Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Nejnižší plat berou úředníci na ministerstvu životního prostředí, nejvyšší naopak na ministerstvu obrany.
Rozdíl mezi zmíněnými resorty činí šestnáct tisíc korun. Vyplývá to z aktuální studie Státní zaměstnanci a úředníci: kde pracují a za kolik think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR.
Zatímco na ministerstvu životního prostředí je průměrný plat čtyřicet tisíc korun hrubého, na ministerstvu obrany 56 tisíc. Úřednické platy v ostatních resortech se pohybují mezi těmito dvěma částkami.
Na všech ministerstvech je však průměrný plat vyšší než na některých úřadech ústřední státní správy, jako je Český statistický úřad, kde průměrná hrubá mzda dosahuje 39 tisíc korun, nebo neústřední státní správy, jako je Český úřad zeměměřičský a katastrální, kde je průměrná hrubá mzda 34 tisíc.
Studie připomíná, že v tuzemském veřejném sektoru je zaměstnána – přepočteno na plné úvazky – téměř pětina pracovních sil v zemi. Bezmála polovina (464 tisíc) z tohoto téměř milionu zaměstnanců byla v roce 2020 placena ze státního rozpočtu, jde tedy o státní zaměstnance.
Nadpoloviční část těchto státních zaměstnanců (265 tisíc) připadá na příspěvkové organizace, kde dominují zaměstnanci regionálního školství. Menší část ostatních státních zaměstnanců (198 tisíc) spadá pod různé organizace – od armády přes policii až po ministerstva nebo úřady práce.
Studie rovněž zdůrazňuje, že jen malou část státních zaměstnanců lze označit za státní úředníky. Těch bylo zhruba 78 tisíc, což představuje osm procent zaměstnanců veřejného sektoru a sedmnáct procent státních zaměstnanců. „S ohledem na to, jak velká je často věnována pozornost tématu počtu státních úředníků ve veřejných debatách, jsou jejich počty i podíly poměrně nízké,“ upozornili autoři analýzy.
Počet státních úředníků poslední dvě dekády kolísal. Mezi roky 2003 a 2010 jejich počet mírně vzrostl o necelé dva tisíce (tříprocentní nárůst). V ekonomické krizi v letech 2010 a 2011 v době Fischerovy a Nečasovy vlády naopak nastal jejich pokles o tři tisíce, tedy o pět procent. Dále mezi lety 2011 a 2015 došlo za vlády Nečasovy, Rusnokovy a Sobotkovy k nárůstu o pět tisíc (plus deset procent) a poté za Sobotkovy a Babišovy vlády do roku 2020 již jejich počet významnějších změn nedoznal.
Ačkoli nominální i reálné průměrné platy státních úředníků od roku 2013 soustavně rostly, od roku 2018 již jejich navyšování zaostávalo za růstem mezd v celé ekonomice, takže podle studie jejich relativní úroveň v roce 2020 byla výrazně nižší než v roce 2018, a to o tři až šest procentních bodů podle typu organizace.
„K výraznému poklesu došlo jak v letech světové krize 2009 až 2012, tak později v letech 2019 a 2020. Byť tedy reálné průměrné hrubé měsíční platy státních úředníků od roku 2003 narostly, vůči mzdám v ekonomice výrazně poklesly,“ uvedl spoluautor studie Daniel Bartušek.
