Bývalý rektor se rovněž podrobně vyjadřuje k tématu, které je mu coby přední osobnosti tuzemského vysokého školství blízké. Tedy ke skandálu na Mendelově univerzitě v Brně, kde se v době, kdy ji vedla Danuše Nerudová, rozdávaly turbotituly za statisíce korun. „Je nemožné, aby o tom nevěděla. Dělo se to na její univerzitě, dokonce na její fakultě. Ona není hajný, který chytil pytláka. Nerudová je hajný, co si prostřelil nohu a teď může vykrvácet,“ má jasno Zima, profesor lékařství.
Podle posledního průzkumu Medianu byste ve volbách obdržel jedno procento hlasů, tedy podobně jako podnikatel Karel Diviš. Čím si vysvětlujete takový výsledek?
Průzkumy nejsou volby. Na letošních volbách je zajímavé to, že tu máme dva clustery. Jeden, kde jsou tři kandidáti, kteří mají okolo 25 procent každý. A pak druhý cluster, kde zhruba s chybovostí tří procent je šest kandidátů s preferencemi od jednoho do pěti procent. Je to dáno výběrem médií a finančními prostředky, které do toho kandidáti dávají. Myslím si, že někteří z té přední trojice dali už teď, tedy v polovině kampaně, do reklamy více peněz, než kolik umožňuje platný zákon, konkrétně tedy zákonný limit. V prvním kole se má volit srdcem!
Po dvě období jste byl rektorem Univerzity Karlovy. Druhý rektor v prezidentské volbě, Danuše Nerudová, si v průzkumech vede výrazně lépe než vy. Podle Medianu by dokonce vyhrála volby. Co na to říkáte?
Tady si myslím, že je to hlavně otázka finančních prostředků, její obrovské mediální kampaně a také mediální preference. Na její stranu může hrát i to, že je jedinou ženou v prezidentské volbě, což je v současnosti velmi populární bez ohledu na to, jakých kvalit ta žena dosahuje. Většina rektorů na svých univerzitách je zvolena dvakrát, aby mohli dokončit své dílo, které započali (Danuše Nerudová post rektorky neobhajovala, což je v univerzitním prostředí výjimečné, pozn. red.). Podle mého názoru je důležité, aby se lidé podívali na životní dráhy jednotlivých kandidátů, co za nimi je, jaké měli výsledky. Neměli by se nechat ovlivnit tím, jak média a určité skupiny podporují konkrétní kandidáty a koho financují desítkami milionů korun.
Pokud bychom porovnali životní dráhy dvou rektorů, tedy vaši a Nerudové, ta vaše vám přijde pro voliče zajímavější?
Jsem přesvědčen, že ano. Byl jsem rektorem po dvě funkční období, nikoli jen jednou jako paní Nerudová, takže spokojenost lidí na univerzitě se mnou coby představitelem nejvýznamnější tuzemské vysoké školy byla asi vyšší. Za mého funkčního období Univerzita Karlova vstoupila do spoluprací s prestižními školami, jako je Sorbonna, nebo nyní třeba s univerzitou v Ženevě. Domluvil jsem také strategické partnerství s univerzitou v St. Andrews. Pokud jde o mé odborné aktivity, nikdy jsem nečelil podezření, že by mě někdo připsal do své odborné práce, článku, aniž bych na nich skutečně participoval nebo nebyly z mého oboru.
Zatímco Danuše Nerudová oblepila zemi svými plakáty a billboardy, vy skoro nejste vidět. Měl jste smůlu na sponzory, nebo vedete kampaň jinými způsoby?
To je opravdu otázka sponzorů. Stále je tu vytvářena atmosféra, že jsou tu jen tři kandidáti, které stojí za to podpořit, a zbytek kandidátů by to měl vzdát a zabalit. Rád bych v této souvislosti ale připomněl, že ti, kteří byli nejpopulárnější v dřívějších prezidentských volbách, někdy propadli, jiní v průzkumech neměli vysoké preference, nakonec se ale vyšvihli na přední místa. Takže bych požádal voliče, aby si vybírali ze všech kandidátů, nikoli jen z těch mediálně selektovaných. Pokud jde o billboardy a další venkovní kampaň, také s nimi v těchto dnech začínáme. Rozjeli jsme kampaň na sociálních sítích a v médiích. Aktuálně je třetina voličů nerozhodnutá a já věřím, že je ještě dokážu přesvědčit.
Jako bývalý rektor se vyznáte ve vysokoškolské problematice. Co říkáte na skandál na Mendelově univerzitě, kvůli němuž přijde o jednu z institucionálních akreditací? Škola si najímala dohazovací agenturu na platící studenty ze zahraničí. Je to podle vás běžná praxe?
To, že vysoké školy využívají služeb agentur, které zprostředkovávají studenty ze zahraničí, je běžné, včetně Univerzity Karlovy. Nabírají ale především studenty pro bakalářské a navazující magisterské programy. Musí to ale být výhodné pro fakulty. Pokud však jde o doktorské studium, což je kámen úrazu právě v Brně, tak tam se každý čtenář může podívat do přílohy 2 Statutu Univerzity Karlovy. Tam naleznete poplatky za studium. Na většině fakult UK je ten poplatek nula, protože je v našem zájmu zde mít kvalitní a talentované zahraniční studenty doktorských programů. Když to ale v Brně byla dle médií částka 25 tisíc eur, vzbuzuje to ve mně dojem obchodování s tituly.
Bývalá rektorka Mendelovy univerzity Nerudová k tomuto obchodování s tituly ale říká, že to není odpovědností rektora. Jak to tedy je?
Paní Nerudová se připodobnila k hajnému, který chytil pytláka. Tak to v žádném případě. Ona je hajný, co si prostřelil nohu a teď může vykrvácet. Rektor odpovídá za všechno. To je prostě fakt a žádné naučené fráze to nezmění. V tomto případě to platí obzvlášť. Její univerzita může přijít o institucionální akreditaci a o mezinárodní reputaci. Na škole je ze zákona zřízen orgán, který se nazývá rada pro vnitřní hodnocení. Tato rada schvaluje studijní programy a dohlíží na jejich kvalitu. V čele této rady stojí opět ze zákona rektor, v tomto případě rektorka. Takže je nemožné, aby o těch problémech dotyčná nevěděla. Je nemožné, aby byla v nevědomosti a pak byla překvapená, když ji na problémy upozorní někdo zvnějšku. Navíc tady se jednalo o problémy fakulty, na které ona dlouhodobě působí, a dokonce na ní v minulosti byla proděkankou.
Podle historika Petra Kreuze, který na problém s turbotituly upozornil Akreditační úřad, Nerudová několik měsíců nedělala vůbec nic. Přitom jí veškeré informace zaslal ještě dříve než úřadu. Jak rychle má v takovém případě rektor zakročit?
Okamžitě, neprodleně. Hned se musí zahájit kontrola, je potřeba svolat odbrou radu daného studijního programu, prověřit, kdo je jeho garantem. Rektor má velké pravomoci. Může učinit kroky k odvolání děkana, může prostřednictvím rady pro vnitřní hodnocení odvolat garanta studijního programu. Tady se ledy hnuly až po roce a čtvrt, kdy se o tom vědělo na univerzitě. V Hrotu jste o tom napsali někdy v dubnu? No a děkan rezignoval až teď v prosinci. A tehdejší rektorka říká, že má svědomí čisté? To je neuvěřitelné.
Zpět ke kampani. Plánujete nějaká překvapení, kterými budete chtít preference voličů naklonit na svou stranu?
Máme natočené předvolební spoty, které věřím, že se budou občanům líbit. Také máme připravenu intenzivní kampaň na první dva lednové týdny. Teď, během svátků, nic velkého nečekejte. Ať si lidé odpočinou, ostatně i já se těším na rodinu, přátele a chvilku klidu.
Jeden z vašich propagačních sloganů je „Prezident, který má vizi“. Jaká je to vize?
Je to vize silné, spokojené a bezpečné země, kde spolu lidé vytvářejí hodnoty. Musíme se z té těžké doby dostat společně a nikdo jiný to za nás neudělá. Chci být hlavou země, kde bude jeden druhému naslouchat. Chci řešit klíčové otázky současnosti: inflaci, energetickou krizi. Je nutné zabránit tomu, aby kvůli současné situaci až dvě třetiny lidí spadly na sociální dno. Chci také, aby tato země konečně řešila problémy nás všech. Teď se řeší jen kauzy jednotlivých preferovaných kandidátů.
Celkem se prezidentské volby zúčastní devět kandidátů. V čem jste odlišný od ostatních? Proč by měli lidé volit právě vás?
Mám zkušenost s řízením velké instituce s třináctimiliardovým rozpočtem. Celý život jsem zvyklý lidem pomáhat a předávat jim zkušenosti. Mám za sebou četná jednání s vrcholnými politiky, ať už v Česku, nebo v zahraničí.
V případě, že byste ve volbě neuspěl, budete chtít dát do druhého kola svým voličům nějaké doporučení?
Uvidíme podle volebního výsledku v prvním kole. Až bude sečtené, vyjádřím se. Věřím ale, že do druhého kola postoupím.
Pokud byste měl po roce zhodnotit vládu Petra Fialy, co na ni říkáte?
Kladně bych hodnotil průběh českého předsednictví EU. Pozitivně hodnotím také to, že se kabinetu Petra Fialy podařilo zklidnit, pokud jde o komunikaci – vláda mluví srozumitelněji. Naopak velmi vládě vyčítám to, že podcenila energetickou krizi. Koncem srpna ministři říkali, že nejde zastropovat ceny energií, přitom řada zemí EU to udělala jako jeden z prvních kroků. Zastropovat ceny jsme měli na jaře, nikoli v září. A nejen pro domácnosti, ale i pro firmy. V tomto tématu by to se mnou vláda neměla jednoduché.
V čem byste byl jinou hlavou státu, než je Miloš Zeman? A je naopak něco, co na současném prezidentovi oceňujete?
Pokud budeme hodnotit celý jeho mandát, tedy dvě funkční období, oceňuji jeho intenzivní kontakt s občany. Navštěvoval kraje, mluvil s lidmi. Dokud mu to ještě zdraví dovolovalo, byl lidem opravdu blízko. Líbí se mi také to, že dokázal řadu věcí a problémů správně pojmenovat, byť kontroverzně. Rád bych navázal na jeho jednoznačnou podporu Státu Izrael.
A co byste dělal jinak?
Vybral bych si jiné spolupracovníky. Ti, kteří jsou panu prezidentovi nyní blízko, jsou veřejností vnímáni jako problémoví. V mém týmu by byli lidé s potřebnou erudicí, kteří by nebyli bezpečnostním problémem, takže bezpečnostní prověrka by měla být samozřejmostí.
Tomáš Zima (56)
• V letech 2014 až 2022 rektor Univerzity Karlovy.
• Lékař, odborně se věnuje klinické biochemii a laboratorní diagnostice.
• Od roku 1999 je přednostou Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN v Praze.