Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Muž určený k přežití

S historikem Vojtěchem Čurdou o jednom z tvůrců československého socialistického realismu Ladislavu Štollovi a době, kdy o kvalitě veršů rozhodoval poměr básníka k socialismu

Muž určený k přežití
Vojtěch Čurda | foto Tomáš Novák, týdeník Hrot

Ladislav Štoll ovlivnil českou kulturu 20. století jako málokdo jiný. Za první republiky byl úředníkem Živnobanky a (nijak oslnivým) komunistickým novinářem, po válce se stal – ačkoli vystudoval jen Obchodní akademii v Turnově – vysokoškolským profesorem, rektorem, zakladatelem Československé akademie věd, „věrozvěstem“ socialistického realismu a nakonec ministrem kultury. Historik Vojtěch Čurda se Štollem zabýval deset let. Výsledkem je kniha „Ladislav Štoll. Příběh komunistického ideologa a formování československé kultury ve 20. století“.

Ladislav Štoll na mě působí – ve všem, co dělal – jako velmi průměrný člověk. Co mu umožnilo vyšvihnout se tak nahoru?

Začnu řečnickou otázkou, kterou si ve svých pamětech položil literární historik Václav Černý: Jak by asi vypadala naše kultura, pokud by se konce války dožil Vladislav Vančura, Ivan Sekanina a další předváleční komunističtí intelektuálové? Černý tedy rovnou dodával, jestli by je nečekal osud kritiků generální stalinské linie.

Štoll na rozdíl od nich válku přežil.

Myslím, že v jeho případě hrála roli loajalita, určitá schopnost pohybovat se v mocenském aparátu a samozřejmě kontakty. Konkrétně vazby na ministra informací Václava Kopeckého. Za války mezi vrcholné představitele komunistické strany určitě nepatřil a do odboje se zapojoval až, řekněme, ve třetí linii. Měl ale dlouholetou praxi v komunistických předválečných tiskovinách a zároveň ve třicátých letech osvědčil věrnost stalinské linii strany, a to hlavně v době moskevských procesů.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit