O titulu v nepopulární soutěži o nejsledovanější krach za dlouhé roky nemůže být pochyb. Zatímco kolaps investiční skupiny Arca Investments byl truchlivým pohřbem neúspěšného investičního projektu, pád české Sberbank, kterou v pátek poslal soud do konkurzu, je poněkud jiný příběh. Očekávání věřitelů jsou pořád poměrně vysoká a nejrůznější spekulanti i zájemci z bankovního byznysu tuší, že je o co hrát.

V některých ohledech krach Sberbank připomíná spíše šokující pád Sazky z roku 2011. Také značně regulovaný a vlastně dost stabilní byznys loterijního obra byl v jádru strojem na peníze a do kolen jej poslaly vlivy, které s loteriemi měly pramálo společného. Tak se kvůli nesmyslně předražené O2 areně, válce Aleše Hušáka s místními bankami i některými sportovními svazy dostala levně na trh superfirma, o jejímž vlastnictví si nechával zdát lecjaký český byznysmen.

Také že kolem Sazky bylo pořádně živo. Bojů se nakonec zúčastnila téměř celá špička českého byznysu – od PPF, KKCG a J&T přes Synot Iva Valenty, Pavla Tykače, Martina Ulčáka a Radovana Vítka až po skupinu Penta.

Podobné hvězdné války se v případě Sberbank, svého času desáté největší banky na trhu, čekat nedají, ale o tučné sousto bezesporu jde. Jak říkají někteří zákulisní hráči, je to „možná poslední životní rána pro řadu lobbistů a posunovačů z devadesátých let“, kteří v případu ještě, zřejmě naposledy, mohou využít svého vlivu a postavení.

Východní riziko je malé

Proč? Protože podobně jako u Sazky má k tomuto případu hodně blízko politika, regulátor trhu i nejrůznější úřady a instituce, které mohou celý příběh ovlivnit a aktiva banky, mnohdy velmi zajímavá, nasměrovat do těch správných míst a rukou.

Nehraje se o málo. Přes 43 tisíc klientů, 27 miliard v hypotékách, další desítky miliard korun v úvěrech pro firmy, města, kraje i nejrůznější fyzické osoby. Celkem jde o úvěrovou expozici za 58 miliard, většinou zajištěnou nemovitostmi. Přes devadesát procent jsou místní klienti. Často zmiňovaná riziková expozice směrem do Ruska, Ukrajiny či Běloruska nedosahuje ani půl procenta. Alespoň to vyplývá z elaborátu poradenské společnosti Deloitte, který si nechala připravit likvidátorka Jiřina Lužová a který měli k dispozici vybraní investoři ještě před zahájením insolvenčního řízení banky.

Proti tomu stojí desítky tisíc věřitelů banky, většinou její klienti, se souhrnnými pohledávkami bezmála za 62 miliard korun.

Zkušená insolvenční matadorka Jiřina Lužová, která podle pravidel plynule přešla z pozice likvidátorky jmenované ČNB do role insolvenční správkyně, má čerstvé zkušenosti například z krachu menší, původem ruské banky ERB Bank finančníka Romana Popova. V podobných případech se tedy orientuje a praktikuje poměrně přímočarý postup. Sberbank je ale mnohem sledovanější kauza a bude se muset vypořádávat s mnoha protichůdnými vlivy.

Boj o věřitelský výbor

Ukázalo se to už při snahách sestavit předběžný věřitelský výbor, tedy orgán, který má v procesu silné postavení. Ve zmiňované ERB Lužové soud schválil tříčlenný věřitelský výbor, kde dominantním hráčem byl Garanční systém finančního trhu (GSFT), který výboru předsedal. A souhra správkyně s někdejším Fondem pojištění vkladů byla pro řízení zcela určující, což se některým jiným věřitelům příliš nelíbilo.

V případě Sberbank Lužová navrhla pětičlenný výbor, který by se skládal opět z GSFT a také z ČNB. Doplnit je měl Kraj Vysočina, město Brno a menší brněnská firma Stema-Tech.

I od této sestavy se očekávala spíše silná pozice GSFT a rovněž podpora kroků zkušené správkyně, která tlačí na co nejrychlejší prodej banky, respektive jejího majetku.

Mladá soudkyně Luďka Horajsová však nakonec vyslyšela kritiku některých velkých, zejména firemních věřitelů a jmenovala širší sedmičlenný výbor, kde už je poměr sil mnohem vyrovnanější. Právě věřitelský výbor je klíčovým orgánem, který bude rozhodovat i o budoucí formě zpeněžení majetkové podstaty. Navíc v něm má každý člen jeden hlas, bez ohledu na velikost pohledávky. Přestože je tedy GSFT nejsilnějším věřitelem s pohledávkou přes 25 miliard korun, při hlasování na výboru mu to moc nepomůže. A právě to celou situaci zamotává.

