Konec německého mýtu? Volkswagenu láme vaz historicky zakořeněné toxické řízení

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Celý článek
0

Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Největší změny za dvacet let. Jak bude vypadat nová česká škola?

Ministerstvo představilo největší změny ve školství za dvacet let. Děti by měly méně memorovat a učit se moderněji. Kritici varují před údajnou politizací výuky.

Největší změny za dvacet let. Jak bude vypadat nová česká škola?
Když něco nevíš, najdi si to. Školství už nemá lpět na znalostech. Klíčové je osvojení dovedností a příprava na různé životní situace. | foto Tomáš Novák, týdeník Hrot

Ministerstvo školství odstartovalo revizi rámcových vzdělávacích plánů, jimiž se řídí výuka v každé základní škole. V září 2024 by podle nich měla učit většina vzdělávacích institucí. Co přesně se budou děti učit, zatím nikdo neví. Resort ale zveřejnil hlavní směry reformy. Ta podle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) povede k modernizaci školství a v důsledku k větší konkurenceschopnosti našich školáků. Někteří odborníci ale po prostudování dokumentu nechápavě kroutí hlavou.

„Revizi rámcových vzdělávacích programů základního vzdělávání považuji snad za úplně nejdůležitější úkol v roli ministra. Pokud máme změnit české školství, musíme změnit obsah vzdělávání. Toho, co se po našich žácích chce, je velké množství. My ale musíme najít to základní, začít to propojovat a hledat souvislosti. Musíme učit děti logicky myslet, vést je ke spolupráci. Změnit se musí i duch školy. Protože to, jak se ve škole cítíme, je to základní,“ řekl ministr Gazdík, když představoval dokument o více než devadesáti stranách, v němž navrhuje, jak by se děti měly učit nově a jinak. Zároveň požádal učitele, rodiče, odborné organizace, odborníky i širokou veřejnost, aby se k němu vyjádřili.

Co konkrétně se lze v dokumentu dočíst? Vyplývá z něj, že stát skutečně chce omezit množství faktů, které by se děti měly memorovat. „Přetížení kurikula je celosvětově deklarováno za zásadní problém školního vzdělávání. Vnímáno je to i v českém školství,“ zdůvodňuje to návrh reformy. Učitelé by tedy měli vést děti k tomu, aby se samy více zajímaly o svět kolem sebe. Samy chtěly informace vyhledávat v různých zdrojích, více se věnovaly tomu, co je zajímá a baví.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit