Šéf americké centrální banky (Fed) Jerome Powell varuje, že Spojené státy se mohou kvůli pandemii koronaviru dostat do obrovských potíží, srovnatelných s velkou hospodářskou krizí z 30. let minulého století. V pořadu televizní stanice CBS 60 minutes připustil černý scénář, podle něhož by míra nezaměstnanosti v zemi mohla vyšplhat na 20 až 25 procent.
Naplnění pesimistické varianty nahrává nejnovější vývoj ekonomiky v USA. Od poloviny března se tam bez práce ocitlo 36 milionů lidí, což představuje bezprecedentní růst.
Podle výzkumu Fedu přišel v březnu o práci každý pátý zaměstnanec, přičemž nejcitelněji byly zasaženy domácnosti s nízkými příjmy, v nichž byl takový dopad až čtyřicetiprocentní. Šest procent z celkového počtu dospělých Američanů pak pracovalo na zkrácený úvazek, nebo dostalo neplacené volno.
Otázkou zůstává, jak dlouho se americká ekonomika bude z tak citelného zásahu vzpamatovávat. Powell optimisticky zmínil, že z recese by se mohla dostat už v druhé polovině letošního roku, zřejmě to však bude trvat déle. Podle šéfa Fedu každopádně přijde návrat k růstu dříve než za velké deprese z 30. let, kdy se karta začala obracet po čtyřech letech. „Tenkrát finanční systém opravdu zkolaboval, tentokrát je silný," je přesvědčený Powell.
K plnému zotavení ekonomiky podle něj může dojít až ve chvíli, kdy v ní budou mít lidé naprostou důvěru. Tento stav spojuje s vyvinutím vakcíny. Jeho slova o odhadovaném dalším vývoji ale zřejmě mnoho Američanů nepřesvědčila. „Ekonomika se zotaví. Zvládneme to, ale může to chvíli trvat a natáhnout se až do konce příštího roku. Opravdu nevíme," řekl neurčitě.
Fed se snaží ekonomický propad země zastavit protiopatřeními, mezi které patří například programy na pomoc podnikům a zajištění fungování finančních trhů. Patří mezi ně Paycheck Protection Program (PPP; Program na ochranu výplaty), do kterého vláda napumpovala na 670 miliard dolarů. V jeho rámci by podniky mohly dosáhnout na odpustitelné půjčky, pokud si ponechají své zaměstnance.
Vládní programy se však ocitají pod tvrdou kritikou. „Je to katastrofální program," řekl o PPP laureát Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz webu Foreign Policy už v dubnu. „Peníze nejdou tam, kde jsou nejvíc potřeba. Ti nejzranitelnější je nedostanou. Další věc je, že podniky jsou motivovány, aby si nechaly zaměstnance, přičemž ale nikdo nevěří Trumpově administrativě ohledně odpouštění dluhů."
Stiglitz preferuje variantu kurzarbeitu, ke které sáhly některé evropské země včetně České republiky. Také díky ní nerostou počty nezaměstnaných v Evropě tak zběsilým tempem jako v USA.
Nejvyšší nezaměstnanost od Thatcherové
Také ve Velké Británii se připravují na krizi na pracovním trhu. Podle hlavního ekonoma britské centrální banky Andyho Haldanea by se míra nezaměstnanosti mohla dostat na úroveň ze začátku osmdesátých let minulého století, kdy za vlády Margaret Thatcherové postupně narostla až na 12 procent v roce 1984.
Haldane v rozhovoru pro Sunday Telegraph uvedl, že Británie postupně míří do té samé fáze. „Obavy se projeví na mnohem širší skupině pracovní síly, možná až na polovině z ní. Musíme najít způsob, jak veškerou práci co nejrychleji reabsorbovat do dobrých pracovních pozic," uvedl.
Bank of England začátkem měsíce predikovala, že míra nezaměstnanosti by se mohla až zdvojnásobit na devět procent. Haldane pak varuje před ještě horším průběhem, pokud firmy a domácnosti budou očekávat ještě hlubší propad ekonomiky.
Německo je sice pandemií koronaviru také citelně zasaženo, má však předpoklady zvládnout krizi lépe. Počet lidí bez práce tam v dubnu stoupl o 308 tisíc lidí a míra nezaměstnanosti narostla na 5,8 procenta z březnových 5,1 procenta. Podle prognózy spolkové vlády by pak měl počet výdělečně činných osob letos klesnout o 370 tisíc lidí.
V Rusku mají jen 0,7 procenta registrovaných nezaměstnaných osob, podle statistik Mezinárodní organizace práce dosahuje míra nezaměstnanosti 4,5 procenta. Bývalý ministr financí Alexej Kudrin očekává, že v krajním případě by mohla narůst na deset procent.
