Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Zejména inflační tlaky ve službách ukazují na další možný růst cen vyšší než jsou tři procenta. S příchodem nového roku a lednovým přeceněním cen soukromého sektoru by mohla inflace dále zvyšovat svoje tempo, píše v komentáři ekonom Kryštof Míšek.
Zejména inflační tlaky ve službách ukazují na další možný růst cen vyšší než jsou tři procenta. S příchodem nového roku a lednovým přeceněním cen soukromého sektoru by mohla inflace dále zvyšovat svoje tempo, píše v komentáři ekonom Kryštof Míšek.
Když firma přijímá mladé zaměstnance, měla by mít nastavené funkční procesy. Ty umožní nováčkům, zejména těm s minimálními pracovními zkušenostmi, rychle se sžít s požadavky zaměstnavatele a podávat požadovaný výkon. I velké korporace však s tímto často zápasí. Absolventi tak tápou a zvažují, zda jim pracovní závazek v této podobě vůbec dává smysl. Výsledkem je častá fluktuace, která poškozuje všechny.
Když firma přijímá mladé zaměstnance, měla by mít nastavené funkční procesy. Ty umožní nováčkům, zejména těm s minimálními pracovními zkušenostmi, rychle se sžít s požadavky zaměstnavatele a podávat požadovaný výkon. I velké korporace však s tímto často zápasí. Absolventi tak tápou a zvažují, zda jim pracovní závazek v této podobě vůbec dává smysl. Výsledkem je častá fluktuace, která poškozuje všechny.
Saúdská Arábie varuje členy OPEC+, kteří nebudou dodržovat těžební kvóty, že cena ropy spadne na úroveň padesáti dolarů za barel. Hrozba směřuje hlavně k Iráku, Rusku a Kazachstánu.
I když se trhy obávají zvýšení napětí na Blízkém východě – zejména vyostření konfrontace mezi Izraelem a Íránem –, které by poslalo ceny ropy až k hranici sta dolarů za barel, největší exportér černého zlata, Saúdská Arábie, naopak z dlouhodobého hlediska varuje před opačným scénářem. Že cena klíčové fosilní komodity zamíří výrazně níže a klesne až na úroveň padesáti dolarů za barel.
Jedná se o výhrůžku zejména pro země uskupení OPEC+, které nedodržují stanovené těžební limity a dodávají na světový trh více ropy, než si ropný kartel, který ovládá Rijád, stanovil. Web oilprice.com napsal, že největšími hříšníky z pohledu Saúdů jsou Rusko, Irák a Kazachstán. Tyto státy platí za země, které produkují více ropy, než slíbily.
K varování mělo dojít podle amerického ekonomického listu The Wall Street Journal od saúdského prince a ministra energetiky Abdalazíze bin Salmána na setkání se členy OPEC, které se uskutečnilo v minulém týdnu. Účastníci setkání to měli vnímat jako skrytou hrozbu vyhlášení cenové války.
Pokud by totiž šejkové ze Saúdské Arábie začali ve velkém produkovat ropu, aby si zajistili vyšší podíl na globálním trhu s fosilní komoditou, ostatní producenti, zejména ti menší, by to nemuseli kvůli zásadnímu propadu příjmů dlouho vydržet.
Bin Salmán varoval, že nemá smysl na trh přidávat další barely s ropou, pokud o ně není na trhu zájem. Výtka měla směřovat právě ke členům rozšířeného uskupení OPEC+, kam patří i Rusko, aby skutečně dodržovali závazky vůči ropnému kartelu. Saúdské království už přes rok omezuje svoji těžbu, aby udrželo ceny černého zlata na vyšší úrovni. Loni těžilo v průměru devět milionů barelů ropy denně.
Rijád podle deníku Financial Times delší dobu zvažuje, že opustí politiku omezování těžby ropy, aby dosáhl ceny okolo sta dolarů za barel. Naopak by mohl výrazně zvýšit těžbu a vytlačit z trhu „slabší kusy“.
Cena ropy je velmi citlivá na vývoj čínské ekonomiky, protože je Peking největším importérem fosilní suroviny. Vedení nejmasivnější asijské ekonomiky se stále nedaří nastartovat ekonomický růst.
