Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Norsko se obává zvýšeného počtu migrantů, kteří budou přecházet přes hranici s Ruskem. Proto uvažuje o výstavbě plotu podobně jako Finsko.
Norsko má s Ruskem hranici v délce necelých dvou stovek kilometrů. Oslo se obává zvýšených bezpečnostních rizik, jež souvisí s se stoupajícím počtem nelegálních přechodů hranice.
Také proto oznámila norská ministryně spravedlnosti Emilie Enger Mehlová, že její země, jež je zakládajícím členem Severoatlantické aliance, uvažuje o výstavbě sofistikovaného plotu, který by měl odradit rostoucí počet migrantů, kteří se chtějí dostat z Ruska do západní Evropy.
„Hraniční plot je velmi zajímavým řešením. Nejen proto, že může fungovat jako odstrašující prostředek, ale také proto, že obsahuje senzory a technologie, které vám umožní zjistit, zda se lidé pohybují v blízkosti hranic,“ vysvětlila ministryně. Další podrobnosti ohledně výstavby plotu ale neuvedla.
Její oznámení následuje po rozhodnutí Finska, které loni vstoupilo do NATO právě z obav z ruské rozpínavosti. Země jezer a hokeje rovněž buduje na své mnohem delší hranici s Ruskou federací o délce 1340 kilometrů speciální plot, který má zabránit nežádoucímu průniku osob z východu.
Helsinky už přímo obvinily Moskvu, že aktivně podporuje migranty ze zemí, jako je Sýrie a Somálsko, aby ilegálně překračovali hranici evropské země. V červenci také finští poslanci přijali nový zákon, který dává pohraničníkům nové pravomoci odmítat žadatele o azyl, kteří přicházejí z Ruska.
Finská vláda tvrdí, že se jedná o ruskou odvetu za to, že se země rozhodla připojit k Severoatlantické alianci. Přísnější zákon kritizují ochránci lidských práv s argumentem, že je v rozporu s finskou ústavou a mezinárodními smlouvami na ochranu migrantů. Premiér Petteri Orpo zdůraznil, že se jedná o ochranu bezpečnosti jeho země, ale také ochranu hranic celé Evropské unie.
Norská politička Mehlová vysvětlila, že bezpečnost na norsko-ruské hranici je třeba také zásadně posílit. Během léta navštívila právě Finsko, aby se přesvědčila, jak Finové svou hranici brání. Na některých úsecích staví vysoké ploty a pohraničníci jsou vybaveni moderními technologiemi pro sledování osob v blízkosti hranice.
Už loni norský premiér Jonas Gahr Støre pohrozil, že uzavře jediný pozemní přechod s Ruskem, podobně jako to udělalo Finsko, pokud to bude nutné.
Ostrahu východních hranic posilují i Pobaltské země a Polsko. Stěžují si, že Bělorusko, které platí ve východní Evropě za největšího spojence Moskvy, používá migranty proti západním zemím, aby je destabilizovalo. Lidem ze třetích zemí usnadňuje přechod dále do členských zemí NATO a EU.
