Je to zapeklitá situace. Obecně je šíření invazivních druhů škodlivé pro biodiverzitu v dané lokalitě. V Norsku ale na rozšíření rudých krabů (jsou označováni také jako královští nebo kamčatští) vydělávají místní rybáři. Říkají jim Stalinova Rudá armáda, protože byli v době Sovětského svazu v 80. letech minulého století uměle vysazeni v Kolském zálivu u Murmansku a od té doby se podél pobřeží dostali až do norských vod.
Nyní jim vděčí za to, že mají bohaté výdělky. Na druhou stranu ale tito živočichové, kteří nemají v evropských vodách přirozené nepřátele, decimují místní rybí plůdek. To znamená, že tradiční stavy tresek jsou v ohrožení. Velcí korýši, kteří mohou vážit i 14 kilogramů, likvidují i ostatní mořské živočichy – hvězdice nebo mušle.
Záchrana pro rybáře
V Norsku rybářské řemeslo dříve upadalo a přinášelo stále méně výdělku. Obrovští krabi, kteří jsou žádaní v nejluxusnějších restauracích po celém světě, ale už od 80. let norské rybáře stále lépe živí. V hlubokých chladných norských fjordech krabi našli zalíbení.
Zprvu rybářům přidělávali starosti, protože ničili sítě a návnadu pro lov ryb. Pro lovce ryb z Bugøynes u ruské hranice jsou ale nyní nezbytní. Královský krab je tu považován za zachránce tradičního řemesla i rybářských vesnic, protože populace tresky je stále menší.
Naopak počty krabů jdou do milionů. Jen v říjnu 2020 jich Norsko vyvezlo v hodnotě devíti milionů dolarů (194 milionů korun). Cena krabího masa vylétla za deset let trojnásobně, uvedla organizace Norwegian Seafood Council. Rybáři kilo červeného kraba prodávají za 210 norských korun (523 korun). Norská vláda tento byznys podporuje, pro rok 2021 kvóty pro lov krabů zvýšila o 18 procent, z 1530 tun na 1810 tun.
Jak zachránit tresku
Hrozí totiž riziko, že invazivní korýš dorazí až na souostroví Lofoty, které je naopak považováno za ráj pro lov tresky. To staví norské úřady do obtížné situace, jak se s ekonomicky zajímavým živočichem vyrovnat.
Rybáři v Bugøynes si lov krabů chválí. Za den chytí do obřích tanků i tři tisíce korýšů, kteří mají vyhlášené maso. „Když sem přišli krabi, oživili tu ekonomiku,“ vysvětlil manažer firmy Norway King Crab Gentjan Kryeziu. Společnost vykupuje asi 20 procent celkové krabí produkce od rybářů. Mořští biologové naopak už v roce 2012 zjistili, že populace ostatních živočichů dramaticky klesají. V některých lokalitách úplně vymizely hvězdice a mušle. To má vliv i na počty tresek, které nemají dostatek potravy.
Málo kyslíku u dna
U mořského dna se také mění kyslíkové poměry, protože tu je málo života, varoval Haakon Hop z Norského polárního institutu. Jedná se o začarovaný kruh, protože méně kyslíku vede k dalšímu odumírání života. I proto se kvóty pro „sovětské kraby“ zvyšují.
„Posledních pár let se ministerstvo rybolovu rozhodlo kvóty zvýšit nad doporučený počet,“ tvrdí norský úředník Ton-Ola Rudi, který je odpovědný za regulaci krabí populace na severu země. Dříve se vedla polemika o to, zda se má lov regulovat tak, aby zůstala populace stabilní. To se nyní mění. V některých oblastech – v norských vodách severněji od Bugøynes – je už povolen neomezený lov rudých krabů.
V samotném fjordu u Bugøynes je ale už nepravděpodobné, že by se podařilo kraby úplně vylovit. Rybáři si zvykli na vyšší odměnu v kratším čase než za namáhavý a hůře placený lov tresek. Navíc se rozmáhá lov krabů i jako turistická atrakce. Živí se tím i rybář Edgar Olsen. I když připouští, že lov krabů jsou rychle vydělané peníze.
Nicméně pokud lidé v Los Angeles, Kuala Lumpuru nebo Dubaji, kam se živí korýši letecky přepravují, budou platit i 120 dolarů za porci, je nepravděpodobné, že by se podařilo Stalinovou Rudou armádu kompletně „vybít“. I biolog Hop připouští, že na slavnostní tabuli se v Norsku podává spíše krabí maso, a nikoli obyčejná treska.
