Místo, kde se zrodila první jaderná bomba na světě, Los Alamos v Novém Mexiku (aktuálně proslavené filmem Oppenheimer), je opět středem zájmu americké vlády. Už během druhé světové války se z odlehlé lokality, kde žilo několik farmářů, stalo přísně utajované místo pro několik tisíc odborníků, kteří pracovali na sestrojení a otestování americké jaderné bomby – projektu Manhattan.
Současná Národní laboratoř Los Alamos se po osmi dekádách začíná opět rozrůstat, za poslední dva roky bylo přijato na 3300 nových pracovníků a celkový počet zaměstnanců přesáhl sedmnáct tisíc, napsala americká agentura The Associated Press (AP). Podle ní se jedná o nejambicióznější jaderný projekt americké vlády od skončení druhé světové války. Utajovaná mise má za cíl zásadně modernizovat americký jaderný arzenál a získat plutonium pro nové jaderné bomby.
I když se za posledních osmdesát let mnoho technologií změnilo, některé zásady pro práci při vývoji nových zbraní zůstávají v Los Alamos stejné. Utajení a neochvějný smysl pro povinnost ve prospěch bezpečnostních zájmů Spojených států. „To, co děláme, má smysl. Není to práce, je to povolání, které je spojeno se smyslem pro povinnost,“ zdůraznil pro AP James Owen, zástupce ředitele laboratoře v Los Alamos pro zbrojní inženýrství.
A dodal, že nevýhodou jeho práce je i to, že nemůže mluvit o podrobnostech a „skvělých věcech“, na kterých nyní odborníci na vývoj jaderných zbraní pracují.
Stovky miliard na modernizaci jaderné síly
Bílý dům počítá s tím, že v příštích deseti letech utratí přes 750 miliard dolarů za výměnu prakticky všech součástí své jaderné odstrašující síly. V rámci modernizace jaderných zbraní se bude jednat také o nasazení nových stealth bombardérů (Northrop Grumman B-21 Raide), ponorek a modernizaci pozemních mezikontinentálních jaderných sil. V současnosti může mít Rusko i Amerika podle dohody START maximálně 1550 strategických jaderných hlavic.
I když je v rámci pracoviště Los Alamos prioritou udržovat v perfektním stavu americký jaderný arzenál, laboratoř provádí i další činnosti v rámci výzkumu vesmíru, superpočítačů, obnovitelné energie a omezení globálních bezpečnostních hrozeb ve formě kybernetických útoků nebo při šíření nemocí.
Vedení komplexu laboratoří i řadoví zaměstnanci hájí důležitost své práce. Poukazují zejména na zvýšenou politickou nestabilitu ve světě. Vedení Ruska od začátku války na Ukrajině mnohokrát vyhrožovalo Západu použitím a zničením měst jadernými zbraněmi, Čína se netají budováním stále většího jaderného arzenálu, Severní Korea pokračuje ve vývoji nosičů atomových bomb, Írán usiluje o vlastní nukleární hlavice.
A také saúdskoarabský princ Muhammad bin Salmán prohlásil, že jeho království musí mít jadernou bombu, pokud ji bude mít i Teherán.
Neziskovky protestují proti „zbytečné“ modernizaci
V americké společnosti samozřejmě existuje odpor proti plánu modernizovat jaderné zbraně, protože to povede k další akceleraci jaderného zbrojení ve světě. Kritiku vyjadřují zejména neziskové organizace, jež bojují proti jaderným zbraním obecně. Upozorňují i na stále rostoucí náklady na udržování obrovského jaderného arzenálu.
Jednou z nich je organizace Los Alamos Study Group, která v minulosti kritizovala Národní laboratoř v Los Alamos kvůli jaderné bezpečnosti i příliš vysokému rozpočtu. Její ředitel Greg Mello potvrdil, že se laboratoř v minulých letech zdála téměř nečinná, v posledních měsících je ale vidět novou aktivitu, jež naznačuje potenciál vývoje nových jaderných zbraní. Samotný komplex je ohraničen národním parkem a indiánským územím, takže není prostor pro územní expanzi areálu.
Los Alamos se již nyní může pochlubit největší koncentrací zaměstnanců s nejvyšší úrovní dosaženého vzdělání, kteří mají magisterské a také doktorské vysokoškolské tituly. Samotný Owen pracuje v Los Alamos více než 25 let. K práci na vývoji jaderných zbraní jej přivedla exkurze do areálu na střední škole. V utajovaném vědeckém centru často pracují celé rodiny po několik generací.
Turisté mají přístup jen do malé části areálu. Nový zájem o vývoj jaderných bomb a Los Alamos vyvolal film Christophera Nolana o americkém fyzikovi J. Robertu Oppenheimerovi, který je považován za otce amerického jaderného programu. Kritici zbrojení nicméně tvrdí, že výdaje na modernizaci nukleárních zbraní už dávno překročily původní rozpočet, a navíc jsou roky pozadu oproti původnímu harmonogramu.
