Rok 2007 se nesl ve znamení důležitých jednání a nejrůznějších setkání. Jedno takové se odehrálo ve Spojených státech ve státě Connecticut. Do tamního sídla amerického koncernu United Technologies se přijeli poprvé představit noví vládci středoevropského výrobce letadel Aero Vodochody. Nebylo pochyb, kam mají směřovat první kroky Marka Dospivy a investičního šéfa Penty Zdeňka Kubáta. Společnost United Technologies tehdy vlastnila výrobce vrtulníků Sikorsky Aircraft Corporation, což z ní pro Aero dělalo zásadního obchodního partnera.

„Jsme developeři, firmu jsme koupili kvůli pozemkům a výrobu jdeme zavřít,“ měl podle některých legend zavtipkovat Marek Dospiva na úvod jednání. Američané, do té doby neznalí specifického smyslu pro humor českého miliardáře, stáli jako opaření. Po krátkém oťukání si ale obě strany dobře porozuměly. Pamětníci zmiňované jednání popisují jako mimořádně úspěšné. Ostatně to potvrzují i výsledky plynoucí z této obchodní transatlantické spolupráce v následujících deseti letech.

Drobná historka jen ilustruje první krůčky skupiny Penta ve zcela novém oboru, kde hrají první ligu globální strategičtí hráči, geopolitické vazby a politika. Pro Pentu to vůbec poprvé (a dost možná také naposledy) znamenalo vystoupení z komfortní zóny klasického private equity hráče, navíc s hlavním záběrem v retailu, financích, zdravotnictví a realitách. Penta sice měla už tehdy zkušenosti s průmyslovými firmami, nikoli však s takto strategickým oborem.

„Pro Marka Dospivu to byl lákavý způsob, jak se dostat na novou úroveň vztahů. V zahraničí, ale i v Česku. Ostatně najednou se s vámi musí bavit stát, tři ministerstva, armáda. Šlo o podnik se strategickým statusem, řadou tajných programů,“ vzpomíná jeden z jeho tehdejších spolupracovníků. Avšak to, co mohlo být pro zakladatele Penty lákavé před patnácti lety, se stalo spíše přítěží pro Pentu „vzor 2021“. K tomu ale až později.

Po odchodu Boeingu ze společného podniku se stát rozhodl k úplné privatizaci firmy, jejíž historie sahá do roku 1919 a do které kromě fabriky u Odoleny Vody patřilo také zkušební letiště a několik dceřiných firem (např. Technometra Radotín). Rozhodla o tom ještě vláda Jiřího Paroubka, samotný prodej už ale proběhl za vlády Mirka Topolánka.

A byla to slušná mela, zejména mezi česko-slovenskými miliardáři. Tradiční značka přilákala Zdeňka Bakalu, Petra Kellnera s Patrikem Tkáčem či Milana Fiľa, papírenského magnáta a jednoho z nejbohatších Slováků, kterému dnes patří například palác Hybernia v centru Prahy. Ačkoli to chvíli vypadalo, že Penta skončí mimo hru, nakonec ztrátovou a těžce zadluženou fabriku brala ona. Nabídla za ni přes 2,8 miliardy korun, čímž přehodila své konkurenty bezmála o miliardu korun.

Pohoda, klídek…

Nad vysokou cenou dodnes někteří konkurenti kroutí hlavou. Jejich analytikům to zkrátka v modelech takto draze nevycházelo. Ale Penta v té době hýřila sebevědomím. Patřila mezi nejagilnější hráče na trhu. Ucházela se vlastně o vše, co bylo k mání. Kupovala firmy, spekulovala, restrukturalizovala, prodávala. Měla za sebou jackpot v podobě prodeje Severomoravských vodovodů a kanalizací, koupila a za pár let také úspěšně prodala Žabku, vsadila na Fortunu, začala skupovat masokombináty, rostla v lékárnách i ve zdravotnictví.

Navíc v té době upoutala pozornost kontroverzní spekulací na pozemky u letiště na pražské Ruzyni. Marek Dospiva v roce 2005 koupil asi sedmdesát hektarů půdy od soukromníků, kteří pozemky jen o dva roky dřív získali od Státního pozemkového fondu. O pozemky se přitom ucházelo státní Letiště Praha, pro které byly zásadní pro další rozvoj. V roce 2008 je Dospiva a spol. prodali letišti zhruba za čtyři miliardy korun.

Mnozí pak tento veleúspěšný obchod dávali do souvislosti právě s úspěšným převzetím Aera Vodochody. „Jsou to takové domněnky, zda spor o pozemky v Ruzyni nebyl pro Pentu určitou pákou na jednání se státem v případě Aera. Ale já si spíš myslím, že Marek Dospiva byl díky této operaci v takové euforii, že neměl problém pak všechny přeplatit,“ zamýšlí se jiný pamětník, který byl tehdejšímu dění blízko. „Navíc i tady byly pozemky a letištní plocha se skvělou polohou u Prahy. Právě projekt letiště v Odoleně Vodě měl být ten upside celé operace. Ale zůstal jen na papíře,“ dodává.

Profimedia.cz

Převzetí firmy skupinou Penta se přece jen neslo ve znamení jisté nervozity. Další historka hovoří o tom, jak Marek Dospiva a jeho tým přišli poprvé na inspekci do výroby. Po vstupu do jedné z největších hal překvapivě nebyl slyšet žádný průmyslový hluk, žádný pracovní šrumec, komorní atmosféru rušilo jedině zapnuté rádio, ze kterého se zrovna linul refrén hitu české skupiny Chinaski „Pohoda, klídek a tabáček“. Řeklo by se, geniální načasování. Ale Marek Dospiva se prý příliš nesmál, naopak situaci glosoval několika nepublikovatelnými výrazy. Změny na sebe nenechaly dlouho čekat.

Během krátké doby se poroučel prakticky kompletní management. Do čela firmy nastoupil Slovák Peter Ondro, zkušený výrobní manažer se zálibou v osekávání nákladů a restrukturalizacích. Kromě toho se noví majitelé ihned rozjeli do světa a snažili se vytěžit maximum z uzavřených mezinárodních kontraktů v rámci kooperačních programů, viz cesta do USA za majiteli Sikorsky Aircraft Corporation. Efekt Penta se projevil rychle. Už za rok 2007 firma vykázala čistý zisk 236 milionů korun, zatímco v roce 2006 hospodařila s bezmála miliardovou ztrátou. V roce 2008 čistý zisk vzrostl skoro na 400 milionů korun.

Někteří si dnes rádi zaspekulují, že tehdy – v letech 2008 až 2010 – Penta možná prováhala nejlepší šanci na prodej. Dotáhla to, co uměla svého času nejlépe: rychlými změnami firmu vyčistit a nachystat pro případného strategického hráče.

V případě Aera se ale rozhodla byznys rozvíjet vlastními silami. Po „čističi“ Peteru Ondrovi přišel kreativnější typ šéfa z pohledu obchodu Ladislav Šimek, někdejší CEO dceřiné společnosti Technometra Radotín, a v čele vydržel až do května 2016.

„Mým původním zadáním sice byla hlavně provozní efektivita, ale realita byla nakonec jiná. Dělal jsem zejména byznys development,“ hodnotí svou éru v roli prezidenta Aera Vodochody Ladislav Šimek, který se dnes angažuje v investiční společnosti CEIP, kde se sešel s několika bývalými kolegy z Penty a Aera.

Za jeho vedení firma stála hlavně na výrobních kooperačních programech. V rámci dealu se společností Sikorsky přibyla výroba částí pro vrtulník Black Hawk, výroba náběžné hrany křídla pro Embraer KC-390 (dnes C-390) a Airbus A220 a trupové sekce pro Airbus A321.

Ladislav Šimek ve svém posledním roce, tedy v roce 2016 (ten už jako šéf nedokončil), atakoval plán EBITDA zisku na úrovni 1,1 miliardy korun při tržbách 4,6 miliardy korun.

Nový albatros

I tak v květnu roku 2016 došlo po sedmi letech ve vedení Aera Vodochody ke změně. Šimek byl nahrazen Italem Giuseppem Giordem, někdejším výkonným ředitelem italského leteckého obra Alenia Aermacchi.

Pohled na tyto události se už ale u jednotlivých protagonistů a pamětníků různí. Ačkoli byl projekt Aera uvnitř Penty vnímán jako vesměs úspěšný, objevovaly se také nespokojené hlasy. Šimka si prý příliš neoblíbil zejména Jaroslav Haščák. Ostatně hlavně on byl nositelem filozofie silných platformových firem v čele s mezinárodním managementem, kterou postupně aplikoval ve Fortuně, Dr. Maxovi i Aeru. Šimek byl naproti tomu chráněncem Zdeňka Kubáta, zemitého investičního matadora a zástupce staré byznysové školy. Ale ani on nedokázal Haščáka přetlačit a Šimek byl obětován na oltář nové filozofie skupiny Penta. Její další obětí se stal za dva roky i sám Kubát, který po dlouhých sedmnácti letech ne zrovna dobrovolně skončil v pozici investičního ředitele Penty.

Italský ředitel do Aera přišel s ambicí udělat ze středočeské fabriky opět výrobce kompletních vlastních letadel. Byl to na první pohled lákavý návrat ke kořenům firmy, který učaroval i majitelům Penty v čele s Markem Dospivou.

Projekt nového cvičného letounu L-39NG sice začal chystat už Šimek, ale rozjet ho dokázal až italský management a jeho šéf Giuseppe Giordo. Ten na nový letoun vsadil prakticky všechno.

