Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Na kompenzace za povolenky půjde 1,3 miliardy

Státní kompenzace průmyslníkům za příliš drahé emisní povolenky budou nakonec výrazně nižší, než se očekávalo. Celkem 36 firem by za loňský rok mělo dostat 1,3 miliardy korun.

Na kompenzace za povolenky půjde 1,3 miliardy
ilustrační foto | Tomáš Novák týdeník HROT

Původně přitom stát počítal až se stovkou žadatelů a 3,7 miliardy korun. Vyplývá to z návrhu, který ministerstvo životního prostředí posílá vládě. 

Cena emisních povolenek v posledních letech prudce vzrostla a promítla se i do ceny silové elektřiny. Ta tak mezi lety 2019 a 2020 pro průmysl citelně podražila – o čtyři až třináct procent. Stát proto v obavě před odchodem některých energeticky náročných provozů ze země loni poprvé vyčlenil peníze na kompenzace vysokých cen. S ohledem na začínají pandemii a ekonomické utlumení však už tehdy úřady předpokládaly, že výsledná částka bude nižší než odhadnutá suma. 

Z podkladů ministerstva je ovšem také patrné, že mnohem citelněji než na průmysl dopadá zdražení elektřiny na domácnosti, kterým je nikdo nekompenzuje. Pro většinu podniků byla navíc silová elektřina navzdory zdražení v posledním roce stále levnější než před deseti lety.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit