Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Více než polovina vodních zdrojů v Evropě se nachází v nevyhovujícím stavu, jak konstatuje zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA). Zhoršující se dostupnost vodních zdrojů a jejich znečištění ohrožují zemědělství a průmysl, což vytváří naléhavou potřebu zásadních změn v hospodářských postupech těchto odvětví. Zemědělství v současné době spotřebovává až 59 % dostupné vody, což z něj činí dominantního konzumenta této klíčové přírodní suroviny v rámci Evropské unie.
Zvyšující se tlak na evropské vodní zdroje má zásadní dopad nejen na zemědělství a textilní průmysl, ale rovněž na další hospodářská odvětví, jako jsou potravinářský průmysl, energetika a turistika. Podle údajů EEA až dvě třetiny povrchových vod v Evropě, tedy jezer a řek, nedosahují uspokojivého ekologického stavu. Mezi země s největším podílem zasažených vodních útvarů patří Švédsko, Německo a Polsko, což je způsobeno kombinací intenzivního zemědělství, průmyslové výroby a specifických klimatických podmínek, které přispívají k vyšší míře znečištění.
Zdroje znečištění evropských vod jsou rozmanité a zahrnují například rtuť produkovanou uhelnými elektrárnami, bromované zpomalovače hoření a pesticidy používané v zemědělství. Kombinace těchto faktorů spolu s nedostatkem vody každoročně ohrožuje pětinu evropského území a přibližně třetinu její populace.
V reakci na kritickou situaci zaslali ministři životního prostředí z většiny členských států EU v červenci dopis Evropské komisi s požadavkem na přijetí konkrétních opatření k zajištění bezpečnosti a odolnosti vodních zdrojů, včetně investic do modernizace infrastruktury, zavedení efektivnějších systémů monitorování kvality vody a podpory inovativních technologií pro úpravu a recyklaci vody. Tato žádost vychází zejména z jižních evropských zemí, jako jsou Itálie, Řecko a Španělsko, kde narůstá napětí ohledně dostupnosti vody.
Vedoucí skupiny pro sladkou vodu a životní prostředí EEA, Trine Christiansenová, varovala, že Evropská unie není dostatečně připravena na tyto výzvy. "Pozorujeme čím dál extrémnější sucha a předpokládáme, že se situace bude dále zhoršovat," uvedla.
Nedostatek vody má vážné důsledky nejen pro ekosystémy, ale i pro ekonomiku. V roce 2022 způsobila sucha a lesní požáry škody ve výši 40 miliard eur. Podle odhadů Společného výzkumného střediska Evropské komise lze očekávat, že přímé škody způsobené povodněmi se do roku 2100 zvýší až šestinásobně.
Podle Water Europe bude v příštích šesti letech zapotřebí investic ve výši 255 miliard eur do modernizace evropské vodní infrastruktury, aby státy EU splnily standardy týkající se čistoty a bezpečnosti dodávek vody. Tyto investice budou směřovat například do modernizace zařízení na úpravu odpadních vod, výstavby a rekonstrukce přehrad, zlepšení systémů pro zachycování dešťové vody a rozvoje technologií pro recyklaci a opětovné využití vody.
Christiansenová také zdůraznila potřebu zásadní změny zemědělských postupů, aby se snížila úroveň znečištění a spotřeba vody, což by mohlo pomoci zmírnit negativní důsledky klimatických změn. Mezi navrhované změny patří například přechod na kapkovou závlahu, která minimalizuje plýtvání vodou, zavedení střídání plodin s nižšími nároky na zavlažování, a snížení používání chemických pesticidů prostřednictvím integrované ochrany proti škůdcům.
