Konečně společná vojenská obrana? EU chystá boj proti ruským špionážním lodím

Po více než roce od ruské invaze na Ukrajinu a následných tahanicích o sankce začíná Evropská unie podnikat systémové kroky vůči Rusku. Aktualizovaná námořní strategie zahrnuje akční plán požadující každoroční společné námořní cvičení členských zemí EU. Kromě toho požaduje zvýšení počtu vojenských a pobřežních hlídek s klíčovým prvkem – lepší koordinací mezi členskými státy.

Virginijus Sinkevičius, litevský eurokomisař pro životní prostředí a oceány, uvedl pro list Financial Times, že strategie také volá po větší intenzitě satelitního sledování a větší míře sdílení zpravodajských informací. „Určitě je potřeba další budování kapacit a schopností mezi členskými státy,“ řekl. V překladu do lidského jazyka se Evropská unie konečně chystá společně zbrojit.

Moskva, nebo Kyjev?

Komisař uvedl, že útok na plynovod Nord Stream ukázal potřebu zvýšené ostražitosti stran evropské námořní bezpečnosti. Představitelé západních zpravodajských služeb jsou však rozděleni v otázce, zda za útok na podmořský plynovod, k němuž došlo loni v září v dánských vodách, nesou odpovědnost ruští agenti, nebo skupina sympatizující s Ukrajinou. Dánsko, Švédsko a Německo incident stále vyšetřují.

Putin nasadil jaderné ponorky. Špiclují až u amerických břehů

Rusko obnovuje taktiku z éry Sovětského svazu a snaží se zastrašit svět svými jadernými ponorkami.

Rusko obnovuje taktiku z éry Sovětského svazu a snaží se zastrašit svět svými jadernými ponorkami.

„Po tom, co se stalo s Nord Streamem, potřebujeme intenzivněji sledovat a chránit kritickou námořní infrastrukturou a lodě před fyzickými i kybernetickými hrozbami,“ řekl Sinkevičius. Členské státy Unie již loni varovaly před množícími se důkazy o ruské nestandardně vedené válce. Poukazovaly na  ruské aktivity kolem pobřežních větrných farem, těžebních plošin ropy a zemního plynu i telekomunikačních kabelů.

Na vlastní triko

Nizozemské a belgické zpravodajské služby letos odhalily podezřelou aktivitu v blízkosti větrných elektráren v Severním moři. V jednom případě nizozemské námořnictvo eskortovalo ruskou loď, o které se domnívalo, že provádí průzkum energetické infrastruktury. Rusko „připravovalo nepokoje a sabotáže“, uvedl Haag.

Sinkevičius také varoval, že možnými cíli jsou plovoucí jednotky pro skladování plynu (FSRU). Terminály, životně důležité pro plán Evropské unie na ukončení závislosti na ruském plynu, jsou příkladem zranitelných struktur, které by se Moskva mohla snažit poškodit. „Nemůžete nic vyloučit,“ řekl eurokomisař. „Samozřejmě musíme být připraveni; 24. února 2022 se svět změnil. I naše bezpečnostní situace se změnila.“

Za plánem stojí Sinkevičius a šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell. I když zdůrazňují spolupráci s NATO, oba muži tvrdí, že válka na Ukrajině odhalila, jak důležitá je schopnost Evropské unie přijímat vlastní obranná opatření. 

Putin vyhrožuje ničivými „superzbraněmi“. Máme se skutečně bát?

Neviditelné hypersonické rakety, lasery oslepující vesmírné satelity či autonomní torpéda schopná pod hladinou oceánů rozpoutat apokalypsu. Máme brát ruské údajně neporazitelné zbraně opravdu vážně? 

Neviditelné hypersonické rakety, lasery oslepující vesmírné satelity či autonomní torpéda schopná pod hladinou oceánů rozpoutat apokalypsu. Máme brát ruské údajně neporazitelné zbraně opravdu vážně?