neutíkal a chtěl se dále podílet na řešení všech případných ekonomických problémů. Stejnou nabídku jsem nyní učinil i novému panu rektoru Kysilkovi a udělám maximum pro záchranu studentů i školy, pokud to bude možné. Pokud ne, chci se podílet na důstojném ukončení jejího fungování,“ říká Srb.

Kysilka již dříve Hrotu řekl, že pro školu našel kupce. Ten by prý byl ochoten splatit veškeré dluhy a dále ji rozvíjet. Jméno však neprozradil. Podle informací Hrotu je oním záhadným kupcem opět jeden z vlivných členů SPD. Pro toho je údajně lukrativní státní souhlas, kterým škola disponuje a který je jinak obtížné získat. Státní souhlas je prakticky povolením ze strany státu, aby firma mohla provozovat vysokou školu.

Pokud je tomu skutečně tak, menšinový vlastník Srb i „jeho“ rektor Kysilka nyní hrají o čas. Národní akreditační úřad pro vysoké školství již totiž rozhodl o tom, že se školou zahajuje řízení o odnětí akreditace studijního programu. Pokud by se tak stalo, škola již nesmí v daném studijním programu politologie nadále vyučovat či pořádat závěrečné zkoušky. Nezůstalo ale jen u toho.

„Úřad dále na základě zjištěných skutečností předává podnět ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, aby prošetřilo a zvážilo, zda jsou naplněny skutkové důvody k odejmutí uděleného státního souhlasu,“ uvedla instituce. Ministerstvo se takovým podnětem musí zabývat. Pokud škole nakonec souhlas odejme, ta definitivně končí. Podle informací Hrotu má škola ještě asi třicet studentů. Na základě zákona jim v případě odebrání akreditace či státního souhlasu musí vysoká škola zabezpečit dostudování na jiné škole s platnou akreditací daného studijního programu. Kutnohorská VŠ již nesmí přijímat nové studenty.

30 studentů má podle informací Hrotu stále Vysoká škola politických a společenských věd.