Jde o nový projekt Plzeňského Prazdroje s názvem Kytky pro chmel. Jeho smyslem je návrat k tradičním principům regenerativního zemědělství, což má snížit vliv klimatické změny na růst chmele. Symbolem projektu se stal obří, šedesátimetrový půllitr z květin.

„Do řádků mezi chmel jsme na vybraných chmelnicích vysázeli rostliny. Ty pomáhají vyživovat pole, zadržují v půdě vláhu a brání její erozi. Opouštíme tak v posledních dekádách zažité způsoby zemědělství, kdy je půda na podzim rozorána a všechny živiny zmrznou, aby se pak do ní musely na jaře uměle dodávat,“ uvedl Ivan Tučník, manažer udržitelnosti Plzeňského Prazdroje.

Dodal, že podobně kdysi postupovali naše babičky a dědové. „Vracíme se doslova ke kořenům a chceme pečovat o půdu přirozenou cestou,“ řekl Tučník. „Až květiny odkvetou, stanou se navíc i přirozenou pastvou pro ovce, a půda tak získá další živiny.“ 

Největší tuzemský pivovar se v nové iniciativě spojil s chmelařskou skupinou Arix Czech Hop a Českou zemědělskou univerzitou. Už na podzim tak farmáři vysázeli na vytipovaných místech různé druhy květin, travin a dalších víceletých plodin. 

„Na části regenerativních chmelnic jsme použili směsi trav, jetelovin nebo vičenec, který je vytrvalý a má silné kořeny hluboké až dva metry. Jinde jsme zase zaseli luční květiny. Dohromady jsme takto půdu mezi chmelovými rostlinami oživili na deseti hektarech, což odpovídá zhruba patnácti fotbalovým hřištím. V takovém měřítku dosud nikdo regenerativní postupy při pěstování chmele v Česku nezkoušel,“ konstatoval Ladislav Chvátal, majitel chmelařské skupiny Arix Czech Hop.

Projekt je unikátní i tím, že jde o vědecký výzkum, kdy se budou kondice chmele a jeho výnosy na regenerativních chmelnicích porovnávat s chmelnicemi o stejné ploše a ve stejných lokalitách, které budou využívat konvenční způsoby zemědělství. Celkem je tak do projektu zapojeno dvacet hektarů chmelnic, které budou monitorovat moderní technologie. 

„Na chmelnice jsme umístili sofistikované meteostanice, které dokážou měřit výkyvy teplot, srážky a vlhkost v porostu chmelnic. Do země jsme instalovali půdní čidla na měření teploty a obsahu vody v půdě. A budeme také sledovat, jak rostliny chmele využívají světelné záření. Díky těmto datům bychom měli lépe porozumět tomu, jaký vliv mají zaseté meziplodiny na stav půdy, a tím i na růst chmele,“ popsal Václav Brant z Centra precizního zemědělství České zemědělské univerzity. 

Projekt Květiny pro chmel doplňuje už starší iniciativu Pro chmel, která se zaměřuje na efektivní zavlažování chmelnic a na šetření s nedostatkovou vodou.