Prodáno nejvyšší nabídce za 125 miliard korun! Privatizace plynárenských společností v roce 2002 zůstává dodnes historicky nejúspěšnějším prodejem státního majetku v české historii. Vítěz soutěže, německý koncern RWE, po téměř dvou desetiletích odchází. Po předchozím prodeji plynovodů je na řadě prodej obchodních aktivit. Někdy během podzimu se jich ujme maďarský podnik MVM.

Při pohledu nazpět si uvědomíme, že plynárenství se za poslední dvě desetiletí změnilo od základů. Výchozí stav vypadal zhruba takto: jediným dodavatelem plynu byl ruský Gazprom, jediná přístupová cesta vedla z východu přes území Ukrajiny a Slovenska. Česko bylo rozděleno na osm oblastí, každá měla svého monopolního dodavatele plynu. 

Dnes vládne konkurenční prostředí na velkoobchodním trhu i v dodávkách koncovým zákazníkům. Každý z nich si může vybírat z nabídek několika desítek dodavatelů. Silný tlak konkurence stlačil podíl innogy – tedy bývalé RWE – na 27 procent. Bývalý plynárenský skoro-monopol je dnes rozbitý na součásti s různými majiteli.

Rekordní privatizační deal

Na počátku byla privatizace. Levicová vláda premiéra Miloše Zemana se rozhodla prodat strategické podniky, které i za předchozích pravicových vlád zůstávaly pod kontrolou státu. Zatímco pokus prodat ČEZ a Unipetrol tehdy skončil debaklem a banky stát prodával levně, v případě plynárenství to vyšlo. Plynovody Transgas spolu s podíly ve všech osmi regionálních distributorech plynu koupil německý koncern RWE.

Privatizace byla dotažena v květnu 2002, kdy RWE uhradil kupní cenu 4,1 miliardy eur (v tehdejším kurzu 125 miliard korun) a převzal akcie plynárenských firem. Dlužno dodat, že utržené peníze ve státní kase dlouho nezůstaly. Během několika měsíců padly na záchranu bankovního sektoru, financování dopravních staveb a zbytek se rozpustil v běžných výdajích státního rozpočtu.

RWE na obchodu rozhodně neprodělal. Jen během let 2002 až 2010 inkasoval na dividendách z Transgasu 75 miliard korun, dalších víc než 10 miliard získal od regionálních distributorů plynu. V jejich případě se podíly postupně koncentrovaly. RWE ovládl šest z osmi distributorů, naopak se stáhl z Pražské plynárenské a Jihočeské plynárenské. Ve své době patřila skupina RWE mezi největší a nejziskovější společnosti v Česku.

Zákazníci utíkají

Pohodlnou dominanci RWE na trhu s plynem ukončila liberalizace. Otevření trhu s plynem se povedlo až napodruhé v roce 2007. Brzy nabralo až nečekaně svižné tempo. Před liberalizací trhu držela skupina RWE přes 80 procent, v roce 2013 to bylo už jen 40 procent a loni už jen v úvodu zmíněných 27 procent.

Konkurence (v první fázi hlavně Pražská plynárenská, Bohemia Energy, Centropol a Lumius, v druhé vlně také ČEZ a E.ON) využila faktu, že dominantní hráč je svázaný nevýhodnou dlouhodobou smlouvou s Gazpromem. Stačilo nabídnout nižší cenu. Konkurence si nejprve rozebrala velké odběratele, později začala přetahovat i domácnosti a menší firmy.

Šlo to snadno, když konkurenti nabízeli plyn domácnostem až o 30 procent levněji. RWE proto vyvolal arbitráž proti Gazpromu, aby se zbavil nevýhodné smlouvy s cenovým vzorcem, který určoval cenu plynu podle (tehdy dost drahé) ropy. Spor se táhl až do září 2013, kdy Gazprom uznal prohru, přistoupil na změnu cenového vzorce a navíc vyplatil RWE odškodnění ve výši 1,5 miliardy dolarů (29 miliard korun).

Dnes už trh s plynem tak živý není, většina konkurentů se spokojí s tím, že nabízí o pět až deset procent nižší cenu než lídr trhu innogy. Marže z prodeje domácností jsou více než slušné a často dotují málo ziskové dodávky plynu velkým odběratelům. Stále platí, že jakmile innogy – tak jako v minulém týdnu – oznámí snížení ceny, ostatní jej následují.

RWE se mění v innogy

Dostáváme se do doby, kdy byl RWE oslaben vynuceným odstavením jaderných elektráren na domácím německém trhu. O něm rozhodla kancléřka Angela Merkelová v (podle mnohých přehnané) reakci na havárii v japonské Fukušimě. V centrále RWE v Essenu proto začali přemýšlet, kde by šlo sehnat volné peníze.

Co se týká českých firem, jako první nabídl RWE k prodeji to nejcennější a strategicky nejvýznamnější – tranzitní plynovody Net4Gas (což je v podstatě bývalý Transgas bez obchodních aktivit). Jejich prodej byl jednou z hlavních byznysových událostí roku 2013. Přihlásila se řada finančních i strategických investorů, nakonec zvítězilo konsorcium tvořené pojišťovnou Allianz a kanadským fondem Borealis, spravujícím část penzijních úspor zaměstnanců z Ontaria. Kupní cena podle dostupných informací přesáhla 31,5 miliardy korun.

