Vedení skupiny Rockaway investora Jakuba Havrlanta, pod kterou Invia patří, se rychle spojilo s pražským magistrátem a své lidi přesměrovalo na krizovou telefonní linku pro seniory a celostátní linku o koronaviru. Jenže zatímco zaměstnanci agentury přijímají denně na 500 hovorů z Prahy a vyřizují tisíce dotazů z národní linky, v pozadí se začíná ozývat ještě jeden krizový hovor. Trh cestovek je na nule, o práci přicházejí stovky lidí a jejich šéfové volají o pomoc.

První na ráně

Cestovní průmysl byl jedním z prvních, který se musel přizpůsobit šíření koronaviru. Lidé přestali cestovat, aerolinky zrušily lety, hotely přestaly přijímat hosty, cestovní kanceláře neprodávají zájezdy. 

Invia zaměstnává 387 lidí a na jejích službách je závislých dalších 1750 obchodních partnerů, protože tvoří páteř cestovního ruchu u nás i v části zahraničí. Zároveň umožňuje malým a středním cestovním kancelářím růst prodejů i přežití čtyř největších cestovních kanceláří. „Poptávka po zájezdech samozřejmě klesla a my bychom neměli práci pro naše zaměstnance,“ říká o nápadu s telefonní linkou koordinátorka call centra agentury Invia Kateřina Macečková. Firmě se díky tomu podařilo udržet zaměstnance, všem je ale jasné, že jde o dočasné řešení.

A je také zřejmé, že jiné firmy z oboru to štěstí neměly. Asociace českých cestovních kanceláří zveřejnila výzvu, aby lidé zájezdy nerušili, ale pouze přesouvali. Přiměla ji k tomu nepříjemná situace, která nastala poté, co náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula veřejně zauvažoval o dvouletém uzavření hranic Česka. „Výsledkem je, že během prvního dne po tomto prohlášení evidovaly cestovní kanceláře více zrušených zájezdů než za období od 10. 3. 2020, kdy byl vyhlášen vládou nouzový stav. K tomu se přidala obří nervozita klientů, kteří odmítají jakékoliv jiné možnosti refundace a trvají na okamžitém vrácení všech vložených prostředků, což pro naprostou většinu pořádajících cestovních kanceláří není možné,“ popisuje Roman Škrabánek, prezident asociace.

Miliardy v luftu

Aby bylo jasné, o jakých číslech je řeč: Cestovní kanceláře v České republice zaplatily zálohy na zájezdy svých klientů do zahraničí na sezonu 2020 do okamžiku startu krize COVID-19 ve výši 2,9 miliardy korun. Další stovky milionů zaplatily na zálohách dopravcům. Žádný z těch, kdo zálohy dostal, je pochopitelně cestovním kancelářím nevrátí. Na druhé straně lidé chtějí peníze za zájezdy zpět. Neřešitelná situace.

Cestovní kanceláře dokonce přemýšlely, že přistoupí ke kompletnímu uzavření. Pokud by zavřelo všech 850 cestovních kanceláří a dva tisíce agentur, o práci by přišly desetitisíce zaměstnanců. Cestovky by pak zároveň nevyřizovaly dotazy klientů, nezvedaly telefony a nereagovaly na e-maily. Právě takto nyní fungují desítky již uzavřených kanceláří. „Pokud počítáme, že na léto mělo k březnu koupenou dovolenou asi 35 procent klientů, mohlo by se toto omezení dotknout téměř milionu lidí,“ dodává Andrea Řezníčková z agentury Invia.

Černý scénář naštěstí nenastane. Cestovky sice řadu dní marně jednaly s ministerstvem pro místní rozvoj o pomoci, ale k dohodě nakonec došlo. Cestovkám šlo o to, aby neměly povinnost vracet klientům peníze za zaplacené zájezdy, což jim vlády odkývla, a nyní bude o zákonu jednat sněmovna. V praxi půjde o to, že tuzemské cestovní kanceláře budou moci odložit vrácení peněz za zrušené zájezdy kvůli koronaviru s plánovaným odjezdem od 20. února do 31. srpna. Místo nich budou klientům vydávat poukazy na rovnocenné cesty. Na odložení platby by měla do 31. srpna příštího roku platit tzv. ochranná doba. Klienti, kteří do tohoto data poukaz nevyužijí, budou mít nárok na vrácení uhrazených záloh.

Až dosud platilo pouze ministerské doporučení klientům kanceláří, aby si místo peněz brali poukazy. Cestovní kanceláře ale neměly dostatek hotovosti, klienti se setkávali i s tím, že po storno poplatcích kanceláře požadovaly i mimořádnou částku za vzniklé náklady kvůli administraci storna.