Miliardáři po sklizni
Čeští miliardáři loni mnohdy neodolali dobrým podmínkám na trhu a prodali části svých firem. Trh fúzí a akvizic ožil, ale letos ho mohou přibrzdit vysoké úroky
šéfreportér
Slovák Jozef Janov už toho v byznysu zažil mnoho. Jakožto investiční ředitel Penty byl například u prodeje polské Žabky bezmála za deset miliard korun mezinárodnímu fondu Mid Europa Partners, v roce 2010 poslal na burzu sázkovou kancelář Fortuna, účastnil se války o Sazku a řady velkých transakcí v Česku i v zahraničí.
Přesto byl pro něj loňský rok mimořádný. Janov v roce 2013, krátce po odchodu z Penty, spojil síly s vládcem Agrofertu a začínajícím politikem Andrejem Babišem. Založil investiční skupinu Hartenberg, která od začátku hospodaří zejména s pětimiliardovým vkladem dnes už bývalého premiéra. Zhruba po osmi letech úspěšné spolupráce, která je mnohým kvůli kontroverzní pozici Andreje Babiše trnem v oku, přišla první velká „rána“ mezinárodního významu.
Na sklonku loňského roku, jen pár dní před Vánocemi, totiž Janov prodal významnou část své klíčové společnosti – zdravotnické skupiny FutureLife – přednímu světovému investičnímu fondu CVC Capital Partners.
Jeden z největších investičních fondů světa, který tuzemské publikum zná zejména kvůli jeho působení ve společnostech Avast, Stock a Staropramen, ve skupině FutureLife získá podle informací Hrotu těsnou minoritu. Oficiálně detaily obchodu ani jedna ze stran nekomentovala.
Přes padesát procent si ponechá tuzemský Hartenberg Capital společně s některými lékaři a zakladateli klinik, s nimiž od začátku evropského obra v oboru reprodukční medicíny budují.
Také cenu obchodu aktéři neuvedli, ale podle informací z trhu má obchod úctyhodné parametry. Britové ocenili FutureLife dvouciferným násobkem zisku EBITDA (provozní zisk před odpisy a úroky). Ten sice majitelé oficiálně rovněž nekomentují, nicméně podle odhadů z trhu přesahuje 25 milionů eur. Prodej podílu CVC by tak měl ohodnotit celou firmu v přepočtu na více než osm miliard korun. Podle analýzy, kterou provedl Hrot ve spolupráci s poradenskou společností PwC, by se prodej části FutureLifu zařadil mezi desítku největších obchodů loňského roku v Česku. A rozhodně jde o jednu z největších transakcí v oblasti zdravotnictví v novodobé historii země.
„Management společnosti má velmi ambiciózní, ale realizovatelný plán rozvoje, který počítá s organickým i akvizičním růstem. Proto se domníváme, že v této fázi rozvoje společnosti a potenciálu, který rozdrobený trh nabízí, je ten správný čas přijmout nového partnera, který by s námi společnost dále rozvíjel. Věříme, že CVC je tím vhodným partnerem, s nímž můžeme urychlit dosažení našeho cíle, tedy stát se největším poskytovatelem zdravotní péče v oblasti léčby neplodnosti a péče o ženu na světě,“ uvedl Janov.
Zdravotnická skupina FutureLife s tržbami přes 180 milionů eur je dnes evropskou dvojkou v oblasti IVF medicíny, kromě Česka a Slovenska už nyní působí také v Irsku, Británii, Rumunsku, Finsku, Estonsku a Nizozemsku.
Reputační problém
Janov ale loni nebyl zdaleka jediným tuzemským byznysmenem, který se po letech budování firmy rozhodl část prodat některému z velkých zahraničních investorů a trochu si rozvázat ruce pro další rozvoj. Pro miliardy do Londýna i USA si došli i jiní tuzemští miliardáři.
Už na konci roku 2020 (proto ho do letošního žebříčku nezařazujeme) neodolal atraktivní valuaci Karel Komárek, který svou loterijní skupinu Sazka Group spojil s americkým fondem Apollo Global Management. Ten do společného podniku Sazka Entertainment AG poslal přes 500 milionů eur. Celou zábavně-hazardní skupinu Karla Komárka tato operace ocenila na více než 110 miliard korun a Komárek díky tomu vystřelil vzhůru v žebříčcích nejbohatších Čechů.
Se stejným investorem se před několika týdny dohodl další uchazeč o titul nejbohatšího Čecha – Radovan Vítek. V případě jeho skupiny CPI Property Group (CPIPG) jde o obchod za 300 milionů eur, tedy asi 7,6 miliardy korun. Za tuto sumu získal americký fond Apollo balík nově vydaných akcií, které budou odpovídat 5,5 procenta realitní skupiny. Američané tímto obchodem celou CPIPG ocenili na 5,4 miliardy eur, v přepočtu 137 miliard korun.
