Od hlavy k patě vás oblékne módní dům Ostravica. To heslo si stále pamatuje nejeden obyvatel Ostravy. Už dlouhé roky si ale v objektu v centru města nekoupí ani kapesník. Za posledních třicet let se spousta dříve zanedbaných památek neuvěřitelně zvedla a rozkvetla. Ale mnoho rovněž potkal přesně opačný osud. Do té druhé kategorie patří i Ostravica. Z někdejší perly moravskoslezské metropole se stala spíše její ostuda, zchátralá stavba, která je z bezpečnostních důvodů bezmála dvacet let zavřená.

Teď začíná její vzkříšení. Po rozsáhlé rekonstrukci by měla být tato ikonická stavba znovu zpřístupněna, byť zde už nebude obchodní dům, ale kulturní centrum nebo restaurace a kavárny. „Do poloviny roku 2023 by měly být prostory dokončené a otevřené veřejnosti,“ slíbil na konci loňského roku vlastník větší části objektu Daniel Zeman.

Povrzávání parket

Ostravica-Textilia je vlastně souborem tří budov. Na konci dvacátých let minulého století na uvolněné parcele po bývalém neorenesančním domě vyrostl podle návrhu berlínské avantgardní architektky Marie Frommerové obchodní dům.

Funkcionalistická stavba se okamžitě zařadila mezi největší a nejhonosnější obchodní domy – nejen v ostravském regionu, ale v celém Československu. V roce 1930 byl zákazníkům obchodní dům otevřen. Základ všech čtyř pater tvořil železobetonový skelet vykládaný mramorem a sklem.

O čtyři roky později byl obchodní dům propojen se sousední budovou Nájemního a obchodního domu Ignace Schmelze, který byl postaven už v roce 1911 podle návrhu moravského architekta Felixe Neumanna. Součástí areálu se pak ještě stala někdejší Obchodní a průmyslová banka, která byla postavena v letech 1904 až 1905 podle projektu Julia a Wunibalda Deiningerových.

Celý komplex byl výjimečný nejen architektonickým ztvárněním, ale rovněž tím, jaké zboží nabízel. Zákazník sem opravdu mohl klidně přijít nahý a odejít kompletně ustrojený – od ponožek a spodního prádla až po oblek a kabát. Pamětníci vzpomínali, že pro interiér bylo charakteristické povrzávání podlahy z parket a všudypřítomná vůně textilu.

Zákaz žvýkání

Ve třicátých letech pracovalo v obchodním domě kolem 400 zaměstnanců, z toho v krejčovských dílnách více než stovka švadlen a krejčích. Za celou dobu existence platila – buď dlouhodobě, nebo jen nějaký čas – pro personál poměrně přísná pravidla. Cílem bylo udržet co nejvyšší úroveň prodejny. A laťka byla od počátku opravdu vysoko.

Prodavači a další zaměstnanci například nesměli stát se založenýma rukama, mít opřené ruce o pult, žvýkat nebo jíst za pultem. V případě, že nebylo k dispozici zboží, které si zákazník přál, musel mu personál nabídnout jiné, aby neutrpěla pověst obchodního domu.

Ve druhém patře byl malý bufet, kde se mohli zákazníci občerstvit. Nahoru se dostali buď po schodišti, nebo výtahem. Obsluhu obstarávala řidička. Po zavírací době aranžéři z oddělení propagace vždycky vyměnili výzdobu visící v atriu, aby si zákazníci mohli následující den prohlížet jinou.

Jednu dobu v osmdesátých letech si každý zaměstnanec, než po skončení pracovní doby vstoupil do šatny, musel poslepu vybrat ze sáčku jednu kuličku. Kdo vytáhl červenou, toho šatnářka prošacovala, jestli mu náhodou nezůstal nějaký tovar v kapse nebo za košilí. I přes tuto přísnost byl o práci v Ostravici velký zájem. Každý uchazeč musel podstoupit poměrně náročný vstupní pohovor. Výběr byl velmi pečlivý.

Propadlý strop

Název Ostravica dostal obchodní dům až v roce 1951, po znárodnění. Z padesátých let pochází i současný interiér. Autorem je architekt Lubomír Šlapeta, kterému se povedlo navázat na tradici meziválečných obchodních interiérů. Pozdější opravy už nebyly příliš citlivé a snižovaly architektonickou hodnotu interiérů i exteriérů budov. I tak v roce 1995 dostal obchodní dům mezinárodní cenu architektů Grand Prix v Madridu. Bylo to v době, kdy se objekt vrátil dědičce původního majitele.

