Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Ministerstvo školství chce zásadně snížit objem povinného učiva. Reforma ale může vést k diskriminaci části žáků, varují někteří odborníci.
Materiál nazvaný Rámcový vzdělávací program na první pohled neslibuje žádné dramatické čtení. A přitom zásadně ovlivní, co se budou naše děti učit, co budou umět. A přinejmenším v učitelských kruzích vyvolává značné vášně. Je to totiž závazný dokument, který definuje základní cíle a obsahy vzdělávání. Školy jej musejí zohlednit při tvorbě vlastních vzdělávacích programů, kde již berou v úvahu i složení svých tříd a třeba styl výuky svých pedagogů. Jenže podle značné části odborníků i politiků je učiva ve školách příliš. Přetěžuje to učitele i žáky.
Místo aby se děti učily kompetence, tedy schopnosti vedoucí k dalšímu poznávání, biflují se fakta. Proto stát požádal skupinu expertů, aby určila, jakými směry by se mělo české vzdělávání na základních školách ubírat v následujících letech. A z těchto směrů se následně mají revidovat programy pro jednotlivé předměty.
Jenže předložená podoba reformy podle části odborníků může vést k dalšímu prohlubování sociálních nerovností na školách. Největší kritiku si zatím vysloužil návrh na dělení učiva na takzvaně jádrové a rozvíjející. Podle tohoto návrhu by se v budoucnu mělo určit, co je v každém předmětu nezbytný základ, který se musí učit každý žák. Vedle toho by bylo definováno rozvíjející učivo, které má být podle platné Strategie 2030+ „podkladem pro individualizaci vzdělávání všech dle jejich předpokladů a zájmů a umožňující účinnou podporu talentovaných a nadaných žáků“.
Rozvíjející učivo by bylo určeno jen pro zájemce o hlubší poznání předmětu. Odborníci na vzdělávání stojící mimo resortní struktury jsou ale z takového záměru rozladění. Může to prý v konečném důsledku vést k tomu, že se školy rozdělí na ty, jež budou děti učit jen potřebné základy… A na ty elitní, které budou učit něco navíc, a to přímo s posvěcením státu. „Už dnes máme veřejné školy, které se profilují jako výběrové nebo prestižní. Mají převis poptávky, často nabízejí dětem rozmanité nadstandardní služby a soustřeďují děti z dobrých socioekonomických poměrů. Do jiných chodí děti, které na ně zbyly.
Pokud zavedeme dvě úrovně kurikula, školy se začnou vymezovat a nerovnosti v systému to dále posílí,“ říká docentka Jana Straková, respektovaná akademička z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Některé školy se podle ní stanou vzdělávacími institucemi pouze s jádrovým kurikulem, jiné zase s rozšiřujícím. „Rodiče je tak budou vnímat a vize veřejné školy s vyrovnanou kvalitou služby se bude dál rozplývat,“ upřesnila v rozhovoru pro web neziskové organizace EDUin. Dvě úrovně učiva navíc podle Strakové nezajistí, aby učitelé, kteří to dosud nedělají, efektivně rozvíjeli nadané děti. „Ale uškodí to dětem, které budou učiteli označeny jako méně nadané. A když tuto nálepku dostanou, bude těžké se jí zbavit,“ má jasno Straková.
Expertní ministerský tým navrhl tři varianty rozdělení učiva, z nichž si má ministr Vladimír Balaš (STAN) vybrat. Podle první by se jádrovým učivem stal veškerý obsah rámcového vzdělávacího programu konkrétního předmětu po modernizaci a redukci. Rozvíjející obsah by pak mohl být určen pro žáky z kategorie nadaných či mimořádně nadaných, případně pro žáky s vyhraněným zájmem.
Druhá varianta počítá s tím, že by jádrové učivo bylo v podstatě kompetenčním minimem žáka. Jádrový vzdělávací obsah by v tomto případě nebyl vstupenkou na maturitní obor a museli by ho zvládnout i žáci, kteří do maturitního oboru nemíří. Jádrem by tedy v podstatě byly základní gramotnosti jako čtenářská, matematická, přírodovědná… Cokoli nad tento rámec by bylo rozvíjejícím učivem jen pro ty, kteří budou chtít někdy pokračovat na maturitní obor střední školy.
Konečně třetí varianta jádro definuje jako učivo, které by mělo být dostatečné pro následné studium na maturitním oboru střední školy. S každým dítětem by se tedy mělo zacházet jako s potenciálním maturantem. Rozvíjející učivo by šlo nad tento rámec.
