Elektromobily se staly hlavním jablkem sváru v širším obchodním sporu ohledně vlivu čínských vládních dotací na evropské trhy a sílícího růstu exportu takzvaných zelených technologií z Číny do EU. Cla na elektromobily zůstanou v platnosti pět let, pokud se do té doby nenajde smírné řešení.

"Přijetím těchto přiměřených a cílených opatření po důsledném vyšetřování se zastáváme spravedlivých tržních principů a evropské průmyslové základny,“ uvedl v úterý výkonný místopředseda EK Valdis Dombrovskis. "Současně zůstáváme otevřeni možnému alternativnímu řešení, které by bylo účinné při řešení zjištěných problémů a kompatibilní se Světovou obchodní organizací (WTO),“ dodal.

Evropská komise, která jménem 27 členských zemí EU řídí obchodní spory, poukazuje na výrazný nárůst dovozu elektromobilů z Číny do EU. Zatímco v roce 2020 podíl elektrických aut vyrobených v Číně dosahoval na unijním trhu elektromobilů 3,9 procenta, do září 2023 se dostal na 25 procent. Komise tvrdí, že je to částečně výsledek nečestných subvencí, které automobilkám poskytuje čínská vláda. Peking takové tvrzení odmítá a poukazuje na technologický pokrok v Číně.

"Čína s tím nesouhlasí, rozhodnutí nepřijímá a podala žalobu v rámci mechanismu WTO pro urovnávání sporů," uvedlo čínské ministerstvo obchodu. "Čína bude i nadále přijímat všechna nezbytná opatření, aby rozhodně chránila legitimní práva a zájmy čínských společností," cituje z prohlášení ministerstva agentura AP.

Agentura Reuters s odkazem na své zdroje uvedla, že Peking čínským automobilkám řekl, aby zastavily investiční plány v těch zemích EU, které hlasovaly pro zavedení cel. Členské země o clech hlasovaly 4. října, pro cla se vyslovila například Francie, Itálie a Polsko, proti clům bylo pět zemí, a to Německo, Maďarsko, Slovensko, Slovinsko a Malta. Česká republika se hlasování zdržela, napsal tehdy s odvoláním na své zdroje Reuters.

Žádná nová opatření proti EU dnes čínské ministerstvo neoznámilo. Čína už dříve pohrozila odvetou proti evropským firmám, které na čínský trh vyvážejí mléčné výrobky, brandy a produkty z vepřového masa. Brusel tyto kroky odsoudil jako neoprávněné. Místo dalších opatření teď čínské ministerstvo zdůraznilo ochotu pokračovat v jednáních s EK s cílem dosáhnout "co nejdříve" řešení, které by mohlo cla zvrátit. To je cesta, kterou preferuje i Německo.

Komise zavádí clo 17 procent na elektromobily od čínského výrobce BYD, 18,8 procenta na elektromobily od firmy Geely a 35,3 procenta na auta, která vyváží čínský státní podnik SAIC. V EU přitom standardně platí na dovoz aut desetiprocentní clo. To znamená, že nejvyšší clo na dovoz elektromobilů z Číny teď činí 45,3 procenta. Komise už dříve uvedla, že nejvyšším clem zatíží ty automobilky, které s EK nespolupracovaly při vyšetřování dopadů subvencí poskytnutých čínskou vládou.

Geely prodává například značky Polestar nebo Volvo, zatímco SAIC vlastní britskou značku MG, která patří k nejprodávanějším elektromobilům v Evropě.

Na ostatní výrobce elektromobilů v Číně, včetně těch západních, jako je Volkswagen a BMW, se bude vztahovat clo 20,7 procenta. Na elektromobily americké značky Tesla vyrobené v Číně zavádí komise clo 7,8 procenta. U tohoto poplatku EK uvádí, že k němu dospěla na základě "individuální kalkulace".

Zavedená cla vadí především německým automobilkám, pro které je Čína důležitým trhem. Manažeři těchto automobilek se obávají, že spor o cla bude mít negativní dopady na odbyt jejich aut v Číně v době, kdy už mají dost problémů kvůli vysokým nákladům v souvislosti s požadavky EK na přechod k takzvaným čistým zdrojům energie.

Cla na elektromobily v zemích EU jsou pro čínské výrobce další překážkou. Už teď se totiž nedostanou na potenciálně obrovský americký trh, protože Spojené státy letos na jaře clo na dovoz elektromobilů z Číny zvýšily na čtyřnásobek, takže clo je tam nyní více než 100 procent. Vláda demokratického prezidenta Joea Bidena cla rovněž zdůvodnila rozsáhlými dotacemi, které Peking čínským automobilkám poskytuje, a také připomněla, že dovoz elektromobilů z Číny do USA loni vzrostl o 70 procent.