Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Ministr Jozef Síkela nesmyslně prosazuje omezení emisních povolenek. Vychází přitom ze zastaralých dat, která o ničem nevypovídají.
Vedle zastropování spotřebitelských cen elektřiny prosazuje ministr průmyslu Jozef Síkela jako řešení energetické krize i dočasné zastavení obchodování s emisními povolenkami. To je nesmysl ze tří důvodů.
První z nich přiznal Síkela rovnou. Je prakticky nemožné, aby pro takto radikální opatření získal na evropské úrovni dostatečnou podporu. Proč chce na ztracený boj mrhat časem, nevysvětlil.
Druhá věc je, že právě z výnosů z emisních povolenek chce česká vláda získat prostředky na dotování cen elektřiny spotřebitelům. Kabinet by se tak sám odřízl od jednoho z důležitých zdrojů, ze kterého chce obří, 130miliardovou sekeru sanovat.
A zatřetí, vliv emisních povolenek na konečnou cenu elektřiny je v současné situaci zcela zanedbatelný a pohybuje se v řádu jednotek procent. Jak už jsme v týdeníku Hrot popsali, jistý vliv může mít jen u elektřiny z uhelných zdrojů. Celkový mix však tvoří i bezemisní jaderné a obnovitelné zdroje a také zdroje plynové, kde je vliv povolenky mnohem nižší než u uhlí. Navíc cena povolenky od srpna padá, zatímco elektřina dosáhla rekordních hodnot.
Proč to tedy Síkela dělá? Vysvětlení nabízí pohled do návrhu novely energetického zákona, kterou Síkelovo ministerstvo poslalo tento týden do legislativního procesu. Právě ta má zavést zastropování cen spotřebitelům.
Podle důvodové zprávy k novele přidala povolenka ke konečné ceně elektřiny zhruba polovina toho, co plyn, tedy opravdu hodně. Ministerstvo to dokládá to grafem (viz obrázek níže), jehož zdrojem je ČEZ.
Důležitá jsou však data v grafu. Ta totiž srovnávají vývoj mezi 4. lednem 2021 a 23. březnem 2022! Při turbulentním vývoji posledních týdnů je to stejné, jako kdyby se resort odvolával na údaje z padesátých let minulého století.
V časovém úseku podražila elektřina o 118 eur a 29 z toho šlo na vrub povolence. V březnu však stála elektřina 171 eur, dnes je na trojnásobku a v mezičase stála i přes tisíc eur. V době, kdy byla elektřina mnohem levnější, tak logicky tvořily povolenky i výrazně větší podíl z její ceny.
V současnosti je situace úplně jiná. Úředníci ministerstva a Síkela by udělali lépe, kdyby si místo mrhání časem na boj s povolenkami aktualizovali podklady. Pokud to sami nezvládnou, mohou zavolat do ČEZ, odkud březnová data získali.
Třeba ta, která má k dispozici týdeník Hrot a která zobrazují zdražení v období mezi letošním 5. lednem a 26. srpnem. Z nich vyplývá, že v daném období elektřina podražila o 847 eur. Vliv povolenek na tom byl ve výši čtyř eur.
Možná se jim ale ani nikam volat nechce a jejich primárním záměrem je pomoci nějakému průmyslovému sektoru, který náklady na emise zatěžují. Elektřinu to sice nezlevní a do státní kasy to udělá další díru, ale znečišťovatelé si oddechnou.
