Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Mendelově univerzitě hrozí kvůli kauze s plagiáty a rychlotituly kromě odebrání akreditace i reputační pád. K náboru zahraničních studentů si totiž najímala kontroverzní agenturu.
Ministerská kontrola na Mendelově univerzitě objevila závažné nedostatky, které vrhají stín na kvalitu studia a mohou vést až k odebrání akreditace. Jedná se především o prokázané plagiátorství v odborných publikacích a také o praxi takzvaných „rychlostudentů“ (podorobnosti popisujeme v týdeníku Hrot zde), nechvalně proslulou z plzeňské právnické fakulty.
Ukazuje se ale, že problém má mezinárodní přesah. Vedení Provozně ekonomické fakulty si totiž najalo externí agenturu na nábor studentů. Ta cílila na bohaté Rakušany a Němce. Na univerzitě je měl čekat studentský ráj na zemi – snadné studium a doktorát za kratší dobu.
Příběh se silnými ozvěnami kauzy „plzeňských práv“ a mezinárodním přesahem začal v Rakousku. V lednu 2021 odhalil tamní výzkumník Stefan Weber rozsáhlé opsané pasáže bez uvedení odpovídajících zdrojů u magisterské a následně i doktorské práce rakouské ministryně práce, rodiny a mládeže Christine Aschbacherové. Magisterskou práci politička napsala na Vysoké škole aplikovaných věd ve Wiener Neustadtu, doktorskou na Slovenské technické univerzitě v Bratislavě. Výzkumník Weber práce analyzoval a následně konstatoval, že „podkopávají veškeré vědecké standardy“. Po odhalení skandálu politička rezignovala a stáhla se z veřejného života. A tady se začíná rozkrývat příběh podivné praxe na brněnské univerzitě.
Stefana Webera totiž začali po odhalení ministryně kolegové informovat o dalších podezřeních na nestandardně získané tituly předních rakouských a německých politiků. Jeden z kolegů se třeba zaměřil na to, proč se politička nesnažila stát doktorkou v Rakousku, ale raději zvolila slovenskou univerzitu. Weber se na to blíže podíval. A zjistil, že řada rakouských politiků volí pro získání doktorátu Slovensko, další východní země… a Česko. „Jeden z kolegů, rakouský filozof, mě upozornil na to, že jeden soukromý institut v Rakousku nabízí snadné doktoráty v Česku. Potvrdilo se, že jde o Mendelovu univerzitu v Brně,“ řekl Hrotu Stefan Weber.
Tím institutem je Institut für Management sídlící na předměstí Salcburku. Na svých stránkách slibuje rychlou cestu k doktorátu z ekonomie, „pro který nemusíte nijak výrazně omezovat svou kariéru ani soukromý život“. Jenže institut sám o sobě vzdělání neposkytuje. Pouze ho zprostředkovává. A jednou ze spolupracujících univerzit byla právě ta Mendelova v Brně.
Institut slibuje, že stačí do Brna za tři roky zajet všeho všudy šestkrát, abyste vystudovali. A ze závěrečné disertační práce si také nemusíte dělat hlavu – nemusí být příliš obsáhlá. „Změnil se i kvantitativní rozsah disertační práce, stala se kompaktnější.“ Studium se prý hodí pro zaměstnané lidi, které by standardní doktorské studium příliš zatěžovalo. „Nabízený nejvyšší akademický titul je optimální možností pro top management nebo pozdější učitelské či manažerské pozice na technických vysokých školách a univerzitách. Velké firmy například taktéž očekávají od členů dozorčí rady titul Ph.D.,“ píše se na webu institutu.
Doktorský titul je podle mezinárodních deklarací nejvyšším titulem, kterého lze dosáhnout studiem. Jeho držitel má prokázat značné odborné znalosti a vědecké dovednosti. Z propagace institutu se přitom studium jeví spíše jako nenáročné, vhodné jako volnočasová aktivita. „Přestože jsem ze Salcburku, a dokonce mám svou kancelář poblíž, neznal jsem tento institut, dokud jsem neprovedl průzkum. Také neznám nikoho, kdo by využil jeho služeb. Institut nemá jedinou recenzi na Googlu. Dá se ale také předpokládat, že jeho zákazníci neprozradí, že tam získali své akademické zásluhy,“ říká Stefan Weber. Institut nyní na svém webu nabízí studium za 25 tisíc eur.
Týdeník Hrot kontaktoval institut nejdříve e-mailem, následně telefonicky. Jeho výkonný ředitel Wolfgang Reiger v odpovědích na otázky stručně uvedl, že se ničeho nekalého nedopouští. Podle něj je zprostředkování doktorského studia například v Rize nebo v Bratislavě běžnou praxí, kterou poskytuje řada vzdělávacích institucí v Rakousku. „Ty jsou nezřídka dražší než my. Není to žádná naše specialita. Naše služby jsou zpoplatněny, protože si lidé nemohou dovolit ve čtyřiceti letech studovat na univerzitě při plném časovém vytížení, tak jim pomáháme,“ řekl Reiger.
Na svých stránkách institut uvádí, že pomůže s veškerou administrativou spojenou se studiem a individuálním výběrem tématu doktorátu zpracovávaného při zaměstnání, a rovněž nabízí osobní podporu při studiu. V případě Mendelovy univerzity jde prý o dlouhodobou spolupráci. „Bylo to obsáhlé téma, deset let,“ řekl Reiger.
