Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Marečku, podejte mi kabát. Jak školy zvládnou zimu?

Vysoké ceny energií netrápí jen soukromý sektor.

Marečku, podejte mi kabát. Jak školy zvládnou zimu?
ilustrační foto | Shutterstock.com

Čím dál větší starosti mají i ředitelé nemocnic, ředitelé škol či rektoři univerzit. Právě vysoké školy varují, že pokud jim stát finančně nevypomůže, pro studenty se uzavřou.

Naprosto zoufalou situaci mají na Slovensku. Tamní konference rektorů minulý týden varovala vládnoucí politiky, že pokud nezačnou efektivně řešit energetickou krizi, ukončí výuku.

„Pokud stát nebude kompenzovat výpadky způsobené energetickou krizí, slovenské vysoké školy od 17. listopadu uzavřou své brány a přestanou plnit své poslání,“ uvedli v prohlášení rektoři. Jdou tak ještě o něco dál než české školy. Naši představitelé vysokého školství zatím straší „jen“ přechodem na distanční výuku, tedy online.

Řekněme si na rovinu, že podobné úvahy jsou selháním prakticky všech. I samotných rektorů (u nás třeba představitelů Rady vysokých škol), kteří mají ke své práci natolik slabý vztah, že výuku v případě krize hodí za hlavu jako první.

Ocenit lze naopak ty pedagogy, kteří třeba na Twitteru uvedli, že učit budou prezenčně, ať se děje, co se děje. A to i kdyby měli do přednáškových sálů chodit v péřové bundě, se šálou a čepicí. Tomu říkáme srdcaři.

Naprosto tragické je působení politiků. Na možné problémy s výukou vysoké školy upozornily již v polovině srpna. Dodnes však od příslušných ministrů nedostaly jasné stanovisko, jaká bude podpora škol v zimním období. Jak dlouho budou VŠ po začátku semestru otevřené? Týden? Měsíc? Dodnes to nevíme.

Česká republika předsedá Evropské unii. V takto významné pozici hostíme přední světové politické špičky a tváříme se jako rozvinutá demokratická země. Mezitím v jedné z hlavních funkcí státu – zajištění a garanci kvalitního vzdělávání – selháváme.