Jedna krátká zpráva o tom, že letecká společnost Flydubai obnoví den před Vánocemi svou pravidelnou linku z Prahy do Dubaje, může dávat naději v obnovu koronakrizí zničeného leteckého byznysu. Je ale ještě velmi brzy začít hledat na tvářích lidí z tohoto oboru známky optimismu. Podle ACI, tedy Mezinárodní rady letišť, prošlo evropskými letišti na začátku prosince o 87 procent pasažérů méně než loni. Letectví má za sebou jeden z nejhorších roků v historii a zpátky na svou předkrizovou úroveň se bude vracet jen pomalu. Praha přitom patří k nejvíce zasaženým místům letecké mapy.

Škrtů jako v piškvorkách

Čerstvá čísla z Ruzyně ukazují, že v říjnu prošlo jejími branami 115 tisíc cestujících. Pro srovnání, ještě v lednu a únoru to byl každý měsíc milion pasažérů. Státní akciovka na to musela zareagovat. Už v březnu zavedla úspory v podobě snížení počtu obsazených informačních přepážek, přiškrtila energie, výdaje na marketing.

Teď od prosince navíc vypíná noční provoz a prochází propouštěním. Na podzim škrtla 150 míst, což je po jarních 450 už druhá vlna. „Vzhledem k tomu, že k původním provozním výsledkům z roku 2019 se letiště vrátí podle stávajících prognóz nejdříve za čtyři roky, není možné na něm držet po dobu několika let pracovní místa, pro která zde nebude práce," komentoval mluvčí firmy Roman Pacvoň. Firma také po devíti měsících přestala používat své finanční rezervy z minulých let a rozhodla se načerpat úvěr. Rating Aa3 jí dává dobré manévrovací možnosti, letiště ale i tak očekává, že letošní rok zakončí v půlmiliardové provozní ztrátě. Loni přitom vytvořilo třímiliardový zisk.

Podíváme-li se po Evropě, ve špatné situaci není pražské letiště samo. Patří ale k těm nejvíce zasaženým. Údaje za druhé čtvrtletí, u nichž existuje srovnání s Evropou, ukazují na 98,9procentní pokles počtu odbavených cestujících. Pokud se započítají i regionální letiště, Česko pokleslo meziročně o 99 procent. Evropský průměr byl přitom 92,7 procenta.

Jak si zhoršit situaci

Lidé z oboru si lámou hlavu s tím, jak situaci řešit. ACI přišla se souhrnnou statistikou, podle níž 193 evropských letišť bude v příštích měsících čelit platební neschopnosti. Tato letiště tvoří 227 tisíc pracovních míst a přispívají 12,4 miliardy eur k evropskému HDP. Ohrožena jsou zejména regionální letiště. V tom ohledu se stačí podívat třeba na statistiky druhého čtvrtletí za Karlovy Vary, kde odbavili 40 lidí, nebo Pardubice, kde letištní halou podle Eurostatu neprošel ani jeden cestující. Podle ACI hrozí zhroucení významné části evropského dopravního systému a měly by zasáhnout zejména vlády jednotlivých zemí. Evropská letiště pálí každý týden hotovost ve výši 350 milionů eur. Je to méně než ve druhém čtvrtletí, kdy šlo o 600 milionů, ale neznamená to, že by se situace lepšila. Nižší částky jsou důsledkem škrtů podobných těm pražským. Zachránit letiště v konečném důsledku ale může jedině odstranění překážek v létání.

A lidé by létat chtěli, ne že ne. V Praze v létě proběhl průzkum, podle něhož 44 procent cestujících bylo ihned připraveno odletět do své oblíbené destinace, kdyby neexistovaly systémové nebo osobní překážky. Dalších 33 procent by jeden až dva měsíce po odpadnutí bariér vyčkalo a pak by početnější skupinu následovalo. I kapacita by na to byla. Navzdory silnému dopadu druhé vlny pandemie zůstávají v Ruzyni v tuto chvíli v provozu přímá letecká spojení přibližně do 50 destinací. Jde především o linky do evropských měst jako Amsterodam, Paříž, Frankfurt nebo Londýn. Přímé letecké spojení má Praha ale také s Dubají nebo s katarským Dauhá. Velký zájem je rovněž o letecké spojení do egyptské Hurghady, kde došlo dokonce díky velké poptávce k navýšení frekvence letů.

ACI chce jako nástroj proti krizi prosadit zavedení jednotných podmínek pro všechny státy Evropy. Je to nelehký úkol, který má v Radě ředitelů ACI na starost i nově zvolený šéf pražského letiště Václav Řehoř. Má vzniknout a platit jednotný protokol testování, kdy by povinnost negativního testu při odletu pro všechny cestující - za předpokladu dostupného a cenově přijatelného testování - mohla nahradit povinnost dlouhé karantény po návratu. Zároveň by povinné testování pro všechny zajistilo bezpečnost cestujících a podstatně snížilo riziko šíření nákazy, a to s mnohem menšími dopady na leteckou dopravu.

A ony dopady jsou pohledem do statistik obrovské. Nejlepší evropské letiště za měsíc září dosáhlo úspěchu, když bylo o 53,5 procenta pod loňskými hodnotami počtu odbavených cestujících. Šlo o Antalyi s pouhými 2,25 milionu cestujících. „Skvěle" se vedlo i Moskvě. Šeremeťjevo mělo -53,5 a Domodědovo -26,2 procenta. Pokles tu byl sice menší, ale počet odbavených cestujících nižší než ve zmíněné turecké Antalyi.

Pražské minusy

Ani ve škrtání není Praha sama. Dvacítka nejvýznamnějších evropských letišť už snížila provozní náklady o tři miliardy eur a kapitálové výdaje o 3,6 miliardy eur. Je to citlivé zrovna ve chvíli, kdy letectví bojuje se snižováním emisí a potřebuje investice. Letiště jako instituce chtějí do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality.

V Praze se odložily velké plány na letištní investice a budování takzvaného Airport City. První nový parkovací dům měl začít vznikat v příštím roce a sloužit cestujícím o dva roky později. Na letišti se mělo v příštích letech proinvestovat kolem 16 miliard korun, více než polovinu by tvořilo rozšíření druhého terminálu. To všechno teď musí počkat.

Aerolinky na cestě dolů

Samostatnou kapitolou zůstávají aerolinky. Podle Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) budou potřebovat pomoc za dalších 70 až 80 miliard dolarů (až 1,8 bilionu korun), aby přežily současnou koronavirovou krizi. Znamená to další zhruba polovinu částky, kterou už od vlád obdržely. Poslední nárůst počtu případů nákazy novým koronavirem a cestovní omezení s tím spojená opět zhoršily výhled odvětví letecké dopravy. IATA očekává, že sektor bude mít kvůli těmto potížím v letošním roce ztrátu 87 miliard dolarů (1,9 bilionu korun). „Je docela možné, že ta ztráta bude vyšší, než co jsme oznámili," řekl podle agentury Reuters generální ředitel sdružení Alexandre de Juniac. Dodal, že celoroční ztráta by se tak mohla vyšplhat až k 100 miliardám dolarů (2,2 bilionu korun).

IATA předpověděla, že zotavení sektoru bude pomalé a bolestné, s návratem na předkrizovou úroveň počítá až v roce 2024. Počet přepravených cestujících v příštím roce podle ní bude stále asi o 30 procent nižší než před pandemií. I to by se ale nakonec mohlo ukázat jako příliš optimistický odhad.