Česko volá do třetích zemí o pomoc se zdravotníky, vědci i IT personálem. Tyto profese patří mezi ty, které firmy a instituce do Česka nejčastěji „dovážejí“. O žádný příliv mozků se ale nejedná. Daleko větší zájem mají firmy podle Hospodářské komory o méně vzdělané cizince. Míst, kde by se mohli uplatnit, bude i přes brzký nárůst počtu nezaměstnaných Čechů pořád dost.

Kapky v moři

Firma TP Vision má na starost vývoj a výrobu televizorů Philips. Do Prahy láká cizince zejména ze sektoru IT a je typickým příkladem společnosti, kterých je v Česku většina. Nábor berou do svých rukou. „Momentálně nevyužíváme napřímo žádný vládní program podporující zahraniční mobilitu, využíváme spíše sekundárních efektů programů, které cizince obecně přitahují na český pracovní trh. Při náboru se více soustřeďujeme na uchazeče z řad cizinců, kteří již v České republice jsou přítomni, nicméně skrze inzerci a pracovní sociální sítě cílíme i na ty, kteří ještě nejsou relokováni,“ řekla Štěpánka Doležalová, personální ředitelka firmy pro region střední a východní Evropy.

Co se týká lákání vzdělaných cizinců z třetích zemí, fungují pro ně v Česku dva programy v gesci ministerstva průmyslu a obchodu. Mají názvy Program klíčový a vědecký personál a Program vysoce kvalifikovaný zaměstnanec. V rámci prvního přišlo do země za loňský rok 1312 cizinců, z toho bylo 550 rodinných příslušníků. Ve druhém 718 cizinců, z toho 254 rodinných příslušníků a 194 zdravotníků.

Klíčový a vědecký personál k nám nejčastěji podle čísel MPO proudí z Ruska, Japonska, Jižní Koreje, Běloruska, Turecka, USA a Indie. Vysoce kvalifikovaní lidé přicházejí z Ukrajiny, Indie, Ruska, Běloruska a Egypta.

Nový režim

Všechny programy fungují na stejném principu. Zaměstnavatel si vybere vhodného kandidáta, podá žádost o zařazení do jednoho z programů. Žádost je pak postoupena ministerstvu zahraničních věcí, které informuje příslušný zastupitelský úřad ČR v zahraničí. Zastupitelský úřad pak cizince kontaktuje sám a domluví termín pro podání žádosti o pobytové oprávnění. Žádost pak dostane k posouzení ministerstvo vnitra. V případě Programu klíčový a vědecký personál ministerstvo vnitra vydává své rozhodnutí do 30 dnů, u vysoce kvalifikovaných to bývá obvykle 60 dní. Stále je to o měsíc kratší lhůta než u řadových zaměstnanců z ciziny.

Kvůli tomu, aby se firmy rychle dostaly z dopadů covidové pandemie, ministerstvo přichystalo některé změny, například od března v Programu kvalifikovaný zaměstnanec došlo k navýšení roční kvóty pro zaměstnanecké karty na dva tisíce pro Filipíny a na 1900 pro Bělorusko. Tento program ale slouží k přílivu méně kvalifikované síly. Navýšení kvót na vydané karty se ovšem odehrává i v ostatních programech.

Programy nyní fungují pět let a nahradily předešlý systém, který zneužívaly zahraniční mafie. „Díky těmto programům došlo k významnému omezení nelegálního náboru těchto pracovníků u nás a k výraznému omezení kriminality, která v minulosti byla s touto agendou spojená, jako byl například prodej přednostního vyřízení pracovního povolení, vybírání desátků od zaměstnanců a podobně,“ řekl ředitel odboru usnadňování obchodu Hospodářské komory Tomáš Zelený.

Má tím na mysli zejména příliv méně kvalifikované pracovní síly. A ta je i přes veškerou snahu nyní pro tuzemskou ekonomiku klíčová. „Souhlasíme, aby Česko aktivně podporovalo ekonomickou migraci i pro vyšší kvalifikace. Na druhé straně z řad členů Hospodářské komory a další podnikatelské veřejnosti evidujeme násobně větší zájem o pracovníky středně kvalifikované a s nižší kvalifikací. Tato místa jsou dlouhodobě těžko obsaditelná, přestože nám kvůli covidu-19 vzrostla nezaměstnanost,“ říká Tomáš Zelený.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.