O tři roky později došlo na rebranding. Prodej energií a další služby zákazníkům převzala od RWE její nová dceřiná společnost innogy. Zaměstnanci, odběratelé i širší veřejnost si rázem museli zvyknout na novou firemní značku.

Nabídka společnosti se postupně rozrostla o dodávky elektřiny, provozování plnicích stanic na plyn či výstavbu střešních solárních elektráren. „RWE a později innogy se současně podílely na změně povědomí, že cena zemního plynu není určována státem, ale světovým trhem a že se podobně jako cena nafty a benzinu mění v závislosti na světové poptávce,“ říká mluvčí innogy ČR Martin Chalupský.

Musíme to prodat

Klidnější období skončilo v březnu 2018, kdy se šéfové německých energetických koncernů E.ON a RWE dohodli na dosud nevídaném obchodu. Šéf skupiny E.ON Johannes Teyssen usoudil, že perspektivu do budoucna mají dodávky energie zákazníkům, rozvodné sítě a další služby. Naopak Rolf Martin Schmitz z RWE vsadil na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Výsledkem byla dohoda o výměně aktiv za 40 miliard eur.

Podle původního plánu měl obchodní aktivity innogy kompletně převzít E.ON. Jenže v několika zemích včetně Česka by získal příliš velký tržní podíl, což se nelíbílo antimonopolnímu dohledu v Evropské komisi. Aktéři transakce museli ustoupit a zavázat se, že dceřiné firmy skupiny innogy v Česku prodají někomu třetímu. Zájemců se objevilo poměrně dost – MND miliardáře Karla Komárka, EPH vedené Danielem Křetínským, Pražská energetika, fondy Macquarie a v jisté fázi též PPF nejbohatšího českého byznysmena Petra Kellnera.

Nakonec se z vítězství radoval zdánlivý outsider. Do soutěže v pokročilejší fázi vstoupil maďarský výrobce elektřiny MVM a přeplatil původní uchazeče. Kupní cena se má pohybovat okolo 20 miliard korun. což se může zdát jako malá částka. Odrazuje fakt, že státem regulované, avšak stabilně ziskové podnikání v oboru distribuce plynu již pod innogy ČR nepatří. 

Sdružení finančních investorů z Austrálie, Kanady a Německa, zastřešené bankou Macquarie, totiž využilo předkupního práva a získalo přes 50 procent v rozvodné síti GasNet. Kupní cena byla podle nedávno zveřejněné výroční zprávy společnosti innogy Česká republika velmi slušná: 37,1 miliardy korun. Výsledkem je tedy rozdrobení bývalého dominantního hráče v českém plynárenství do tří firem s různými majiteli.

Příběh nekončí

RWE tedy z Česka odchází, ale ne tak docela. Stále má ve svém majetku podzemní zásobníky vlastněné podnikem RWE Gas Storage; možná je to i tím, že vzhledem k nízké ziskovosti skladování plynu není vhodná doba na prodej. Na českém trhu dál působí společnost RWE Supply & Trading CZ, u které „dojíždí“ dlouhodobá smlouva o nákupu plynu od ruského Gazpromu. 

Příběh tím ovšem nekončí. Tranzitní plynovody Net4Gas i místní síť GasNet jsou v majetku finančních investorů a při jejich strategii lze předpokládat, že do deseti let budou tyto firmy znovu na prodej. Navíc význam plynárenství vzroste, jakmile nastane očekávaný přechod tepláren i některých elektráren z uhlí na plyn. Bude zajímavé sledovat, zda na tom vydělá MVM, finanční investoři, nebo někdo jiný.

RWE v Česku

17.12. 2001 - vláda rozhodla o prodeji Transgasu a podílu v osmi plynárenských firmách koncernu RWE

16.5. 2002 - RWE po zaplacení kupní ceny 4,1 miliardy eur převzalo akcie Transgasu a plynáren

1.1. 2005 - velcí zákazníci mohou změnit dodavatele plynu, ale trh v této fázi ještě nefungoval

1.4. 2007 - plná liberalizace trhu s plynem, každý může změnit svého dodavatele

Leden 2009 - plynárenská krize: Rusko zastavilo dodávky, Česko prošlo krizí bez větších potíží

1.6. 2009 - sloučení tří bývalých plynáren do jedné společnosti RWE Energie

Květen 2010 - RWE začal českým zákazníkům nabízet také elektrickou energii

14.9. 2011 - propojení české a polské sítě díky plynovodu Stork

28.3. 2013 - RWE prodal Net4Gas (bývalý Transgas) konsorciu finančních investorů

27.6. 2013 - RWE vyhrál arbitráž s Gazpromem, dosáhl snížení ceny plynu

1.1. 2014 - fúze RWE Energie s druhou trojicí původních plynáren (SMP, JMP a VČP)

1.10. 2016 - změna názvu většiny společností skupiny – z RWE je teď innogy

12.3. 2018 - koncerny E.ON a RWE se dohodly na výměně aktiv za 40 miliard eur

24.6. 2019 - E.ON a RWE oznamují, že prodají firmy skupiny innogy v Česku

11.7. 2020 - soutěž na prodej skupiny innogy ČR vyhrál maďarský podnik MVM

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.

David Tramba