„To, že české společnosti hledají čím dál častěji investory v zahraničí, pramení z kombinace několika faktorů. Vstup velkých zahraničních fondů, jako je třeba Apollo, ukazuje, že některé české společnosti jsou už pro tyto hráče dostatečně velké a zajímavé. Ukazuje to také to, že některé české společnosti už mají doma jen velmi málo možností pro nalezení vhodného partnera,“ zamýšlí se Daniel Janeček, expert na fúze a akvizice z PwC Česká republika.
Pavel P. Novotný
Zajímavé je, že zahraniční investory do svých království pustili byznysmeni, o nichž se všeobecně ví, že jim to se společníky příliš nejde. Siloví a velmi solitérní hráči, kteří se nebojí nepřátelských operací, soudů a obchodních sporů.
Ne vždy jde navíc jen o peníze. U Komárka, Vítka a vlastně i u Janova je třeba vnímat širší kontext jejich byznysové situace. Všichni tři si vstupem renomovaného zahraničního fondu řeší i jisté reputační problémy. Vždyť Karel Komárek se uchází o prestižní národní loterii v Británii, a čím větší mezinárodní přesah bude mít, tím bude jeho pozice silnější. Realitní bouřlivák Vítek zase historicky čelí otázkám ohledně financování a údajných skrytých investorů. Pro Janova je dnes přítomnost kapitálu Andreje Babiše v mnoha ohledech spíše brzdou. Všichni tři se tak těmito rekordními obchody snaží vymanit ze svých nelichotivých škatulek, které jim v rozvoji bezesporu škodily. Všichni tři patří ve svých oborech k evropské špičce, se silným partnerem v zádech se mohou odpíchnout ještě dál. Všichni tři zmiňovaní mají neskrývané globální ambice.
Aktivní PPF, král Avast
To nejmocnější byznysové centrum v Česku, skupina PPF, na loňský rok v dobrém vzpomínat určitě nebude. V březnu tragicky zahynul Petr Kellner, majitel, přísný šéf a nenahraditelný vizionář skupiny. Ostatní čeští miliardáři si na PPF v posledních letech zvykli hledět z uctivé vzdálenosti; byla zkrátka velikostí o kategorii dál. Po Kellnerově smrti však bude více než obtížné tuto pozici uhájit. Jen těžko lze nyní čekat od rodiny v čele s vdovou Renátou podobný byznysový přesah, drive, a hlavně názorovou jednotu, jakými disponoval Petr Kellner.
I tak si na konci roku připsalo nové vedení PPF v čele s Ladislavem Bartoníčkem a Tomášem Brzobohatým první důležité vítězství. Plány na fúzi bankovních aktiv skupiny PPF, tedy Air Bank Group, na třetí pokus schválili akcionáři Monety. Vznikne tak třetí největší banka na českém trhu. Akvizicí získá Moneta od skupiny PPF sto procent akcií skupiny Air Bank (včetně českého a slovenského Home Creditu) za dohodnutou kupní cenu 25,9 miliardy korun.
Z osmdesáti procent bude financována z peněz, které Moneta získá od svých nynějších akcionářů za úpis 255,5 milionu nově vydaných akcií, zbylých dvacet procent bude financováno z nadbytečného kapitálu banky. A letos půjde o to, kdo v Monetě bude hrát hlavní roli. Předpokládá se, že banku nakonec ovládne skupina PPF, a vznikne tak první skutečně velká banka v českých rukou.
Tomáš Novák
Ale pohyby mezi akcionáři bude zajímavé sledovat. Navyšovat svůj podíl totiž podle nového scénáře mohou všichni ze stávajících akcionářů, a to za poměrně atraktivní cenu 82 korun za akcii. Cílem PPF bude podle dřívějších prohlášení získat bezpečnou většinu, aktuálně skupině rodiny Kellnerových náleží asi třicet procent akcií. Navyšovat zřejmě bude i uhlobaron Pavel Tykač, který zatím v klání o Monetu působí jako spojenec PPF. Avšak navyšovat podíl chce i aktivistický fond Petrus Advisers, který naopak v případu zastává roli hlavního kritika spojení banky s PPF.
Není to však jediná úspěšná operace skupiny PPF v loňském roce. Druhým největším obchodem loňského roku byl prodej části infrastrukturního obra CETIN. Třetinu koupil singapurský státní fond GIC. Cena obchodu sice zveřejněna nebyla, ale odhaduje se, že mohla atakovat až padesát miliard korun.