Osekal některé výrobní programy, například výrobu trupů pro A321, a zaměřil se téměř výhradně na vývoj nového letounu. Penta si na pomoc tehdy přizvala i spoluinvestora projektu nového „albatrosa“, kterým se stal tuzemský obchodník s armádní technikou, společnost Omnipol Richarda Hávy. Náklady na vývoj, výrobu a následnou certifikaci letounu se ale oproti očekávání dramaticky zvýšily a nakonec vysoce přesáhly tři miliardy korun.

Do toho firmě, nikoli vlastní vinou, skončily některé významné projekty. Zejména veledůležitý kontrakt s americkým výrobcem vrtulníků Sikorsky, kterého v roce 2015 od United Technologies koupil zbrojně-technologický obr Lockheed Martin. Na jaře 2018 Aero dodalo úplně poslední vrtulník řady S-76, jehož výrobu se společnost Sikorsky rozhodla po čtyřiceti letech ukončit. Ve Vodochodech se vrtulníky S-76 vyráběly od roku 2000 a celkem jich odsud do USA odjelo 394 kusů. Program S-76 nebyl ničím nahrazen.

Do toho se také drahý italský management neukázal zrovna jako obchodně zdatný a flexibilní. Vedení Penty došla trpělivost a na začátku roku 2019 Italy vyhodilo.

Kombinace těchto faktorů si vyžádala nemilosrdnou daň. Za rok 2019 Aero Vodochody utržilo 2,7 miliardy korun a skončilo v děsivé ztrátě 1,3 miliardy korun. Co hůře, firma měla také záporný vlastní kapitál a cizí zdroje (tedy půjčky od bank i majitelů) se meziročně zvýšily o miliardu na 5,9 miliardy korun.

Penta nejenže poslední dva roky mohutně investovala do programu nového letounu, ale dotovala také provoz celé společnosti miliony eur měsíčně.

Z Aera se stal ekonomický i reputační šrapnel skupiny, která se mezitím z private equity dravce změnila v konzervativnějšího hráče se stabilním portfoliem zejména v retailu, realitách a zdravotnictví. Nadšení pro stavbu letadel z česko-slovenských miliardářů rychle vyprchalo. A také intenzivní kontakt se složkami státu se po těch letech stal pro zralé byznysmeny spíše přítěží.

Kdo za to může?

Oslovení pamětníci a současní vládci Penty se nicméně zásadně neshodnou, kdo přesně za negativní vývoj projektu vlastně může. Ukazuje se přitom, že Ladislav Šimek a další lidé skupinu ne­opouštěli v dobrém.

Naopak v Pentě dnes převládají názory, že zárodky problémů vznikaly ještě před příchodem italského managementu. Padají argumenty, že byznys Aera byl přece jen příliš zranitelný, zejména kvůli nestabilním kontraktům s dalšími výrobci, viz Sikorsky. Jiné kooperační programy zase nebyly údajně dobře zasmluvněné a ve výsledku byly pro firmu i ztrátové. Proto jejich zavření Italy bylo podle těchto hlasů namístě.

„Slýchám tyto hlasy, ale je to nesmysl. Všechny výrobní programy byly za mého působení ziskové. To říkám kategoricky. Každý z nich měl nějakou životnost a různé fáze, ale dalo se na nich stát. Firmě to dodávalo potřebné cash flow i know-how. Za tím si stojím,“ zlobí se dnes Šimek.

Pavel P. Novotný

Oficiálně se k tomu zástupci skupiny Penta nechtějí příliš vracet. V neformálních hovorech ale přiznávají, že italská terapie byla sice bolestná, ale bez ní by zřejmě nebyl ambiciózní program L-39NG nikdy dokončen a bez něj by se zase Aero jen těžko prodávalo.

Pro přítomnost a vlastně ani pro budoucnost Aera Vodochody není tolik podstatné, který z těchto hlasů má pravdu. Aktuální dotažení prodeje firmy do maďarských rukou je pro Pentu velkým vítězstvím.

Kupujícím je maďarská společnost HSC Aerojet Zrt. Firmu ovládá Kristóf Szalay-Bobrovniczky, maďarský podnikatel, diplomat a blízký spolupracovník premiéra Viktora Orbána. Minoritu pak získá Omnipol. Při znalosti stavu firmy se nelze divit, že obchod trval bezmála dva roky. A je jasné, že nebýt L-39NG, a hlavně maďarských mocenských ambicí, měla by Penta s Omnipolem problém jako hrom.

Mimochodem, není tajemstvím, že Penta už nejméně rok měla pro Aero Vodochody nachystaný také plán B, pokud by prodej nevyšel. Tím by byla řízená insolvence. Penta na projektu reálně stěží vydělala, ale díky Maďarům si zachovala tvář úspěšných investorů a Aero punc perspektivního výrobce moderních letounů bez poskvrny.

Pro firmu teď bude životně důležité najít pro nové L-39 skutečné zákazníky. Doteď šlo jen o plané přísliby z daleké Asie i Afriky.