Odborníci v dokumentu popisují výhody a rizika všech variant. Jasné je, že by to zcela proměnilo podobu výuky. Vedoucí expertního panelu Jan Jiterský již dříve popsal, že postupovat by se mohlo dvojím způsobem. V prvním by se všechny děti učily stejné základní učivo v jedné třídě spolu. Některé by se ale rozvíjely navíc tím, že by dostávaly složitější úlohy. Jiterský to pro web Seznam Zprávy představil na příkladu českého jazyka. Jádrovým učivem by například bylo to, aby se děti naučily správně zapsat čárku v souvětích. Zatímco jedna část dětí by dostala za úkol pouze odlišit větu hlavní od věty vedlejší, druhá skupina by musela zvládnout totéž a zvlášť by se ještě věnovala určování druhu vedlejších vět. Jedná se ale pouze o hypotetický příklad.
Druhou možností by pak bylo dělení třídy tak, jak je již praktikováno dnes na řadě škol v případě jazyků. Všichni žáci by absolvovali jednu hodinu jádrového učiva. A další, volitelnou hodinu rozvíjejícího by si zapsali jen ti, kdo o to budou mít zájem. V obou případech to ale bude klást větší nároky na učitele – v prvním se bude muset věnovat několika proudům obtížnosti učiva zároveň. Ve druhém to bude znamenat větší časovou zátěž.
Na internetových fórech se již někteří rodiče svěřili s obavou, že změna by mohla vést k vytváření „hloupých“ a „chytrých“ tříd. To ale Jiterský odmítá. „Definováním onoho základu vzdělávání, tedy jádrového vzdělávacího obsahu, pouze říkáme, že to je vzdělávací obsah, který budou umět všichni žáci, že je to důležitý základ nejen pro život, ale i pro další vzdělávání. Jen ve výjimečných případech by mělo docházet k tomu, že jeden žák bude zvládat pouze jádro ve všech vzdělávacích oblastech. Je tedy nepravděpodobné, že by ve škole bylo takových žáků tolik, že by kvůli tomu měla vzniknout celá třída,“ sdělil Hrotu Jiterský.
Skepticky se k dělení učiva staví organizace EDUin. „Bude ještě lehčí posadit šikovné žáky do předních lavic a ty méně nadané do těch zadních, přestože právě oni potřebují školní úspěch ve světě, kde je nízká kvalifikace zatěžující pro státní výdaje,“ komentuje návrh Jan Zeman, hlavní analytik EDUin. Podobně se k tomu postavila Stálá konference asociací ve vzdělávání.
Podle dětské psycholožky Kateřiny Halfarové by výsledkem dělení mohlo být to, že se některé děti přestanou orientovat v systému. „Hrozí, že dětem budou chybět nástroje, jak samy sebe posoudit. Podle čeho mají určit, zda jim stačí jádro, nebo chtějí něco víc?“ ptá se Halfarová.
Podle Václava Trojana z Ředitelské akademie celá snaha expertního týmu ministerstva v podstatě postrádá smysl, protože stojí na chybném předpokladu, že za přebujelost učiva může stát a jen ten může situaci napravit. „Nemůžeme mluvit o přetíženém kurikulu na celostátní úrovni, protože už nyní to vždy bylo rozhodnutí týmu školy, nikoli státu,“ míní Trojan. Rozhodnutí, co a jak učit, by podle něj mělo být především na samotných školách.
Pro úplnost dodejme, že s řadou vyjmenovaných rizik expertní tým pracuje v samotném návrhu a ministerstvo na ně dopředu upozorňuje. V polovině září se přesto ke kritikům navržených změn přidal i tým poradců samotného ministra školství. Ačkoli hlavní směry revize učiva označili za dobře zpracovaný dokument, mnoho věcí v něm postrádají. Tvůrcům dokumentu vytkli například to, že se neopírají o žádná data a analýzy k současné situaci ve školách.
Jejich aktivita se u ministerstva nesetkala s velkým pochopením. „Zadání ze strany ministra školství je jasné: přeje si výraznou revizi obsahu učiva a takto zní zadání pro Národní pedagogický institut, od kterého nyní ministr očekává doporučení a metodické pokyny pro pracovní skupiny. Komunikačním šumům nikdy nezabráníme, ale kompetence jsou dané, “ řekla Hrotu Aneta Lednová, mluvčí ministerstva školství. Dodala také, že úkolem poradců je radit na vyžádání ministrovi, nikoli vstupovat do exekutivních procesů.
Kdy konkrétně bude o rozdělení učiva rozhodnuto, není jasné. „V současné době probíhá vypořádávání připomínek. Časový odhad je složitý. Věřím ale, že jsme na velmi dobré cestě ke shodě,“ sdělil vedoucí expertního týmu Jan Jiterský. Podle dosavadních plánů by se české školství mělo vydat „jiným směrem“ už od roku 2025.