„Problém je, že zde existují minimálně tři skupiny věřitelů, které mají při krachu banky vlastně odlišné zájmy. Garanční fond je vyplácen přednostně. Pokud se aktiva banky prodají třeba za třicet miliard, je spokojen, dostane všechno zpět, ale na ostatní nezbude prakticky nic. Jinou pozici mají třeba malé a střední podniky, které také mají přednostní uspokojování, a jinou velké firmy a municipality, které jsou v tom potravním řetězci až na konci,“ vysvětluje pražský advokát Michal Žižlavský, insolvenční expert, který v případu některé věřitele zastupuje, ale zatím z důvodu mlčenlivosti nemůže zveřejnit které.

Snaha o rychlý prodej

Správkyně Jiřina Lužová od začátku tlačí na rychlý prodej, ostatně jak je jejím zvykem. Má k tomu řadu pádných argumentů.

„Je jasné, že hodnota aktiv banky bude s přibývajícím časem klesat, takže čím dříve se podaří aktiva banky prodat, tím pro všechny věřitele lépe. Druhým důležitým aspektem, proč s prodejem aktiv neotálet, je IT podpora hlavního systému banky zahraničními dodavateli, která může být v budoucnu omezena sankcemi,“ vysvětluje Lužová. V prosinci totiž skončí výjimka, kterou banka získala od amerických úřadů na podporu a provoz bankovního informačního systému, který je pro chod banky, respektive toho, co po ní zbylo, zásadní.

„Pokud soud vydá usnesení o vyhlášení úpadku a konkurzu například do konce srpna, věřím, že další nabídkové řízení na prodej aktiv dokážeme na podzim připravit,“ dodává Lužová.

Potenciálním kupcům by byla k dispozici jak oficiální nabídka, tak data room, kde si budou moci kvalitu aktiv banky sami ověřit.

„Předpokládám, že průběh tendru bude obdobný jako v předchozím kole, organizovaném v červnu, jen prodej aktiv banky by vítězi tendru nyní musel schválit insolvenční soud,“ říká správkyně. V červnu Lužová obeslala zájemce s prodejním teaserem z dílny Deloittu, jemuž asistovali právníci z White & Case a Baker & McKenzie. Zájem údajně projevila skupina PPF a také třeba ČSOB. Jejich indikativní nabídky překročily padesát miliard korun, avšak oficiálně se do tendru nakonec nepřihlásil nikdo. Právní nejistoty spojené zejména s blížícím se insolvenčním řízením byly údajně příliš vysoké.

Bratrovražedný boj

Právě tlak na rychlý prodej provokuje některé jiné věřitele. Ti mají pocit, že by snaha banku bleskově prodat mohla potenciální prodejní cenu zbytečně snížit, a výrazně tak znevýhodnit běžné komerční věřitele.

V této skupině nejsou žádná byznysová ořezávátka. Obří pohledávku za 340 milionů korun má v bance sázková skupina Tipsport, která do věřitelského výboru vyslala známého insolvenčního advokáta Petra Kališe, jenž zastupoval například zkrachovalé ČSA, nedávno úspěšně reorganizované na základě návrhu Smartwings, zastoupených již zmíněným Michalem Žižlavským.

Paradoxně v podobné pozici běžného komerčního věřitele s pohledávkou přes 299 milionů korun je i státní firma Čepro, kterou soud jmenoval taktéž do věřitelského orgánu. A právě Čepro se ihned stalo hlasitou protiváhou GSFT, který se dle svých zvyklostí snažil prosadit svého zástupce do čela věřitelského výboru. Ale narazil. Do čela výboru usedl právě zástupce Čepra.

Zatímco advokáta Richarda Tománka z brněnské advokátní kanceláře Jestřáb & Tománek, která GSFT prakticky od nepaměti zastupuje, podpořily jen GSFT a ČNB, advokátku Lucii Kačerovou z Rowan Legal, která zastupuje Čepro, hned pět věřitelů, tedy všichni kromě ČNB a garančního fondu.

Věřitelský výbor zároveň správkyni Lužové zadal poskytnout více informací ohledně licencí na IT systém. A na posledním jednání výboru ve čtvrtek pak přímo odmítl hlasovat o prodeji kvůli nedostatku ekonomických a právních informací, ačkoli ho k tomu poměrně důrazně vyzýval zástupce ČNB i správkyně Lužová.

Je tedy patrné, že si správkyně tentokrát zdaleka nevystačí jen s podporou GSFT a ČNB, ale bude pod mnohem větším tlakem ze strany ostatních věřitelů. Ostatně zbytek věřitelů drží v bance pohledávky celkem za více než třicet mi­liard korun, a mohlo by se tak teoreticky stát, že na schůzi věřitelů GSFT nebude mít bezpečnou většinu.

