Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Minimální mzda je jednou z brzd, která brání přeměně české montovny ve vyspělejší ekonomiku
Populární politické téma minimální mzdy bude jako každý rok na stole během pár příštích dnů. Ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka svými prvními návrhy tak trochu potvrdil, že lidovci jsou socialisté chodící do kostela. Navrhl dvě varianty navýšení. První činí šestnáct stovek, tedy ze současné úrovně 17 300 Kč na 18 900, druhá varianta je ještě o pětistovku vyšší.
Po připočtení pojistného placeného zaměstnavatelem zdraží jedna pracovní síla v případě prvním o 2144 korun a v druhém o 2814 korun. Je to hodně blízko toho, co chtěli odboráři, a dost daleko tomu, co jako přiměřené připadá zaměstnavatelům, kteří nechtějí platit navíc nad šest procent.
Je to takový trochu fetišistický spor, protože minimální mzda je v tuzemské ekonomice již nějaký čas pramálo používaný institut a její význam neodpovídá vášním, které se každoročně touto dobou zdvíhají. Podle oficiálních statistik tuto mzdu bere skoro sto dvacet tisíc lidí, ale lze asi celkem oprávněně tvrdit, že to číslo je hodně nadsazené, protože mnoho z těchto osob je v praxi vypláceno kromě mzdy ještě bokem na dlaň. Jde o obory v gastronomii a ubytovacích službách, ale i na stavbách.
A minimální sazba je fakticky spíše rozhodnutí státu, kolik od těchto lidí vybere pojistného. Na jejich životní úrovni se často navýšení projeví spíše negativně, protože o odpovídající částku může klesnout dlaňovka, pokud tedy majitel je třeba v nějaké tísni, což letos třeba v té gastronomii rozhodně platí. A protože zároveň chronicky „nejsou lidi“, může vysoké navýšení minimální mzdy podnikání v těchto oborech dost ublížit.
A to zejména kvůli tomu, že kromě minimální mzdy u nás platí také mzdy zaručené, které garantují nejnižší možnou částku v různé výši pro různé typy pracovního zařazení, a jde už o podstatně vyšší sumy, zasahující nemalou část populace.
Toto vzlínání odspoda pak při omezeném výkonu firem znamená, že se i kvůli drasticky vysokému pojistnému nedostává na přidávání lépe placeným lidem, kteří vytvářejí tu konečnou přidanou hodnotu.
Fetišismus kolem minimální mzdy, která se pořád zdá odborářům a levici tolik nízká a k neuživení, tak opravdu moc nepomáhá přeměně české montovny v něco hodnotnějšího. A můžete mít vládní strategické vize, jaké chcete.
