Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Jaderné hlavice jsou složité a citlivé na uskladnění i údržbu. V jakém stavu se nachází několikatisícový ruský jaderný arzenál, kterým Kreml opakovaně vyhrožuje Západu, ale není vůbec jasné.
Vedení Ruska od začátku přepadení Ukrajiny na konci února 2022 opakovaně a vytrvale vyhrožuje Západu, že je připraveno použít jaderné zbraně, pokud se bude svět vměšovat do „vnitřních“ záležitostí Ruska. V překladu to znamená obsazení nezávislého státu, mučení, znásilňování a vyvražďování běžných Ukrajinců a vyvolání největšího vojenského konfliktu v Evropě po roce 1945.
Ale ani hrozba jaderného armagedonu neodradila západní spojence od toho, aby Kyjevu stále více ekonomicky i vojensky pomáhali. V posledních dnech už na Ukrajinu proudí i těžké zbraně ve formě tanků a dorazit mají také stíhačky MiG-29 z Polska a ze Slovenska.
Rétorické jaderné harašení už na západní společnost prakticky vůbec nezabírá. Navíc se v laické i odborné veřejnosti vedou debaty o tom, v jakém stavu se vůbec ruský jaderný arzenál nalézá. Většina hlavic totiž pochází ještě z éry Sovětského svazu (v osmdesátých letech jich měl ve skladech až 45 tisíc, nyní to je necelých šest tisíc bomb).
„Nikdo to vlastně neví,“ říká ke stavu ruských hlavic se štěpným materiálem Alex Wellerstein, historik jaderného zbrojení ze Stevensova technologického institutu v New Jersey. Během minulého století bylo uskutečněno na dva tisíce jaderných testů, většina připadá na Sovětský svaz a Spojené státy. Od poloviny šedesátých let k nim ale nedochází. Není tak jisté, jak budou jaderné hlavice připevněné na nosnou raketu fungovat.
Jaderné mocnosti při zbrojních závodech během studené války nikdy reálně neotestovaly mezikontinentální balistickou střelu. Raketa by mohla vybuchnout už během odpálení, vysvětlil Wellerstein. A pokud by došlo k jakémukoli technickému selhání, „nikdo by nechtěl uklízet ten nepořádek“, dodal historik vědy v britské mutaci časopisu Wired.
I když ruské vedení státu opakovaně hrozí jadernou odpovědí (nejaktivnější je exprezident Dmitrij Medveděv), podle západních odborníků na jaderné zbraně není potřeba panikařit, protože dosud nedochází k větší aktivitě jaderných složek v ruské armádě.
Navíc taktické jaderné zbraně, které by přicházely v úvahu pro použití na Ukrajině nebo v okolních zemích, jako je Polsko, nemá slovanská velmoc spárovány s nosnými raketami, zdůraznila Lynn Rustenová z amerického protijaderného think-tanku The Nuclear Threat Initiative. Samozřejmě by byly důvody k obavám, pokud by ruští generálové dali pokyn k přesunu taktických hlavic ze skladů směrem k jaderným silům.
Nicméně kromě spolehlivosti samotných hlavic, které se musí pravidelně kontrolovat, může dojít k závadě na raketách. Bývalý vysoce postavený zaměstnanec Pentagonu Mark Schneider připomenul, že nespolehlivost raket, které používají Rusové ve válce na Ukrajině, je poměrně vysoká. Procento selhání se pohybuje v rozmezí od dvaceti do šedesáti procent.
Samotná jaderná hlavice je u vodíkové pumy koncipována tak, aby v ní došlo k termonukleární reakci, kdy se slučují jádra (jedná se o kopii principu termonukleárního reaktoru). Wellerstein vysvětlil, že některé hlavice byly zkonstruovány před desítkami let a je třeba je pečlivě zkontrolovat, zda nedegradují, a případně jejich části vyměnit.
Některé součástky ale už mohou být nedostupné, protože se nevyrábějí. S nově vyrobenými částmi by pak mělo dojít opět k testování celého zařízení. Drahé komponenty bomb, jako je tritium, se musí pravidelně vyměňovat.
Protože je zakázáno testovat jaderné zbraně, jaderné mocnosti mají omezené legální možnosti, jak funkčnost svých arzenálů prověřit. Spojené státy ale naznačují, že Rusko i Čína provádějí testy jaderných bomb, které obsahují jen nepatrné množství radioaktivního materiálu, aby měly představu, jak zbraně hromadného ničení fungují. Modelové testy se provádějí i s pomocí superpočítačů a vysokoenergetických laserů, kdy nedochází k reálné explozi.
Nicméně by byla chyba myslet si, že ruské jaderné zbraně a priori nefungují, tvrdí americká specialistka na kontrolu jaderných zbraní Amy Woolfová ze Stanfordovy univerzity. Další otázkou je ale „ruský lidský faktor“. Dosud byla ruská armáda k Putinovi velmi loajální. K případnému jadernému útoku prezident potřebuje i souhlas ministra obrany a šéfa generálního štábu, vysvětlila Woolfová.
