Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Výrazná většina tuzemských firem počítá v následujícím roce se zvyšováním mezd. Vyplývá to z výzkumu, který pro společnost PKF Apogeo zpracovala agentura Ipsos. Podle autorů si české podniky uvědomují, že zaměstnanci jsou jejich největším kapitálem.
Průzkumu se zúčastnilo 152 firem z různých oborů a s různým počtem zaměstnanců – od několika lidí až po stovky pracovníků. V roce 2024 přitom zvýšení mezd plánuje zhruba 84 procent společností.
„Navýšení mezd, které firmy plánují na příští rok, se bude v průměru pohybovat do deseti procent,“ uvedl Tomáš Pacovský, managing partner PKF Apogeo. Dodal, že menší podniky přistupují k zaměstnancům zpravidla individuálně.
Podle průzkumu firmy zároveň reagují na změny v legislativě, které mají zrovnoprávnit smlouvy na dohodu o pracovní činnosti (DPP) a dohodu o provedení práce (DPČ), takže je omezují nebo mají v plánu omezit. Týká se to 38 procent dotázaných.
Dohody s ohledem na legislativní změny už omezilo jedenáct procent firem, dalších 27 procent je nejspíše omezí anebo nahradí běžnými pracovními smlouvami. Vzhledem k tomu, že nová legislativa v době sběru dat pro průzkum ještě neměla definitivní podobu, odpovědělo 44 procent dotázaných, že dohody pravděpodobně omezovat nebudou, jen přizpůsobí novým zákonným podmínkám.
„Myslím, že k omezení DPP určitě dojde, ztratí totiž pro zaměstnavatele atraktivnost a celá agenda se velmi zkomplikuje,“ uvedla Jana Hajdová, payroll & HR outsourcing team leader. „Pokud hovořím s kolegy se zkušenostmi ze mzdové praxe, připravovaný systém není bohužel procesně dobře nastavený.“
Podniky přemýšlejí také o zaměstnaneckých benefitech: za důležité je považuje zhruba 82 procent z nich. Záleží ovšem na velikosti podniku.
„Obecně lze říci, že malé společnosti nepovažují zaměstnanecké benefity za tolik důležité, svým zaměstnancům je poskytují méně často a investují do nich signifikantně méně prostředků oproti společnostem větším,“ sdělil partner firmy pro oblast transakcí Pavel Postl.
Náklady na benefity se podle výzkumu nejčastěji pohybují v pásmu do 2,5 tisíce korun. Čtvrtina firem ale investuje do zaměstnanců měsíčně 2,5 až pět tisíc korun a devět procent šest až deset tisíc korun. Zbytek konkrétní částky neeviduje nebo naopak přispívá ještě víc – v ojedinělých případech i více než dvacet tisíc korun.
Standard představují stravenky a příspěvky na stravování, které nabízí 56 procent zaměstnavatelů. Oblíbená je dovolená nad rámec zákonné lhůty (47 procent), zaměstnanci oceňují i příspěvek na penzijní spoření, který poskytuje 42 procent firem.
„Bude zajímavé porovnat výsledky za půl roku,“ řekla Jana Hajdová. Protože osvobození benefitů od daní bude mít limit v úrovni poloviny průměrné mzdy, dojde k významnému snížení atraktivnosti některých druhů benefitů a firmy budou nuceny hledat jiné cesty. Také mladá generace má jiné požadavky na benefity, směřuje spíše do oblasti flexibility a work-life balance.
