První miliardy v rozpočtu ušetří nová vláda na výplatách. Nízké výdělky státních zaměstnanců ale nejsou dlouhodobou cestou k efektivnímu státu
Ještě loni na jaře, při prvních přípravách státního rozpočtu na letošní rok, minulá ministryně financí Alena Schillerová s ustaraným výrazem ve tváři oznamovala, že kvůli špatnému stavu eráru končí doba hojnosti pro státní zaměstnance. Nevidím prostor pro růst platů v příštím roce, tvrdila Schillerová.
S blížícími se volbami odhodlání šetřit klesalo a finální návrh rozpočtu nakonec počítal se slušným přidáním pro učitele, policisty, zdravotníky a další – celkem skoro pro půl milionu lidí.
Radost státních zaměstnanců netrvala dlouho. Už na konci prosince představila nová vláda první škrty a jednou z obětí byly právě platy. Nejprve na konci roku padlo rozhodnutí přidat většině z nich asi o polovinu méně, než zněl slib. Minulý týden pak vláda odsouhlasila dokonce zmrazení výplat pro státní úředníky, politiky a další ústavní činitele.
Přestože pětikoalice de facto jen naplnila to, co slibovala už před volbami, nepopulární opatření nezůstalo bez pohoršené reakce postižených zaměstnanců, jejich odborových předáků a samozřejmě také nejhlasitější kritičky, opoziční poslankyně Aleny Schillerové. Argumenty zazněly různé, od racionálních, třeba vysoké inflace, až po emocionální apely na lepší ocenění zásluhy lidí v první linii pandemie. Většina z toho v konfrontaci s fakty a ekonomickou realitou není přesvědčivě obhajitelná.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot