Je to vlastně taková hra. Politické strany před volbami do Poslanecké sněmovny vypracují a zveřejní obsáhlé programové dokumenty, v nichž předstírají, že znají řešení na všechny problémy světa. Voliči pak předstírají, že se podle těchto ideových tezí opravdu rozhodují, jaký lístek nakonec vhodí do volební urny.

Ve skutečnosti je čtení stokrát omletých slibů o nápravě mnoho let ignorovaných problémů až depresivně ubíjející. Těžko by se našel masochista, který by dobrovolně absolvoval toto martyrium u programů všech devíti politických stran a koalic, které mají letos alespoň teoretickou šanci obsadit větší či menší počet poslaneckých křesel.

Přesto se i při listování desítkami, či (v případě Pirátů a Starostů) dokonce stovkami stran frází a floskulí může čtenář pobavit. V každém programu se najdou i vyloženě komické věty nebo celé odstavce. Rozveselení potenciálního voliče jistě nebylo jejich účelem, některé jsou ale natolik bizarní, že stojí za to na ně upozornit.

Ve zdravém těle zdravý vlastenec

Zajímavý je bezesporu důraz, který partaje věnují školství a speciálně kondici dětí. Není se čemu divit – zavření škol, kroužků a sportovních oddílů na většinu loňského roku se muselo na zdatnosti podepsat. Bez ostychu téma kondice mládeže zvedají dokonce i vládní strany, které celoroční absenci dětí na hodinách tělocviku zavinily. ANO i ČSSD se shodují, že základem nápravy je zavedení tří hodin povinné tělesné výchovy týdně. Kromě toho by se ale měly vyhradit pohybu i přestávky – mají být aktivní, zřejmě ve formě joggingu na školních chodbách.

Nebyla by to sociální demokracie, aby nepřišla také s nápadem, jak obezitu (nejen) dětí vyřešit zřízením nového úřadu. Z dnešního resortu školství by se podle socdem měl sport přesunout do gesce ministerstva pohybu a sportu. A kdyby ani to nepomohlo, navrhuje osvětovou kampaň, kde chce národu dát důležitou radu: Měli byste sportovat alespoň tři hodiny týdně.

Rozhýbat děti chtějí také Piráti, i když z programu není příliš jasné, o co přesně jde. Jejich přístup má spočívat ve vytvoření blíže neupřesněné „strategie pohybové gramotnosti“.

Samotné sportování k zocelení mladých ovšem nestačí, což si uvědomují národovecké partaje. Například Trikolóra v programu vybízí k „branné a vlastenecké výchově dorostu“. K vlastenectví (a také ctění tradičních rodinných hodnot) mají učitelé žáky vychovávat také podle názoru Tomia Okamury. Výuku dovedností, jako je pochod v protiatomové pláštěnce nebo nasazování plynové masky, chtějí do školních osnov vrátit i komunisté.

Naši dědečkové a babičky

Jednou z nejžádanějších cílových skupin českých politiků se pomalu, ale jistě stávají penzisté. S rostoucím podílem lidí v důchodovém věku je pro výhru ve volbách stále důležitější získat jich alespoň část na svou stranu. Odpovídají tomu i volební programy. Co je ale horší, nerealistické sliby o průměrných dvacetitisícových důchodech jsou tou nejméně absurdní částí. Andrej Babiš „našim dědečkům a babičkám“ například slibuje zřízení ombudsmana pro seniory nebo „rozvíjení digitálních dovedností našich seniorů“.

Jiné partaje si zase chtějí došlápnout na pachatele šikany na starých lidech. Zřejmě nejpůvabnějším způsobem to shrnul plukovník Robert Šlachta: „Zpřísníme tresty za týrání starých lidí a týrání zvířat.“ Komunisté navrhují, aby penzisté získali dokonce status chráněné osoby. Jinak řečeno, kdo ublíží babičce či dědečkovi, měl by dostat vyšší trest, než kdyby násilí páchal na mladších ročnících.

Jeden z nejbizarnějších nápadů v rámci oslovení seniorů, zřejmě v opojení z úspěchu českých sportovců na olympijských hrách v Tokiu, ale vymyslel Tomio Okamura. Jelikož nám díky svým brankám, bodům a vteřinám zvyšují mezinárodní prestiž, navrhuje pro vysloužilé sportovní veterány speciální příplatek k penzi.

Abychom se neupracovali

Jedním z témat letošních voleb by měly být – alespoň dle mínění levicových politických stran – také zásadní změny na trhu práce. Dobře známé jsou třeba návrhy ČSSD a komunistů na zkrácení pracovní doby na 35 hodin týdně do roku 2025 a čtyřdenní pracovní týden do roku 2030. Oboje samozřejmě bez krácení mezd. Ve firmách, kde kvůli tomu lidi nahradí automaty, pak chtějí vybírat daň z robotů.

Ačkoli si ale sociální demokraté přivlastňují kromě zvýšení platů ve veřejném sektoru také zásluhy na růstu mezd u soukromých firem, jsou si patrně i oni vědomi určitých limitů. Jestliže tedy nepomůže tlak na přidávání přes zvyšování minimální mzdy, připravují novinku na úřadech práce: rádi by zavedli bezplatné kurzy platového vyjednávání.

Závažným problémem pracujících je podle ČSSD a Zelených také nepříjemný fakt, že občas dny státních svátků připadnou na víkendy. Tuto nespravedlnost chtějí vyřešit elegantně: takzvaným náhradním volnem za státní svátky. Jinými slovy, pokud vyjde třeba upálení mistra Jana Husa na neděli, proletariát bude mít místo toho volné pondělí.

Ochránit zaměstnance před upracováním má podle socdem také zatrhnutí digitálního otroctví. ČSSD chce dát každému pracujícímu právo vypnout po náročném pracovním dni telefon či počítač s e-maily. Nic to ale není proti Zeleným: ti jako jediní chtějí koláče úplně bez práce a zvažují zavedení základního nepodmíněného příjmu.

Přísnost musí být

Jen nabídkou cukru se ovšem volby nevyhrávají. Politici si uvědomují, že část populace ocení také bič, a to nejen na nepřizpůsobivé nebo sociální parazity. Třeba hnutí ANO vidí jako velké nebezpečí mladé kriminální delikventy, pro něž požaduje nošení elektronických náramků a tvrdší práci ve vězení. ČSSD zase chce usvědčovat zločince s pomocí detektoru lži. SPD, Trikolóra a Přísaha se shodují v tom, že je potřeba zatočit také s nepoctivými politiky a byrokraty. Co na tom, že by to nejspíš vedlo k alibistickému odsouvání problémů a opatrné nečinnosti úředníků: za každou chybu by prý měl úředník nést plnou hmotnou odpovědnost.

Kdyby ani to nestačilo, plukovník Šlachta navrhuje zřídit speciální protikorupční soudní tribunály a přísnější dohled nad advokáty. Tvrdě se prý hodlá vymezit také vůči no-go zónám, které sice v Česku nejsou, ale snadno by být mohly. Přísnost si podle většiny stran zaslouží nadnárodní internetové firmy, a to kvůli unikání daňové povinnosti v Česku. Tím nejmírnějším opatřením, na němž se strany shodují (a to včetně středopravicové koalice Spolu), je zavedení digitální daně. SPD Tomia Okamury, stejně jako Trikolóra ale hovoří rovnou o omezení moci sociálních sítí a zametení s cenzurou. Porušování svobody slova se podle nich musí přísně trestat, byť není uvedeno jak.

Právo na všechno

Největší přehlídku bizarních nápadů nabízejí kapitoly volebních programů týkající se lidských či občanských práv a podpory nejrůznějších zájmových skupin. Třeba ČSSD se chce zasadit o co největší zjednodušení rozvodů, které by nově měly být možné také u notáře. Piráti chtějí v demontáži tradiční rodiny pomoci zrušením povinné kastrace, jíž je dnes podmíněna změna pohlaví u transsexuálů.

Vysoko mezi prioritami levicových stran je zrovnoprávnění žen. Důraz se klade především na zasypání genderové mzdové propasti. Zelení ale navrhují také třeba rodičovskou pro otce, kterou nelze převést na matku, nebo bezplatné rozdávání erárních menstruačních pomůcek.

Až nečekaně velkou pozornost věnují programy zájmovým spolkům, jako jsou zahrádkáři, vinaři, včelaři, dobrovolní hasiči nebo myslivci. Vyšší dotace jim slibují hnutí ANO a SPD, jako skupinu hodnou zvláštní péče je vnímá dokonce i koalice Spolu. Sociální demokraté navrhují právo na nové hasičské auto do deseti milionů korun pro každou jednotku hasičských nadšenců.

Speciální kategorií jsou řidiči. Zatímco ODS, TOP 09 a KDU-ČSL jim slibují zvýšení maximální povolené rychlosti na dálnici na 150 kilometrů za hodinu, Zelení a opatrně také Piráti naopak chtějí třicítku ve městech. Aby byla motivace k přesednutí z osobního auta na kolo nebo koloběžku větší, chce Strana zelených zavést dotace deset tisíc korun na pořízení „bezemisního“ dopravního prostředku. A pokud své auto necháte rovnou sešrotovat, odměnou vám bude roční kupon na MHD zdarma.