Dohazovací agentuře se asi dařilo. Jak totiž zjistila kontrola akreditačního úřadu, kromě jiných pochybení fakulta rovněž přijímala výrazně vyšší počet studentů, než s kolika dopředu počítala. Vnitřní předpisy fakulty stanovovaly pro přijetí ke studiu ve studijním programu maximální počet uchazečů 25 a stejný počet přijatých studentů předpokládal i akreditační spis. V některých sledovaných akademických rocích se však ke studiu do prvního ročníku zapsal až dvojnásobný počet uchazečů.
Proč to ale škola nechala zajít tak daleko? A jak je vůbec možné, že veřejná vysoká škola financovaná ze státního rozpočtu při náboru studentů spolupracovala s kontroverzní agenturou? Odpověď pravděpodobně není třeba hledat daleko: peníze. Úřad totiž primárně kontroloval cizojazyčný doktorský program, který je specifický v tom, že si jej studenti hradí sami. Fakulta si tak může finančně přilepšit. To se jeví jako nejjednodušší vysvětlení, proč nakonec nabírala více studentů, než kolik si sama dopředu určila. Poté, co se o věc začal zajímat úřad, fakulta spolupráci vypověděla. Z odpovědí institutu i univerzity vyplývá, že institut v podstatě plnil roli dohazovače platících klientů.
„Jednalo se o smlouvy, které měly primárně motivovat zahraniční studenty ke studiu na naší univerzitě a týkaly se pouze zprostředkování uchazečů o studium. Veškeré procesy spojené se samotným přijetím a se studiem jsou a vždy byly řešeny fakultou. K tomu je třeba uvést, že fakulta nemá vliv na obsah komunikace agentury vůči uchazečům o studium,“ sdělil mluvčí Mendelovy univerzity Filip Vrána. Dohazovací institut a škola tak od sebe očividně dávají rychle ruce pryč. Veškeré smlouvy prý již byly vypovězeny. „K další spolupráci již nedochází,“ tvrdí Vrána. „Je to teď pro tu školu smutné období. V současnosti s ní už nemáme žádnou formální kooperaci. Musíme počkat, jak to u vás dopadne,“ sdělil za institut Reiger.
Další informace však poskytnout nechtěl s tím, že kontaktní osobou pro dané studium byl po celou dobu spolupráce Pavel Žufan. „Kontaktujte jeho,“ uvedl hned několikrát Reiger. Pavel Žufan je v současnosti děkanem Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity.
Otázkou je, kdo za skandál nese odpovědnost. Za nastavení kontrolních mechanismů je odpovědná rada pro vnitřní hodnocení školy, které předsedala tehdejší rektorka Danuše Nerudová. Rada posuzuje, zda mají fakulty nastavené funkční mechanismy, poskytují kvalitní výuku a jsou schopny řešit případné potíže související s výukou. „Brala jsem případ velmi vážně a je dobře, že se důkladně vyšetřuje. Jakmile jsem se o těchto konkrétních pochybeních dozvěděla, začala jsem je ze své pozice řešit. Iniciovala jsem odebrání neoprávněně získaných titulů, jmenovala vlastní kontrolní komisi a učinila všechny kroky, které vedly k prošetření celé věci. Ve své funkci jsem zavedla řadu kroků a mechanismů, které stále pomáhají při kontrole a zvyšování kvality studijních programů. Studijní programy jsou však v kompetenci děkanů jednotlivých fakult. Rektor může ze své pozice pouze vyšetřovat a sestavit komisi, což jsem udělala,“ říká emeritní rektorka Nerudová, která univerzitu vedla od února 2018 do ledna 2022.
Na fakultní úrovni pak za spolupráci s agenturou nesl odpovědnost Pavel Žufan, dříve z pozice proděkana, v současnosti dokonce děkana. Na funkci nerezignoval. Ve vyjádření pro Hrot uvedl, že osobně ze spolupráce s rakouským institutem a z nabídky placeného studia nijak neprofitoval. „S institutem ani s žádným jiným zprostředkovatelem žádný smluvní vztah nemám, neměl jsem ani jsem neobdržel žádnou odměnu či provizi od těchto subjektů. Totéž platí o komkoli dalším z fakulty či univerzity,“ sdělil děkan. Proděkan pro vědu, která s doktorskými studii úzce souvisí, taktéž povýšil a stal se prorektorem celé univerzity.
Proděkan, v jehož kompetenci bylo doktorské studium, ve funkci skončil, ale na škole působí dál. „Pozice proděkana pro tvůrčí činnost byla i v reakci na nastalou situaci nově spojena s doktorským studiem, což v předchozím období nebylo, a zastává ji nová proděkanka, která v předchozím vedení fakulty nepůsobila,“ sdělil mluvčí Vrána. K žádným zásadním změnám tedy nedošlo, někteří si dokonce polepšili.
Univerzita informovala, že nedostatky nalezené inspektory napravuje. „Z mého pohledu není jiné cesty než tvrdá a poctivá práce a určitě se nám to podaří. V současné chvíli ale těžko odhadnout, jak dlouhá ta doba bude a jak trnitá to bude cesta. Ve spolupráci s akreditačním úřadem se budeme snažit nápravu zajistit co nejdříve,“ sdělil nový rektor Jan Mareš. Správní řízení o odebrání akreditace je neveřejné a může trvat měsíce.
