Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Naše snahy, aby bylo v Česku více technicky vzdělaných lidí, nakonec vycházejí naprázdno. Ukazuje to na neschopnost politickou i odbornou.
S novými daty o studentech vysokých škol přišel v minulých dnech Český statistický úřad. Příliš pozitivního v nich nalézt nelze. Hned dva údaje jsou ale doslova alarmující. Tím prvním je, že v roce 2021 oproti dřívějším letům poprvé poklesl počet studentů technických oborů. Tím druhým, že ačkoli rostou absolutní počty studujících na VŠ, snižuje se počet úspěšných, tedy absolventů. Opravdu není proč slavit.
Že mladí Češi přestávají mít zájem o technické obory, je tragédie. Pro prosperitu země budou čím dál více potřeba absolventi a absolventky technických, prakticky zaměřených vysokoškolských oborů. Právě ti nám budou pomáhat řešit problémy současnosti i budoucnosti: ochrany životního prostředí, robotizace, udržitelnosti, IT rozvoje.
V rozvinutých moderních státech to vědí. V Japonsku, Jižní Koreji, Finsku, Švédsku… Tam všude mají jasno, že technické vzdělávání je klíčové a zaslouží si speciální podporu státu.
U nás ale dlouhodobě zůstává jen u slov. Několik ministrů školství deklarovalo, že technické vzdělávání je jejich prioritou. Jmenujme Marcela Chládka, Kateřinu Valachovou, Roberta Plagu… A bezpočet ministrů průmyslu, kteří tomu přitakávali. Možná se snažili… Ale výsledek vidíme na datech. Pokud nadchneme mladé pro techniku a technologie, vzroste u nich zájem o studium technických věd. Jenže u nás se to očividně nedaří.
Co s tím? Apelovat na vysoké školy, aby modernizovaly své studijní programy, více komunikovaly s uchazeči, snažily se o PR? Tím se nic nezkazí, ale snaha vysokých škol nemůže být z principu natolik efektivní. Pro technologie musíme mladé nadchnout už odmalička. Tedy nejlépe na základních školách. Přestaňme hovořit o technickém vzdělávání… Začněme ho realizovat.
Pokrokoví ředitelé škol práci s moderními technologiemi implementují do různých předmětů. Lze tak ukázat, že technologie naleznou využití nejen v praktických, ale rovněž teoretických předmětech. Děti díky tomu vidí, že moderní doba a využití mobilních telefonů, tabletů, virtuální reality a dalších pomůcek se nemusí omezovat jen na hraní populárních her Fortnite či Roblox.
Nadchněme děti do technologií už jako malé. Motivujme a podporujme je během dospívání (střední školy) a jejich zápal neuhasme na školách vysokých. To je klíč.