Vůbec největší operaci loňského roku ale nemá na svědomí žádný z českých investičních dravců. Týká se dvou šedesátníků, ajťáků a někdejších pracovníků Výzkumného ústavu matematických strojů z osmdesátých let Eduarda Kučery a Pavla Baudiše.
Zakladatelé antivirového lídra Avast totiž asistovali u vůbec největšího obchodu v dějinách Česka. Loni v létě se dotáhla dohoda, podle které Avast převezme americký technologický gigant NortonLifeLock. Vznikne tím obr, který bude nabízet své služby 500 milionům uživatelů. Podle toho, jaké plnění si akcionáři Avastu zvolí, zaplatí Američané za českou antivirovou společnost 8,1 až 8,6 miliardy dolarů, v přepočtu tedy 175 až 186 miliard korun. Nikdo v historii nezaplatil za českou firmu více.
„Rok 2021 byl výjimečný hned několika transakcemi, které svou velikostí jsou na Českou republiku neobvyklé. Mám na mysli jak prodej Avastu, tak například Českých Radiokomunikací. Dalo by se také říci, že loňský rok potvrzuje rostoucí akviziční apetit českých firem v zahraničí. Jako příklad lze uvést probíhající akvizici Immofinanz společností CPI nebo akvizici americké Chemours Company ze strany Draslovky,“ hodnotí Daniel Janeček z PwC.
Ve skladbě transakcí lze podle něj pozorovat rok od roku větší podíl „nových“ odvětví, zejména z oblasti služeb, IT nebo fintechu. Ostatně mezi největšími transakcemi letošního roku bylo takových hned několik – zmiňovaný Avast, ale také vstup skupiny investorů do Rohlíku, respektive společnosti Velká pecka, či prodej firmy Mall Group polskému Allegru.
Počet obchodů rostl
To potvrzuje také Janov. Podle něj jsou horkým zbožím hlavně oblasti, které se týkají logistiky, zatímco klasická e-commerce aktuálně trochu zpomaluje.
„Stále se dají najít kvalitní aktiva za rozumnou cenu. Ale také někde panuje trochu přehnané očekávání. Sám vím o několika transakcích, které v poslední době nedopadly. Prodávající očekával násobky obratu, ale to je dnes mimo realitu. E-commerce přece jen mnohdy začíná zpomalovat, valuace musí být realistické,“ naznačuje Janov, který si kromě rekordní divestice ve zdravotnictví v loňském roce připsal také několik úspěšných zásahů v oblasti byznysu na internetu. K e-shopu se spodním prádlem Astratex, který Hartenbergu patří už třetím rokem, loni přikoupil ještě obchod s vlněným zbožím Ovečkárna.cz a obchod se sportovními potřebami Sportobchod.cz.
Pavel P. Novotný
Celkově se v loňském roce investoři naučili pracovat s režimem covidu. Například rok 2020, tedy první pandemický, znamenal na trhu fúzí a akvizic značné zpomalení. Kvůli velké nejistotě měli investoři problém aktiva na trhu správně oceňovat, a tak raději s velkými operacemi vyčkávali. Loni se však už řada prodejů zdárně dotáhla. Podle dat PwC, jež vychází zejména z databáze obchodů SP IQ, se počet transakcí v loňském roce pomalu přiblížil hodnotám z roku 2019.
„Dalším trendem je rostoucí množství českých transakcí v zahraničí. Některým českým investorům začíná být Česko malé. Toto platí jak pro významné české miliardáře, jako je Daniel Křetínský nebo Radovan Vítek, tak pro fondy private equity, jako jsou například Genesis Capital nebo Jet Investment, a menší investory investující v řádu stovek milionů korun,“ říká Janeček. Vzpomeňme třeba ostře sledovaný nákup podílu ve West Ham United investory kolem Daniela Křetínského nebo nákup legendárního Coltu Českou zbrojovkou.
Samostatnou kategorií jsou prodeje firem skrze některou ze zahraničních burz. Zde loni zabodoval Martin Vohánka a jeho logistická skupina Eurowag, kteří si došli pro miliardy na burzu do Londýna.
I letošní rok by mohl být na velké obchody bohatý. O řadě velkých transakcí se jedná a očekává se, že jejich dotažení je otázkou několika měsíců. „Určitě se hodně zajímavých věcí dotáhne, ale očekávám, že jich bude přece jen méně. Proti nákupní horečce totiž půjdou vyšší úroky, které zdražují akviziční financování,“ myslí si Jozef Janov. Naráží tím na zvyšování sazeb centrálními bankami včetně ČNB, jež se následně promítá i do úroků, za které půjčují firmám komerční banky. Pocítit to mohou zejména realitní operace, kde se tradičně pracuje s velkou dluhovou pákou.