Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Vysoké školy nesouhlasí s návrhem ministra školství Petra Gazdíka (STAN), aby mohli na základních a středních školách učit i lidé bez pedagogického vzdělání.
Ministr školství Petr Gazdík (STAN) oprášil návrh svého předchůdce ve funkci Roberta Plagy (za ANO), aby za katedrou mohli stát i lidé bez pedagogického vzdělání. Pedagogické fakulty nejvýznamnějších tuzemských univerzit jsou v šoku a od navržení zákona ministra odrazují. Nyní je podpořilo i nejvyšší vedení univerzit – rektoři. Představitelé Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Palackého v Olomouci zaslali Gazdíkovi protestní dopis.
Dnes platí, že učitelem může být pouze člověk, který absolvoval pětileté studium učitelství na některé z pedagogických fakult vysokých škol. Existují výjimky, avšak těch zcela záměrně není příliš mnoho. Podle fakult je to otázka principu: jen učitel s pedagogickým vzděláním je plně kvalifikovaný a má potřebné kompetence k výuce. Novela tento princip v podstatě ruší. Rozhodnutí, kdo je a kdo není kompetentní, bude náležet ředitelům škol.
Univerzitám se navržená změna nelíbí. „Stát nesmí rezignovat na dohled nad regulovanou profesí učitele. Snížení kvalifikačních požadavků na učitele ohrožuje kvalitu vzdělávání,“ varovali ministra rektoři. V několika bodech shrnuli své připomínky k návrhu zákona a Gazdíka žádají o to, aby je zapracoval.
Podle rektorů je nezbytné, aby učitelé měli minimálně magisterské vzdělání, a to ve studijním programu, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu. „Sebelepší pedagogicky dovzdělaný matematik nemůže učit češtinu nebo dějepis a obráceně to také není možné; podobně také ‚rodilý mluvčí‘ není automaticky učitel,“ píší rektoři.
Protestují také proti záměru, aby nově o kvalifikaci osob k výuce rozhodoval ředitel školy. Například matematiku by mohl učit kupříkladu účetní nebo bankéř. „Toto právo ředitele je třeba zrušit,“ píší představitelé univerzit s tím, že nelze prolomit legislativní hranici pro vzdělávání učitelů, která činí z učitelského povolání regulovanou profesi.
Již dříve se proti novele ozvaly taktéž školské odbory. „Považuji to i za degradaci učitelského povolání, ke kterému jsou nezbytně nutné kvalifikační předpoklady, tak jako tomu je i v některých jiných profesích. Tato degradace povolání může vést k ohrožení kvality celého českého školství,“ uvádí František Dobšík, předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství.
S protestem se ozvala i Pedagogická komora, profesní spolek sdružující tři tisíce pedagogů. „Jsme proti deregulaci učitelské profese. Preferovali jsme vždy primárně návrat kvalifikovaných pedagogů, kteří školství opustili především kvůli neuspokojivým platovým podmínkám,“ říká Janek Wagner, viceprezident komory.
Jenže ministr Gazdík je přesvědčený, že Česko takový zákon potřebuje. Poukazuje přitom na analýzy věkové struktury učitelů. „Z dostupných dat vyplývá, že průměrný věk učitele na středních školách je 49,4 roku a učitele na druhém stupni základní školy 46,4 roku, v regionálním školství jako celku pak 47,2 roku, přičemž v následujícím desetiletí učitelskou profesi opustí nejsilnější ročníky a výrazný pokles bude probíhat až do roku 2035,“ upozorňuje v předkládací zprávě ministerstvo školství.
Pokud tedy do škol nepustíme i méně kvalifikované, brzy by se mohlo stát, že nebude mít kdo učit. Gazdík argumentuje tím, že pravomoc bude mít v rukou ředitel školy. A ten by měl být natolik soudný, aby excesy, jako je zemědělec vyučující český jazyk, neumožnil.
