Dnešek a neděle zásadně rozhodnou o politické mapě v západní Evropě. Už dnešní volby ve Velké Británii předpokládají výprask pro konzervativní vládu premiéra Rishiho Sunaka. Ten s velkou jistotou nezvládne odvrátit nástup labouristů Keira Starmera a překvapivě zřejmě ani Reform UK, tedy strany jednoho ze strůjců brexitu Nigela Farage.

„Od té doby, co tam byla efemérní premiérka Liz Trussová, to byl průšvih. Její konzervativní vláda chtěla udělat populistické opatření a snížit daňové zatížení, což se mělo přetavit do vzestupu ekonomické aktivity. Tohle je doktrína, která vedla k brexitu,“ vysvětluje analytik Hrotu24 Miroslav Zámečník v novém Hrotcastu, který si můžete už teď pustit na YouTube, Spotify i Apple Podcasts.

„Pak se jí s různou intenzitou chápali i konzervativní premiéři, ale nefungovalo to,“ doplňuje. Současnému ministerskému předsedovi Sunakovi ale navíc uškodil i mediálně neopatrný krok, kdy na den výročí spojenecké invaze v Normandii nevydržel celou dobu na místě a než by se setkal s posledními žijícími veterány téhle klíčové operace druhé světové války, odjel zpět do Británie na televizní rozhovor.

Přesto bude ve volbách na ostrovech rozhodující ekonomika: ceny komodit, benzinu, plynu i elektřiny. „Tam se ceny energií vždycky braly velmi úkorně i v dobách, kdy tady vůbec nikoho netankovaly,“ vysvětluje Zámečník.

Ostrou politickou bitvu vidíme ve Francii, kde se v neděli uskuteční druhé kolo parlamentních voleb. Ty jako předčasné vypsal prezident Emmanuel Macron, když se pokoušel rozhýbat zaseklý parlament. V prvním kole ale zvítězila krajně pravicová Marine Le Penové se svým Národním sdružením, Macron se od té doby zaměřil na vyjednávání na levici, včetně té krajní.

Podle Zámečníka tím francouzský prezident rozjel příliš vysokou hru. „Nová lidová fronta, která je slepenec socialistů i komunistů, má takový program, ze kterého stávají vlasy na hlavě,“ komentuje ekonom.

Levicové hnutí se netají tím, že chce zrušit velkou část Macronových reforem – třeba znovu zavést daň z bohatství nebo vrátit věk pro odchod do důchodu na 60 let. „To, co naslibovala ta nová levice, je 95 miliard eur ročně. Je to slušný zářez do rozpočtu, přičemž Francie je silně zadlužena,“ dodává analytik.

Co všechno chtějí zavést nebo zrušit levicové strany ve Francii? Jaký program mají Le Penovci? Jak se volby promítnou do fungování Evropské unie? Co budou znamenat pro Česko? Poslechněte si nový podcast. Už teď na YouTube, Spotify i Apple Podcasts.