Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.
Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.
Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.
Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.
Moskva trestá Washington za ekonomické sankce tím, že zakázala vývoz ruského obohaceného paliva do Spojených států. Americké jaderné elektrárny ale mají dostatečné zásoby, takže se to zatím na ceně paliva neprojevilo.
Moskva trestá Washington za ekonomické sankce tím, že zakázala vývoz ruského obohaceného paliva do Spojených států. Americké jaderné elektrárny ale mají dostatečné zásoby, takže se to zatím na ceně paliva neprojevilo.
Vysoká škola politických a společenských věd v Kutné Hoře, v jejíž akademické radě figurovala i ministryně pro vědu Helena Langšádlová, sama absolventka školy, přišla o jedinou akreditaci a prakticky tím končí.
Rozhodnutí Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství je pravomocné. Soud navíc už instituci kvůli vysokým dluhům ustanovil i insolvenční správkyni, která se musí postarat nejen o dluhy, ale i o zbývající studenty.
Týdeník Hrot o problémech ARC – vysoké školy politických a společenských věd (VŠPSV) se sídlem v Kutné Hoře informoval v sérii článků. Škola se dostala do velkých dluhů a již nebyla schopna splácet své závazky. Dluží učitelům a dalším zaměstnancům a rovněž na nájemném či daních. Celkově dluhy podle vyjádření většinového vlastníka školy Michala Kapitána činí několik milionů.
Když školu před několika měsíci kupoval, tehdejší majitel, politolog Vladimír Srb, mu prý výši dlužné částky zatajil. „Bylo mi řečeno, že tam jsou menší finanční potíže. Dluh do tří milionů korun, který jsem byl ochoten zaplatit. Toto mi bylo doloženo i v rámci notářského zápisu. Skutečnost ale byla mnohem horší. Teď víme zhruba o patnácti milionech korun, které škola dluží všude možně. Vladimír Srb mi nesdělil kompletní informace. Podal jsem proto trestní oznámení pro podezření z podvodu,“ sdělil Michal Kapitán.
Návrh na zahájení insolvenčního řízení soudu podal bývalý rektor vysoké školy Tomáš Koziak s tím, že mu VŠPSV dluží mzdu minimálně za třináct měsíců. „Škola navrhovateli dluží celkem nejméně 964 tisíc korun,“ uvedl v návrhu Jan Alt, právník Tomáše Koziaka.
Krajský soud v Praze na konci září návrhu vyhověl. Na školu vyhlásil konkurz a insolvenční správkyní ustanovil právničku Magdalenu Gebauerovou. Ta má nyní zjistit skutečnou výši dluhů a postarat o jejich maximální vyrovnání. Dosud svou pohledávku ve výši 252 tisíc korun přihlásil například Krajský úřad Středočeského kraje, který škole pronajímal sídlo a výukové prostory v areálu Jezuitských kolejí v Kutné Hoře; 520 tisíc škola dluží finančnímu úřadu za nesplacenou daňovou povinnost. Česká správa sociálního zabezpečení eviduje dluh přes 1,5 milionu korun, Vojenská zdravotní pojišťovna ČR 76 tisíc, několik zaměstnanců školy přihlásilo pohledávky ve výši desítek tisíc korun. Postupně se přihlašují další věřitelé. Insolvenční správkyně Gebauerová na otázky Hrotu ohledně dalšího postupu neodpověděla.
Škola však již nyní nemůže realizovat vzdělávací činnost, nesmí pořádat ani státnice a další zkoušky. Národní akreditační úřad pro vysoké školství jí totiž odebral poslední zbývající akreditaci, kterou měla pouze na dostudování stávajících posluchačů, a to pro studijní obor politologie.
„Rozhodnutí o odnětí akreditace je pravomocné. Vysoká škola tak již nemá oprávnění ke studiu přijímat nové uchazeče, konat výuku, zkoušky ani udělovat akademické tituly,“ potvrdila Hrotu Aneta Lednová, mluvčí ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, pod které akreditační úřad spadá. Akreditační úřad k odnětí státního povolení k realizaci studijního programu přistoupil právě na základě probíhajícího insolvenčního řízení.
„Vysoká škola ale nesplnila rovněž další povinnosti. Například nezveřejnila výroční zprávu o činnosti za rok 2021, případně i zprávu o hospodaření vysoké školy, stejně tak strategický záměr, registrované vnitřní předpisy vysoké školy, včetně údajů o době jejich platnosti a účinnosti. Nezpřístupnila zprávu o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností Vysoké školy a dodatky k této zprávě Akreditačnímu úřadu,“ upřesnila Lednová.
Podle předchozích sdělení rektora školy Jana Kysilky nestihlo na škole dostudovat několik desítek studentů. O ty se musí škola podle platného vysokoškolského zákona postarat – například tím, že jim umožní dostudovat odpovídající studijní program na jiné škole s platnou akreditací. „O této povinnosti informoval Národní akreditační úřad insolvenční správkyni,“ sdělila Lednová.
Kromě odebrání akreditace nyní ministerstvo podle informací Hrotu v případě VŠPSV rovněž řeší odebrání státního souhlasu. „V případě správních řízení tohoto typu nelze poskytovat žádné informace,“ konstatovala mluvčí Lednová. Odebrání státního souhlasu v podstatě znamená úplný zánik školy. Vzhledem k tomu, že již nyní instituce nedisponuje žádnou platnou akreditací, jde však v podstatě jen o symbolický úkon. Bez platné akreditace je vysoká škola jen prázdnou schránkou, s odnětím státního souhlasu zanikne i tato schránka.
Většinový vlastník školy Michal Kapitán již dříve sdělil, že neusiluje o její záchranu a přeje si rychlé a efektivní zásahy insolvenčního správce. Rektor Josef Kysilka uvedl, že pro školu našel kupce a stále usiluje o její zachování. To se však nepodařilo nezávisle ověřit, Kysilka jméno kupce nesdělil. Tyto plány však pravděpodobně rozhodnutím akreditačního úřadu padají pod stůl.
V akademické radě instituce figurovala významná jména tuzemské politiky. Seděl v ní například premiér Petr Fiala (ODS), ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) nebo ministryně pro vědu Helena Langšádlová (TOP 09). Ta je navíc i absolventkou této školy.
Podle vyjádření premiéra Fialy pro Hrot akademická rada neměla informace o ekonomické a personální situaci školy a řešila výhradně problematiku vzdělávání. Ministryně Langšádlová na žádnou z otázek Hrotu ani přes opakované urgence neodpověděla.
