Kdo vyhraje nad klempířem

Nejsme daleko od doby, kdy se výrazný převis nabídky absolventů „měkkých“ vysokoškolských oborů začne promítat do jejich mizerného uplatnění na trhu práce a nízkého finančního ohodnocení. Jako všude jinde byl i u nás jejich hlavním odběratelem veřejný sektor. A když dojde na zmrazení mzdových obálek, což je a vždycky byla nedílná součást všech pokusů o úsporné státní rozpočty, první na ráně budou absolventi.

Národní pedagogický institut ČR (NPI ČR), který sleduje, jak se absolventi od učňáků po vysoké školy na trhu práce uplatňují, ve své poslední zprávě z loňského roku konstatoval, že měli v posledních letech hned několikanásobnou kliku. Velmi populačně slabé ročníky z devadesátých let a přelomu tisíciletí se potkaly se silnou poptávkou. Ani pandemie s trhem práce nezacvičila, protože rozsáhlé subvence na udržení stávajících pracovních pozic znamenaly, že se velmi málo propouštělo, a navíc klesl počet zahraničních pracovníků.

Teď se naopak může stát, že se v příštím desetiletí v Česku spojí jiné dva silné proudy – stop stav na najímání nových pracovníků a útlum některých odvětví zpracovatelského průmyslu, ať již kvůli pokračující technologické změně, robotizaci, anebo poklesu v poptávce. Není nijak těžké si představit, že se menší pracnost elektromobilů a vyšší automatizace potkají s tím, že budou elektromobily v poměru k příjmům relativně drahé, což se promítne do snížení prodejů. Kdyby jeho vlastní předpovědi fungovaly, měl tady „Der Konzern“ už dávno zaplavit trh lidovým rodinným elektromobilem s cenovkou kolem 400 tisíc korun. Akorát se ten cíl jaksi odsouvá do budoucnosti.