Na jaře 2000 se ovšem odehrála událost, která znamenala zásadní zlom v historii obchodního domu. Tehdejší majitel totiž prováděl stavební úpravy tak neodborně, že se zhroutily tři stropy a část střechy. Ačkoli podnikatel mluvil o zásahu vyšší moci, stavebníci to viděli jinak. „Postup při bourání zdiva byl nesprávný a nebezpečný,“ konstatoval například stavební znalec Jaromír Šášek. A tehdejší ostravský primátor Evžen Tošenovský (ODS) byl ještě přísnější: „Něco takového jsem ještě nezažil. Je to absolutní překročení všech bezpečnostních pravidel.“

foto Profimedia.cz

Obchodní dům se pak sice znovu částečně na několik let otevřel, ale brzy se ukázalo, že to byl marný pokus. A tak byl téměř dvě desítky let zavřený, okna a vstupní dveře zazděny, celý objekt zakonzervován a zabezpečen proti případnému padání zdiva. Roky se pak rovněž táhly soudní spory mezi tehdejšími majiteli a městem, objevovaly se návrhy na rekonstrukce i demolice, ale až teď se spouští nový projekt na záchranu Ostravice.

Denní světlo jako dříve

„Vnímám Ostravici jako symbol Ostravy a její zkázu jsem těžce prožíval. Před osmi lety jsem sám podepsal petici za její záchranu. Když se později naskytla příležitost objekt získat, začal pro mě dlouhý proces jeho záchrany,“ říká nynější spolumajitel a současně hlavní manažer projektu Daniel Zeman. Postupně začal financovat nejnutnější opravy z vlastních peněz, vyšlo ho to na více než šedesát milionů korun.

Náklady na rekonstrukci prvních dvou domů ovšem převyšují 250 milionů. „Podařilo se přesvědčit další investory, aby do projektu záchrany nyní vstoupili a investovali další prostředky,“ dodává Zeman. Tím nejdůležitějším je společnost Ivančice Property, jejíž mateřská firma IP Project Management se zabývá komplexním projektovým managementem. Má poměrně široký záběr: průmysl, infrastrukturu, ekologii a cirkulární ekonomiku nebo nemovitosti a zdravotní péči.

„V atraktivní nemovitosti v centru Ostravy chceme poskytnout ucelenou infrastrukturu pro startupy, inovativní firmy a kreativce. Rádi bychom s našimi bankovními partnery, Moravskoslezským inovačním centrem a Ostravskou univerzitou nabídli začínajícím a perspektivním subjektům v našem inspirativním prostředí nejen střechu nad hlavou, ale taktéž speciální nástroje a laboratoře, mentoring a systémovou finanční podporu,“ uvádí firma. Ostravská radnice ji označuje za silného investora. Majitelé Ostravice také žádají o dotaci od ministerstva průmyslu.

„Klíčové bylo rozhodnout, jak k rekonstrukci přistoupit. Zachovala se pouze část interiérů. Fasády a venkovní vzhled všech objektů do ulice Nádražní byly definitivně zničeny úpravami v sedmdesátých letech,“ uvádí architekt Martin Náhlovský, který je autorem návrhu rekonstrukce. A dodává, že po dlouhých jednáních s vedením města, architekty nebo zástupci veřejnosti vznikl projekt moderní úpravy fasády, která zachovává vše původní a překrývá místa, jež byla zcela změněna nebo zazděna.

„Uvnitř budov je naopak zachováno či obnoveno vše, co zůstalo původní. Vracíme se například k prosklenému zastřešení centrálního prostoru, takže na známé schodiště bude znovu dopadat denní světlo tak, jak tomu bylo u původní stavby z dvacátých let minulého století,“ poznamenává architekt Náhlovský. Veřejnosti bude určena asi polovina opravené části, v ostatních prostorách se usídlí připravované centrum kreativního průmyslu Business Boutique Ostravica, jehož součástí budou už zmiňované laboratoře, speciální ateliéry nebo kanceláře. Rekonstrukce je koordinovaná s vedením města, které chystá novou podobu náměstí před Ostravicí. Vítězný návrh chce představit v únoru.