Emise z osobní dopravy a bydlení budou totiž od roku 2027 zatíženy emisními povolenkami úplně stejně, jako je tomu dnes u elektráren či velkých průmyslových podniků.
Bude to jiná kategorie povolenek, které se říká ETS II, ale obchodovat se s nimi bude stejně jako s těmi současnými, byť na odděleném trhu. Když se celý komplex opatření před pár měsíci schvaloval, říkalo se veřejnosti, že cena povolenky v této kategorii bude činit pro začátek maximálně 45 eur za tunu CO2. To vychází zhruba na deset centů na litr benzinu či nafty.
Dvě pade je dost, ale už jsme vydýchali horší zdražování. Znělo to tak, že cena povolenky bude pro začátek nějak zastropována, což se nyní ukazuje jako fikce. Někteří europoslanci totiž podle webu Euractiv nyní připouštějí, že cenový mechanismus při obchodu s povolenkami nemusí zafungovat tak, jak se dosud tvrdilo.
Christian Flachsland, ředitel Centra pro udržitelnost na Hertie School v Berlíně, který se zabývá modelováním možné ceny při obchodování, říká, že je velmi obtížné odhadnout, jaká bude cena povolenky v prvních letech obchodování, ale spíše než 45 eur to vychází v rozmezí 100 až 300 eur.
Dvě stovky za povolenku znamenají, že litr benzínu a nafty by podražil o nějakých dvanáct, třináct korun, což by bylo pro ekonomiku zničující. A na ruského mužika s kalašnikovem to už svést nepůjde. Podobné dopady by zřejmě byly i u cen zemního plynu pro vytápění.
Cena povolenky se tvoří na trhu na základě nabídky a poptávky. Nabídku, která se má podobně jako v energetice snižovat, tvoří systém ETS, poptávku tvoří spotřebitelé, kteří nakupují palivo. Čím méně se bude dařit plnit plány přechodu na elektromobilitu, na zateplení budov a přechod na tepelná čerpadla, na nichž je postaven program emise povolenek, tím větší bude poptávka na trhu a tím budou povolenky dražší.
A nutno říci, že plnit plány se moc nedaří nejen u těch elektromobilů a zejména při elektrifikaci nákladní dopravy. V renovacích a změnách vytápění je to totiž možná ještě horší.
To zavání sociálním výbuchem nejen v chudších jižních a východních zemích EU, kde se s nějakou sociální bolestí počítá od začátku. Na kompenzace pro obyvatelstvo je vytvořen sociální klimatický fond ve výši 87 miliard eur. Při uvedených excesivních cenách by to ale na moc dlouho nestačilo. Co umí systém obchodování s povolenkami, jsme si u těch energetických vyzkoušeli v roce 2022, kdy jejich cena vyskočila z 25 eur na necelou stovku.
Tentokrát snad Evropská komise nebude čekat, až si to také vyzkouší. I proto je dost podstatné nyní vyrazit k Evropským volbám.
