Žádná tragédie, ale rovněž žádná sláva. Tak se dají shrnout výsledky analýzy Index prosperity, v níž odborníci platformy Evropa v datech a České spořitelny srovnávají země Evropské unie v přístupu ke vzdělávání, vědě a výzkumu. Česká republika se na základě porovnání deseti parametrů umístila na třinácté příčce z 27 členských zemí EU.
Mezi sledované parametry patří dovednost ve čtení, matematice a dalších vědách. Dále účast dospělých na vzdělávání, inovační potenciál, kvalita univerzit, počet mladých lidí s vysokoškolským vzděláním, počet udělených patentů, spolupráce univerzit s prací, užívání internetu a výdaje na výzkum a vzdělávání.
Celkové pořadí je počítáno z umístění států v těchto oblastech. Čím má stát nižší výsledek v celkovém srovnání, tím lépe na tom v dané oblasti je. Z grafu níže tedy vyplývá, že premiantem jsou severské země. Švédsko je nejlepší, následované Finskem. Třetí je Nizozemsko, top 5 doplňují Dánsko a Belgie. Nejhůře si naopak vedou Rumunsko, Bulharsko, Slovensko, Řecko a Chorvatsko.
Při detailním prozkoumání si Česko vede mírně nadprůměrně v oblasti čtenářské, matematické a mediální gramotnosti. Česko se umístilo na jedenácté příčce. Zde se vychází zejména z pravidelného srovnávání PISA. V něm organizace OECD hodnotí země podle toho, jak jsou studenti zdatní ve čtení, matematice a vědách a jak tyto znalosti dokážou využít.
Na sedmém místě Česko skončilo v digitální a internetové gramotnosti. Tento indikátor je také jednou ze složek indexu DESI a hodnotí internetové dovednosti uživatelů, jako ovládání počítače a internetových nástrojů. Do hodnocení jsou zahrnuty jak základní dovednosti, jako třeba vyhledávání na internetu, tak ty složitější, například práce s tabulkovými programy.
Zatímco dětem se v této oblasti celkem daří, učitelé mají co dohánět. V připravenosti pedagogů na využívání IT zařízení ve výuce Česko skončilo mezi třemi nejhoršími zeměmi. Analytici tu vycházejí z reportu Evropské komise Education Monitor, podle něhož činí podíl pedagogů nižšího sekundárního vzdělávání, kteří se cítili být dobře či velmi dobře připraveni na využití IT zařízení ve vyučování, pouze 28 procent.
Málo bakalářů, moc magistrů
Z porovnávaných indikátorů si Česko nejhůře vede v podílu mladých s vysokoškolským vzděláním. „V populaci ve věku 25 až 34 let vysokoškolským vzděláním disponuje pouze 33 procent obyvatel, což nás řadí na pátou nejhorší pozici v rámci EU. Zajímavé je, že situace se různí podle pohlaví. U žen v této věkové skupině dokončí terciární vzdělání čtyřicet procent. Mezi muži ve věku 25–34 let je tento podíl nižší, terciární vzdělání má jen 26 procent,“ říká analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová.
Výzkumníci Evropy v datech uvádějí, že vysokoškolský vzdělávací systém u nás je ve srovnání se západními zeměmi málo flexibilní a je směrován primárně k dosažení magisterského vzdělání, které je časově náročné. Oproti tomu vyspělé a moderní státy preferují spíše kvalitní profesně zaměřené studium bakalářského stupně, jehož cílem je dostatečně připravit na výkon povolání. Analytici rovněž upozorňují na to, že téměř polovina studentů v Česku studium vysoké školy nedokončí, častým důvodem bývá nespokojenost s jeho náplní. V takovém případě však stát výdaje na studium vynakládá zbytečně.
Dezinformace? Nejlépe jim vzdorují Finové
Nejen v souvislosti s rusko-ukrajinským vojenským konfliktem je důležité rovněž to, nakolik jsou lidé schopni bránit se dezinformacím. I v tomto ohledu je velmi významná role vzdělávání. V tomto parametru si Česko počíná v rámci Evropské unie spíše podprůměrně. Například v mediální gramotnosti, která je zásadní pro rozpoznávání dezinformací, se umístilo na sedmnácté příčce z 27 unijních zemí, což vyplývá z Indexu mediální gramotnosti, který pravidelně publikuje sofijský Institut otevřené společnosti. Lépe si naopak vedou mnohé severské státy, v čele žebříčku stojí Finsko, Dánsko, Estonsko a Švédsko. Finsko je obecně v mediální gramotnosti evropským premiantem.
„Už mnoho let má zkušenosti s ruskou propagandou, se kterou ale namísto vyvracení dezinformací bojuje rozvojem inovativního vzdělávání. Například už od roku 2014 se zde děti od věku šesti let učí kriticky číst mediální zdroje,“ říkají odborníci z Evropy v datech. Přitom i Češi jsou ve velké míře vystaveni dezinformacím. Podle průzkumu Eurobarometr z roku 2018 uvedlo celkem 68 procent Čechů, že jsou nepravdivým informacím vystaveni alespoň jednou týdně.
Finance na vzdělávání? Rovněž průměr
Diskuse o kvalitě vzdělávání velmi často sklouzávají k otázce výdajů státu za vzdělávání. Pokud jde o podíl veřejných výdajů na vzdělávání na HDP, v Česku dosahuje výše 5,1 procenta, což odpovídá patnáctému místu v EU. Lépe jsme na tom ale v případě financování vědy. „Podíl výdajů na výzkum a vývoj k HDP v ČR činí téměř dvě procenta, což nás řadí na desátou pozici v EU. Největší podíl na těchto výdajích má podnikatelský sektor, konkrétně 1,2 procenta, podíl vládních výdajů dosahuje 0,34 procenta,“ uvádí David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.
Pokud by se srovnávala pouze výše výdajů vlády na výzkum a vývoj, tedy státní výdaje, pak v Evropě dosahujeme vynikajícího výsledku: Česko je v tomto případě v rámci EU na druhém místě za Německem. Naše postavení ve srovnání ale zhoršují průměrné výdaje soukromého sektoru na vědu a výzkum. V zemích, které se umístily před námi, se soukromý sektor ve vědě a výzkumu angažuje výrazně více.
