Jedním z výrazně postižených odvětví současnou pandemií je jednoznačně pivovarnictví. Lze obecně říci, že čím je podnikatelská jednotka větší, tím snadněji něco podobného přežije. O takové giganty, jako je Plzeňský Prazdroj či Pivovary Staropramen, strach rozhodně mít nemusíme. Ostatně takový Plzeňský Prazdroj v posledním zveřejněném účetním období vykázal čistý zisk z jednoho průměrného půllitru piva zhruba tři koruny, což je naprosto neskutečná marže.

Nejhůře situace dopadla na menší producenty a pak zejména na ty, kteří většinu svojí produkce neprodávají v obchodech, ale v restauracích – odborně se tomu říká distribuční kanál on-trade –, protože restaurace jsou na rozdíl od obchodů zavřené. 

Malé pivovary v ohrožení

Z logiky věci pak vychází, že zcela nejohroženější skupinou jsou malé restaurační minipivovary, kde většina tam uvařeného piva je vypita na místě nebo maximálně v nějakém spíše bližším spřáteleném pivním baru. Prodej „petek“ přes okénko restaurační minipivovar moc nespasí. Největším problémem pro ně ale zpravidla není, že jim stojí výroba. Největší problém pro ně jsou obrovské, velice obtížně prodejné zásoby piva, které leží v tanku. Výroba piva totiž trvá týdny a zejména živé pivo českého typu z minipivovaru není nábytek, aby ho bylo možno dva měsíce skladovat bez ztráty na kvalitě.

Při určitém zjednodušení z toho vychází, že takový průměrný český minipivovar mívá v zásobách kvasícího a již hotového piva kolem čtvrt milionu korun, což pro mnohé z nich může znamenat existenční problém. 

Ale nic není tak hrozné, jak se může na první pohled zdát. Minipivovary, ostatně jako celá česká ekonomika, byly obecně před krizí ve velice dobré kondici, rostly jako houby po dešti, takže k naplnění černých scénářů o jejich hromadném krachu je dosti nereálné. Aktuálně dojde ke zpomalení nárůstu počtu minipivovarů, a možná dokonce k jejich mírné stagnaci. Zatím ale nejsou příliš konkrétní zprávy o tom, že by minipivovary nějak hromadně krachovaly, spíše jsou zprávy o tom, že znovu začínají vařit v souvislosti s očekávaným otevřením hospod.

Pokles o sedm procent

Pokusme se nyní o prognózu, o kolik se propadne celý český trh s pivem, myšlena je tím spotřeba piva na území Česka. Přes obchody se k zákazníkům dostává zhruba 65 procent piva, tato hodnota nejspíš nepoklesne a zřejmě se naopak mírně zvětší. Prostřednictvím restaurací se pak k zákazníkům dostává zbylých 35 procent a právě zde bude onen výpadek asi o pětinu, pokud tedy restaurace otevřou plánovaného 25. května. Z toho vyplývá, že by spotřeba piva na území Česka mohla poklesnout o nějakých sedm procent. 

Nic ale není konstantní, zcela nepochybně došlo k tomu, že spotřebitelé část piva nakupovaného dříve v restauracích v krizové době nakoupili v obchodech, takže v konečném důsledku čekejme možná i mírnější přistání než v krizovém roce 2010, kdy naše spotřeba poklesla o 5,5 procenta. U vývozů očekávejme ještě o něco mírnější dopad, v sudech se totiž vyváží kolem 30 procent.

Onen výše uvedený krátkodobý dopad ale nebude zdaleka vše. Mnohem více pivovarství pocítí ten dlouhodobý. Jako v každé ekonomické krizi lidé budou mít hlouběji do kapsy a začnou omezovat svoji spotřebu, a to ani ne tak utrácením v obchodech, ale spíše utrácením toho luxusnějšího, což jsou právě nákupy v restauracích.

Autor působí na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze.