Školní inspektoři se ve svém šetření zaměřili na druhý stupeň základních škol. Cílem bylo zjistit, zda existují významné rozdíly mezi základními školami charakteristickými širším nastavením organizace druhého stupně na jedné straně a základními školami charakteristickými užším nastavením jeho organizace na straně druhé. Šíří nastavení organizace se přitom myslí počty a velikosti tříd. Pro širší organizaci je typický vyšší počet velkých tříd, pro užší menší počet malých tříd.
Zjednodušeně řečeno, inspektoři zkoumali rozdíl mezi většími a menšími školami v několika ukazatelích. Mezi ty nejvýznamnější patřily výsledky dětí v testech z matematiky a českého jazyka v devátém ročníku základní školy, dále výsledky žáků u jednotných přijímacích zkoušek a také to, zda se školám daří zajišťovat aprobovanou výuku, tedy takovou, která je vyučována učitelem s odpovídajícím vzděláním a studijním zaměřením. Inspektory rovněž zajímalo, jaké cizí jazyky dané školy vyučují.
Ze šetření vyplynulo, že v Česku silně decentralizované a fragmentované regionální školství má mnohé slabiny. Větší školy (se širším nastavením organizace) dopadly obecně lépe než ty menší (s užším nastavením organizace), a to prakticky ve všech sledovaných ukazatelích.
Lepší v testech i jinde
„Průměrná úspěšnost žáků základních škol charakteristických větším počtem větších tříd zůstává v testu českého jazyka i matematiky vyšší, než je průměrná úspěšnost žáků základních škol charakteristických nižším počtem menších tříd,“ konstatují inspektoři. Lepšího průměrného skóre děti z velkých škol dosáhly i v jednotných přijímacích zkouškách na střední školy.
Velkým školám se rovněž více daří podporovat děti k dokončení povinné školní docházky, tedy všech devíti tříd základní školy. „Ačkoli je podíl žáků končících povinnou školní docházku v sedmé či osmé třídě nízký, ukazuje se, že průměrný podíl takových žáků základních škol charakteristických nižším počtem menších tříd (0,46 %) je dvojnásobný ve srovnání se situací škol charakteristických větším počtem větších tříd (0,23 %),“ uvádějí inspektoři. V tomto ukazateli se však velmi výrazně promítal socioekonomický status žáků a škol.
Velkým školám se rovněž lépe daří zajistit aprobovanou výuku v předmětech český jazyk, matematika, anglický jazyk, fyzika a informatika. Aprobovanou výukou se myslí taková, která je poskytována kvalifikovaným učitelem, jenž se v rámci svého studia soustavně připravoval na výuku daného předmětu, tedy se na něj aproboval. „Základní školy charakteristické nižším počtem menších tříd mají vyšší problémy se zajištěním aprobované výuky všech pěti sledovaných předmětů než školy charakteristické větším počtem větších tříd,“ píše se v závěrečné zprávě inspektorů.
Větší školy rovněž nabízejí svým žákům širší nabídku výuky cizích jazyků. „Výsledek srovnání ukazuje na vyšší rozmanitost nabídky výuky cizích jazyků na základních školách charakteristických větším počtem větších tříd než na základních školách charakteristických nižším počtem menších tříd,“ zjistili inspektoři.
Česká školní inspekce v souvislosti se svými zjištěními navrhla zřizovatelům základních škol (nejčastěji obcím), aby tam, kde je více malých škol, podnikli kroky ke sloučení či splynutí škol do jednoho právního subjektu. Obce by také měly vést meziobecní dialog, který povede ke společnému řízení kapacit a spolupráce v regionu a ke vzniku svazkových škol zejména tam, kde existují školy s úzkým nastavením organizace druhého stupně, tedy malým počtem menších tříd. Státu pak inspekce doporučila, aby zjištění zohlednil při nastavení systému financování regionálního školství. „Toto téma by se mělo zohlednit při tvorbě Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky pro období 2023–2027,“ uzavřela šetření inspekce.