Ostrý souboj mezi GSFT a společností Čepro také ukazuje, že neexistuje jednotná doktrína ministerstva financí, jak v případu postupovat. Obě organizace totiž formálně spadají pod resort financí, avšak v případu Sberbank stojí na odlišných stranách.

Zástupci Čepra se k případu zatím odmítli vyjádřit s tím, že na oficiální stanoviska je příliš brzy.

„Pro GSFT je zásadní, že se jako člen prozatímního věřitelského výboru může podílet na rozhodování tohoto orgánu a vznášet své návrhy a připomínky. Každý člen prozatímního věřitelského výboru včetně jeho předsedy má při hlasování jeden hlas. Spíše než osoba předsedy prozatímního věřitelského výboru je tedy rozhodující vůle jeho členů působit v řízení ku prospěchu všech věřitelů,“ uvedla výkonná ředitelka GSFT Renáta Kadlecová.

„Dle názoru GSFT by měly být v rámci insolvenčního řízení učiněny veškeré kroky, které by zabránily znehodnocení majetku Sberbank určeného k prodeji, a to jak v důsledku uvalených mezinárodních sankcí, tak samotným plynutím času. O nejvhodnějším plánu postupu v současné době jedná soudem ustanovený prozatímní věřitelský výbor s prozatímní insolvenční správkyní,“ dodala Kadlecová.

Hra s pohledávkami

Živo je také na straně věřitelů, kde se čile obchoduje s pohledávkami. Situace není příliš přehledná. V případě krachu banky se totiž věřitelé nemusí sami hlásit k soudu a do insolvenčního rejstříku. Jejich pohledávky vycházejí přímo z účetnictví banky a jako takové se považují za přihlášené po prohlášení o úpadku. Tedy ne všichni věřitelé jsou veřejně vidět a vlastnické pohyby se nedají vyčíst z rejstříku. Nicméně na trhu se hovoří o nebývalé aktivitě nejrůznějších spekulantů a investičních skupin, kteří se snaží vytvořit dostatečně silnou věřitelskou pozici a případně ji s někým zobchodovat.

Hojně se také započítávají dluhy a pohledávky a čile se s tím obchoduje, ačkoli věřitelský výbor to navrhuje zastavit pomocí předběžného opatření.

Aktivní je v tomto ohledu brněnský IFIS, starý známý obchodník s pohledávkami, který na sebe upozornil třeba v kauze Arca Investments či krachu PSJ. Ještě před dvěma týdny nabízel padesát procent z nominální hodnoty, aktuálně už jen třicet.

V nákupu pohledávek je údajně aktivní fond Avant, situaci analyzuje Natland Tomáše Rašky či AB Credit Karla Pražáka.

Zároveň se vynořují spekulace o aktivní přítomnosti dávno zapomenutých figur, jako jsou podnikatel Tomáš Pitr, někdejší padlý vládce českého skla a porcelánu Jan Souček či blízký přítel Václava Klause Milan Velek, kteří se údajně snaží v případu využít svých historických vazeb a známostí. Hrot se je v této věci snažil oslovit, ale marně.

foto Profimedia.cz

Hovoří se také o vlivu okolí prezidenta Zemana, a zejména jeho ekonomického poradce Martina Nejedlého, který měl služeb Sberbank v minulosti také využí­vat. Stejně tak některé aktéry dráždí již zmiňovaná advokátní kancelář Jestřáb & Tománek, která má historické vazby na okolí prezidenta Zemana; advokáti byli Zemanovými sponzory a hradnímu kancléři Vratislavu Mynářovi pomáhali s nákupem vily v pražských Strašnicích.

Richard Tománek platí za schopného a zkušeného advokáta, ale velikostí jde spíše o menší advokátní kancelář z Brna, kde sídlí v těsném sousedství ruského Generálního konzulátu.

„Advokátní kancelář Jestřáb & Tomá­nek zastupuje GSFT, dříve Fond pojištění vkladů, v insolvenčních, respektive konkurzních řízeních již 23 let, a to i v obdobně velkých kauzách – například při konkurzu Union banky. Z pohledu zkušeností s konkurzy bank a družstevních záložen se tedy jedná o jednu z nejzkušenějších advokátních kanceláří u nás,“ říká k tomu výkonná ředitelka GSFT Renáta Kadlecová.

Přes obtížně průhlednou mlhu vztahů a zájmů nezbývá než sledovat, u koho nakonec majetek Sberbank skončí a za kolik. A zda tomu tak bude ještě před schůzí věřitelů, kterou soud svolal na 6. října.

Správkyně Jiřina Lužová chce nadále prodávat aktiva banky jako jeden celek. V takovém případě z tuzemských hráčů moc potenciálních kupců nezbývá. S cenovkou kolem čtyřiceti až padesáti mi­liard korun je to zřejmě příliš velké sousto pro všechny snad kromě PPF a některé z největších bank. V úvahu připadá ještě nějaká aliance kupců. Anebo se nakonec bude prodávat za podstatně méně…