Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Očekávání, že stovky tisíc migrantů začnou po začlenění do německé společnosti vydělávat na německé penzisty, se nenaplnila. Naopak, jsou pro sociální systém výraznou zátěží. Tvrdí to ekonom a odborník na financování důchodového systému Bernd Raffelhüschen z univerzity ve Freiburgu.
Jedním z argumentů pro masivní přijímání uprchlíků Německem během migrační krize po roce 2015 bylo, že nově příchozí budou v budoucnu výrazně přispívat do sociálního systému, a zajistí tak jeho další chod.
Nyní se ale ukazuje, že integrace více než milionu uprchlíků vysoké náklady na financování sociálního státu a na výplatu důchodů nedokáže kompenzovat, naopak zůstává čistě nákladovou položkou. Ve svých propočtech to tvrdí renomovaný ekonom z Freiburgu Bernd Raffelhüschen, jenž je odborníkem na financování penzijních systémů. Ani imigrace tak nemůže zvrátit skutečnost, že si stárnoucí Německo žije nad poměry, napsal ekonomický deník Handelsblatt.
Profesor ekonomie Raffelhüschen dokonce tvrdí, že je migrace čistě nákladovou položkou pro německý erár. V roce 2022 žilo v Německu 1,5 milionu žadatelů o azyl. I když část z nich pracuje a platí daně i odvody, z dlouhodobé perspektivy dávají do sociálního systému mnohem méně, než kdyby se jednalo o běžné Němce, kteří jsou v průměru více kvalifikovaní než stovky tisíc uprchlíků. Jinými slovy, většina imigrantů vydělává méně než jejich kolegové s německým pasem. Různé dávky, jako jsou nemocenská, ošetřovné nebo základní penze, ale čerpají v plné výši.
Německý rozpočet tak bude muset kumulativně doplatit do sociálního systému 5,8 bilionu eur. „To je cena na imigraci v současném systému,“ tvrdí ekonom. Uprchlíci podle něj potřebují na plnou integraci do německého trhu práce v průměru šest let a to něco stojí. Během této doby prakticky neplatí žádné odvody do sociálního systému.
Odborník uvedl třeba tento modelový příklad: žadatel o azyl přichází ve věku 26 let, po dvou až třech letech mu je azyl odmítnut, ale úřady tolerují, že dál zůstává v Německu. Postupně pak nastupuje na první – zejména nekvalifikované – pracovní pozice, zvyšuje si kvalifikaci a teprve v 35 letech začíná platit daně a odvody do systému. V době, kdy bude odcházet do důchodu, dostane základní důchod. Ten ale ani zdaleka nebude pokryt jeho sociálním pojištěním, které platil během profesní kariéry v Německu.
Raffelhüschen dodal, že letos Scholzova vláda vyplatí z rozpočtu na integraci imigrantů padesát miliard eur bez započtení nákladů na sociální systém. Migrační politika je podle něj „velmi hloupě nastavená“, protože se nezaměřuje na kvalifikované odborníky. Ekonom ale dodal, že i bez ohledu na tuto migrační „zátěž“ je nezbytné reformovat celý sociální systém v Německu, protože už neodpovídá demografické struktuře obyvatelstva.
